... asi teď není tak podstatný, jestli válec, koule, hranol nebo cokoliv jinýho, ale to, že v tomhle místě by to byla instituce s velkým I (jako Ivan)... a je skvělý, že o tom někdo přemýšlel s nadhledem, aniž by si připustil byrokraty na tělo...
Takováto knihovna už stojí. Ve Stokholmu od architekta Asplunda. Ať žije klasicismus v 21 století, pryč s organikou. Už tam chybí jenom tympanon nad vchodem na konci městský třídy.
http://www.greatbuildings.com/buildings/Stockholm_Library.ht ml
Když vezmu v úvahu urbanistické a dopravní souvislosti (návaznost na centum, přístup pro pěší, metro, provoz aut na nábřeží apod.), tak místo zas o tolik lepší není - pořád dost izolovaná lokalita. Národní knihovna by měla být víc na ráně - i kdyby se kvůli ní měl třeba zbořit blok v centru Prahy, zastavět vnitroblok nebo kus (ne)parku postavit věž apod. Ale to chce především jiný společenský a legislativní kontext. Vlastně i radikální přestavba/dostavba Klementina se mi jeví jako lepší možnost než plánované záměry tam resp. na Letné...
Mně osobně přijde tedy lokalita o dost lepší právě tím posunutím k Čechovu mostu, který navazuje na Pařížskou třídu. Návaznost na centrum se mi tedy zdá dostatečná. Doprava také, tramvaj jezdí po mostě i po nábřeží (jednu zastávku odtud je stanice metra Malostranská, dvě zastávky Staroměstská), možná by stavba knihovny zde vyvolala zapomenuté spekulace o obnovení tramvají uvnitř Starého Města a Josefova (myslím Pařížskou ulici), čímž by se místo ještě lépe spojilo s centrem. Přístup pro pěší se mi také líbí, knihovna by byla přístupná shora z Letné i z nábřeží, případně lze zbudovat podchody apod. Rozhodně je místo víc na ráně než smyčka Špejchar právě díky tomu propojení s nábřežím. Na Špejchar bude nutno absolvovat poměrně zdlouhavou cestu Chotkovou serpentinou nebo přes Strossmayerovo náměstí. Já si nemohu pomoct, ale mně osobně se tohle prostě líbí.
Zpřístupnit katakomby by to chtělo, ale Letnou ani pod Stalinem bych víc nezastavoval, park a každý strom v centru je cennost a ty schody a chodníky na kopec jsou fajn procházka. Zaujal mě pipe, na knihovnu je to jen trochu lepší místo než Špejchar, docela si dokážu představit zastřešená nádvoří Klementina a mít to tam vše blízko a pohromadě a neutíkat zbaběle z centra před turisty, památkáři a Vltavou. Co se samotné architektury týká, tak je návrh sympatický tou kruhovou věží, jen je škoda, že to je orientovaný dovnitř a že má dole tak malá okýnka, vždyť je to místo snad s nejkrásnějšími výhledy v Praze.
Zajímavé řešení! Souhlasím ovšem i s některými výše popsanými připomínkami. Podle mého názoru trochu postmoderní skládačka. Spodní část stavby je klasická, vyvážená - neuráží. Vrchní část je hravě současná (trochu omletá), vdušná, ve skle se odráží okolní příroda, obloha a snad i Staré Město. Jen přístupová rampa a tubus eskalátoru budovu poněkud rozbíjí.
no, ako zastanca kaplického knihovny musím povedat, ze toto ma tiez cosi do seba, aj ked sa nemozem ubranit dojmu, ze architektura by mohla byt z casu na cas aj originálna - co sa o navrhu p. architekta barosa povedat nedá... urcite by takato budova nevzbudzovala ziadne kontraverzie, ale ide skutocne o to?
Tohle místo bylo řešeno několika návrhy NK na fakultě architektury v Liberci...tak si nejsem tolik jistý velkou invencí autora. A vybudovat tubus, který připomíná pevnost bez vztahu k okolí mi nepřijde moc dobrý.
Nemuzu se zbavit pocitu prerostleho vyduchu z metra... nejak mi tam chybi trosku vzdusnosti a odlehceni. Na vizualizaci z perspektivy stojici postavy to vypada jako pevnost.
Přijde mi to řešení příliš konzervativní, neinovativní, architektonicky neurazí, nenadchne. Jsem zastáncem určité organičnosti, kterou Kaplický pěkně předložil.
Co se týče umístění... poměrně špatně dostupné...
Ale není to špatné, to rozhodně ne. Poměrně dobré, ale ne zdaleka ne dost.
Z mého pohledu naprostý úlet, který prostě nejsem schopen docenit. Chápu ale, že v současném ovzduší by část lidí byla nadšená z čehokoliv, pod čím by nebyl podepsán Kaplický, třeba i z pyramidy vedle obchodního centra na Chodově, na jejímž vrcholu by byla pozlacená socha netopýra. Od počátku mě fascinuje ona socialistická lehkost, se kterou někteří úctihodní lidé jen tak podle vlastního uvážení jmenují všechna ta ideální místa. Nikdo neřeší, jestli je onem pozemek stavební, komu patří, jestli by na něj NK měla...zároveň jistá část lidí naprosto vážně mluví o zásadní rekonstrukci Klementina jako o ideální variantě. Klementinum přitom nikdy nebylo určeno pro potřeby NK, prakticky od prvního dne se tamní provoz potýkal s nedostatkem prostoru a později i s nevhodností daných prostor. Snaha o získání dalších prostor, či o novostavbu je stará více než sto let a mnohdy už se takřka začínalo stavět, jen z různých politických či ekonomických důvodů z toho vždy sešlo. Poslední zoufalý pokus vedl ke stavbě samostatného objektu v Hostivaři, čímž se ale problém pouze posunul a to i za cenu zásadních provozních problémů. Navíc zásadní rekonstrukce podle potřeb NK by znamenala zničení objektu Klementina, v daných prostorách prostě NK v 21. století fungovat nemůže. Navíc v době, kdy i výměna dveří v činžáku na Vinohradech vede k dlouhodobýcm sporům s památkáři...Zde zveřejněný studentský návrh je opravdu nepřesvědčivý. Mám pocit, že něco takového může vymyslet pouze někdo, kdo vůbec nemá přehled o vývoji v oblasti staveb pro kulturní účely, ke kterým knihovnu řadím. Trend a mimořádně úspěšný je jasný, otevřené a progresivní instituce, které na sebe nabalují řadu dalších funkcí a aktivit. V mnoha lidech stále přetrvává představa NK jako té budovy, kam chodí studenti a pár podivných individuí. Přitom NK musí ve svých aktivitách obsáhnout všechny generace. Od malých dětí s rodiči až po důchodce. Musí být pro všechny atraktivní, nabídnout spoustu dalších aktivit. Není potřeba jezdit daleko. Zrekonstruovaný a dostavěný MQ ve Vídni mimo skvělých sbírek a výstav nabízí i vyhlášené restaurace, populární kavárny, oblíbený veřejný prostor, skvěle zásobené knihkupectví a nepřeberné množství dalších aktivit pro všechny generace. Na to plynojem naproti Pařížské asi stačit nebude. Velmi přísná, uzavřená stavba, která je navíc částečným plagiátem jedné notoricky známé a dosti staré knihovny, stejně jako několika dalších podobných staveb. To není k návštěvě lákající budova, ale pevnost. Přesně ten typ architektury, který ocení možná pár nadšenců do architektury, ale pro veřejnost, které je knihovna určena to bude další nepochopitelný výmysl architekta. Pokud má mít knihovna v 21. století význam, musí se své době přizpůsobit. Knihoven, které to zvládají jsou po světě desítky a desítky, stejně tak jako nepřeberné množství dalších kulturních institucí.
Podobná instituce musí být zakotvena v současnosti a optimisticky se dívat do budoucnosti, nikoliv stát naplno v minulosti. Marná sláva, od studenta bych čekal neotřelý, progresivní návrh, ne něco, co mohlo vzniknout v roce 1950, i dříve i později.
Straveniště představuje exkluzivní místo v kompozičně jedinečné poloze. Je zde minimum prostorových omezení, lokalita má výtečnou dostupnost, nabízí bezmála neomezenou možnost rozšiřovat skladové zázemí - nadto mimo nebezpečné záplavové území.
Sám projekt je skvělým spojením klasicky důstojné siluety pevného "chrámu vědění" s jemným technicistním detailem, jenž odkazuje k pokroku a soudobé tvořivosti...
...Vlastně to nemá chybu! Kdyby se sbíralo na TUHLE Národní knihovnu na TOMHLE místě, rád bych přispěl nemalým penízem.
Mám pocit, že z vás srší závist, že vás něco takového nenapadlo... fakt je, že výběr této lokality by knihovně slušel lépe a pravděpodobně by se dalo využít i těch podzemních prostor pro účely skladování. Je pravda, že stavba působí trochu těžkopádně, ale berme v úvahu, že se jedná o diplomovou práci. Na rozdíl od vás si myslím, že autor návrhu o stavbě přemýšlel a to, že mu vznikl tvar válce - proč ne. Připadá mi to v dnešní době pseudokonstruktivistů a "organiků" docela príma nápad. U článku nejsou půdorysy, tak nechápu jak můžete předem hodnotit provoz... otázkou spíše zůstává, zda je knihovna jako "instituce" ve stávající podobě potřebná. Vzhledem k vývoji technologií předpokládám, že stejně vše jednou bude na internetu a do knihovny si každý zajde půjčit tak Babičku v knižní podobě pro pobavení...
Vůbec nepochybuji, že dnešní Pařížská třída potřebuje nějaké zakončení. Jak na jihu, kde dnes svým vyůstěním narušuje původní prostor Staroměstského náměstí, tak i na severu, kde se přelévá přes Čechův most a vytrácí se v zdivočelém porostu Letenské stráně.
Na jihu se to doufám jednou vyřeší dostavbou vypáleného křídla radnice a zbouraného Krenova domu. Na severu řešení naznačuje výtečnou cestou právě tento školní návrh.
Na rozdíl od vyznavačů genia nedávno zesnulého pana Kaplického, či ochránců originality dávno již zesnulého pana Asplunda, válcový tvar řešení nepovažuji ani za zastaralý, ani za plagiát. Naopak, toto základní geometrické těleso v tomto umístění, na hraně Vltavy a ve svém vztahu k Pražskému hradu mi velmi připomíná Andělský hrad na břehu Tibery, ve stejném vztahu k svatému Petru, ve věčném Římě.
Takže městotvorně, tento návrh má nohy, na rozdíl od v náhodné poloze "vylité" hromady ztuhlého šampaňského, se svým zlověstným okem nad Prahou, patrně suplujicím v letech padesátých tam blízko na chvilku stojícího "voždě" národů světa.
Ať již je osud budoucí NK jakýkoliv, namísto například naprosto rozumu se vymykajícím návrhům, zhmotnit výsledek pochybné soutěže, na pochybném místě, za cenu neurčitelného počtu milliard korun, snad jaksi "odčinit" přirozenou smrt staršího již pána, tato myšlenka zakončení severního konce Parížské třídy by si určitě zasloužila dalšího zpracování.
... zatraceně dobrý! Kdyby tak na všech oborech VŠ vznikala dílka tohoto kalibru...
Návrh má určitě své mouchy, odborník posoudí lépe, ale místo zas tak blbé není, odborník jistě posooudí lépe ; já su spokojené.
Add new comment
Diskusní příspěvky vyjadřují stanoviska čtenářů, která se mohou lišit od stanovisek redakce. Všechny příspěvky musí být schváleny redaktorem dříve než budou zveřejněny.
Redakce archiweb.cz ctí v maximální možné míře svobodu slova, nicméně ve výjimečných případech si vyhrazuje právo smazat nebo opatřit komentářem příspěvek, který se netýká tématu diskuse, porušuje platné zákony ČR nebo dobré jméno portálu, obsahuje vulgarismy nebo má reklamní charakter.
http://www.greatbuildings.com/buildings/Stockholm_Library.ht ml
Co se týče umístění... poměrně špatně dostupné...
Ale není to špatné, to rozhodně ne. Poměrně dobré, ale ne zdaleka ne dost.
Podobná instituce musí být zakotvena v současnosti a optimisticky se dívat do budoucnosti, nikoliv stát naplno v minulosti. Marná sláva, od studenta bych čekal neotřelý, progresivní návrh, ne něco, co mohlo vzniknout v roce 1950, i dříve i později.
Straveniště představuje exkluzivní místo v kompozičně jedinečné poloze. Je zde minimum prostorových omezení, lokalita má výtečnou dostupnost, nabízí bezmála neomezenou možnost rozšiřovat skladové zázemí - nadto mimo nebezpečné záplavové území.
Sám projekt je skvělým spojením klasicky důstojné siluety pevného "chrámu vědění" s jemným technicistním detailem, jenž odkazuje k pokroku a soudobé tvořivosti...
...Vlastně to nemá chybu! Kdyby se sbíralo na TUHLE Národní knihovnu na TOMHLE místě, rád bych přispěl nemalým penízem.
A stokrát lepší než ten odporný zelený výkal aranžéra Kaplického.
Na jihu se to doufám jednou vyřeší dostavbou vypáleného křídla radnice a zbouraného Krenova domu. Na severu řešení naznačuje výtečnou cestou právě tento školní návrh.
Na rozdíl od vyznavačů genia nedávno zesnulého pana Kaplického, či ochránců originality dávno již zesnulého pana Asplunda, válcový tvar řešení nepovažuji ani za zastaralý, ani za plagiát. Naopak, toto základní geometrické těleso v tomto umístění, na hraně Vltavy a ve svém vztahu k Pražskému hradu mi velmi připomíná Andělský hrad na břehu Tibery, ve stejném vztahu k svatému Petru, ve věčném Římě.
Takže městotvorně, tento návrh má nohy, na rozdíl od v náhodné poloze "vylité" hromady ztuhlého šampaňského, se svým zlověstným okem nad Prahou, patrně suplujicím v letech padesátých tam blízko na chvilku stojícího "voždě" národů světa.
Ať již je osud budoucí NK jakýkoliv, namísto například naprosto rozumu se vymykajícím návrhům, zhmotnit výsledek pochybné soutěže, na pochybném místě, za cenu neurčitelného počtu milliard korun, snad jaksi "odčinit" přirozenou smrt staršího již pána, tato myšlenka zakončení severního konce Parížské třídy by si určitě zasloužila dalšího zpracování.
Takže "po vlastensku": Na zdar Národní knihovny! (7:- ))
Návrh má určitě své mouchy, odborník posoudí lépe, ale místo zas tak blbé není, odborník jistě posooudí lépe