Brno - pokus o nový stavební typ

Brněnské krematorium tvoří celek vnitřně navzájem oddělených částí - okrsků. Každá část vyjadřuje svoji funkci samostatně. Hlavním tématem stavby je podle Wiesnerových slov "rozdělení - sled celého průvodu" (4), toto téma je reprodukováno v asymetrické a přísně funkční dispozici. Obřadní síň Wiesner neoznačuje jako síň, ale jako uzavřený dvůr, kde se setkají pozůstalí. Vnitřní prostor je osvětlen "nebem" - skleněnou střechou. Wiesnerovým cílem bylo sakralizovat i tak profánní záležitost, jako je žároviště. Této myšlenky dosáhl tím, že spalovací prostor separoval a uzavřel. Jiným samostatným prvkem je pro Wiesnera komín, ve kterém podle něj dochází technická i ideologická myšlenka zpopelňování "nejvyššího výrazu" (5). Určitý řád, sled obřadního pochodu je ustanoven jak pro mrtvého, tak pro pozůstalé: příchod po čelním schodišti, setkání v obřadním dvoře, rozchod bočními východy. Ve vnější formě krematoria bývaly spatřovány odkazy na stavby dálného východu. Je ale také možné, že motiv obřadního průvodu se objevuje i v obklopení bílého tělesa - rakve travertinovými pilíři - pozůstalými. Abstraktní prostředky stavby jsou velice dobře zkombinovány s kvalitními kontrastními materiály.V dobové kritice, především v okruhu Stavby, recenzenti architektuře vytýkali právě její symbolistní vyznění (6). F. Mencl spatřoval ve Wiesnerově krematoriu vliv vídeňské stavby od Clemense Holzmeistra z roku 1921-23 (7). Ačkoli mají oba architekti podobně nehistoricky nadčasový vztah k dějinám, je evidentní, že Wiesnerova stavba je mnohem pokročilejší a abstraktnější, a že jde o jednu z nejkvalitnějších staveb tohoto typu v Evropě vůbec.

---

1) Krematorium XV, 1924, č. 11, s.107.
2) Soutěž na krematorium v Brně, Stavba IV, 1925-26, s.168.
3) Arnošt Wiesner, O stavbě krematoria, Horizont, 1928, č.11-13, s. 35.
4) Ibidem, s. 37.
5) Ibidem, s. 35.
6) Oldřich Starý, Soutěž na krematorium v Brně, Stavba IV, 1925-26, s.77.
7) Krematorium XVIII, 1926, č.9, s. 82.