Jakoby toho smutku nebylo dost. Valašské Meziříčí, 25. prosinec 2011, umírá architekt Petr Žert. Ročník 1934, narozen ve Frýdku, začínal studii geodézie na VŠB v Ostravě (1952-1955). Fakultu architektury a pozemního stavitelství na brněnské VUT navštěvoval od roku 1955. Diplom získal v roce 1960 pod vedením profesora Bedřicha Rozehnala; tři roky poté, co ve stejném ateliéru absolvovala jeho sestra Růžena Žertová. Pracoval ve Stavoprojektu, Státním projektovém ústavu obchodu, Obchodním projektu, Potravinoprojektu. Špatné kádrové posudky jej vystrnadily z center architektonického dění. V roce 1969 byl vyloučen ze Svazu československých architektů. Mezi lety 1963-1990 s přestávkami, kdy žil v zahraničí, působil jako pedagog na Střední průmyslové škole stavební ve Valašském Meziříčí. Víc by nám o jeho silné, charismatické osobnosti mohli povědět jeho žáci z této doby, architekti Zdeněk Trefil nebo Kamil Mrva. Mnoho z jeho studií nemělo šanci na realizaci (hotel Štrbské Pleso s Petrem Jasníkem z 60. let, smuteční síň pro Frýdlant, za niž získal první cenu Svazu architektů v roce1967, Obchodní dům Prior pro Přerov z roku 1971). Početné jsou v tomto období drobnější stavby, přestavby a interiérové úpravy pro soukromé stavebníky. Od poloviny 70. let minulého století se intenzivně zabývá otázkami architektury na venkově, v prostředí ryze zemědělském. V realizaci několika rozsáhlých projektů pokračuje i v porevolučních letech, kdy působí jako poradce ministra zemědělství na Slovensku. Navrhuje soubory rodinných domů, rekonstrukce historických objektů, pokračuje v práci pro soukromou klientelu. Spoluzakládá Komoru architektů, je členem Bloku architektů a výtvarníků. Pedagogicky působí na VUT v Brně.
Vysoká postava, křivky z gest rukou vepsány do půdorysů staveb, úspornost a pádnost slov, nekompromisní, velkorysý, velký člověk Petr Žert.