Vyšehradský most - otevřený dopis architektů

Vážení zvolení zástupci občanů Prahy, České republiky a zástupci UNESCO,

Naše hlavní město Praha má nevyčíslitelnou historickou hodnotu. Ta nespočívá jen v jednotlivých historických budovách, ale i celkovém obrazu města. Díky symbióze stavebních počinů s řekou a unikátní topografií tvoří širší centrum Prahy nejen národní, ale i světové kulturní dědictví. V posledních dnech se objevily informace, že Správa železnic usiluje o odstranění historického mostu pod Vyšehradem. Na základě této hrozby píšeme my - čeští i zahraniční architekti - otevřený dopis, protože chceme, aby zazněl náš nezávislý pohled na tuto věc, v celém kontextu, širších souvislostech i z určitého odstupu, který je základním principem naší práce.

Média informují, že toto rozhodnutí je výsledkem otevřené architektonické soutěže a tudíž je nediskutovatelné. Od přelomu politického systému v listopadu 1989 jsme se opět stali tím, čím jsme po dobu meziválečného období byli - právoplatnými členy evropského kulturního prostoru, zastávajícího společné kulturní hodnoty, ke kterým je třeba se nejen hlásit, ale v případě jejich ohrožení je i hájit. Tyto hodnoty jsou všeobecně platnými axiomy, o kterých není ani třeba, ani dovoleno, diskutovat. Takovým axiomem je i neakceptovatelnost svévolného a nenahraditelného odstranění kulturní památky. Z tohoto důvodu nebyla soutěž na novou podobu Výtoňského mostu soutěží o "nejlepší nápad", ale de facto soutěží o akceptovatelnost nevratného odstranění památkově chráněného objektu. Tím pozbyla již v okamžiku svého zadání svoji oprávněnost, tj. nemělo a nesmělo k ní nikdy dojít.

Jedním z hlavních argumentů pro demolici mostu je domnělá nutnost přidání 3. koleje. Tento fakt nejenže je zpochybňován mnohými dopravními odborníky, ale ignoruje fakt, že vjezd do Prahy jako celku není tvořen hlavně či pouze touto trasou. Pokud by tomu tak bylo, pak naopak oblasti Výtoně hrozí přehlcení. Vést trasu skrz historické centrum nemůže a nemá být jediným řešením. Současné metropole civilizovaného světa plánují své dopravní trasy vždy rozprostřeně a s ohledem na území, jimiž jsou vedeny.

Stavba má status kulturní památky, je součástí pražské památkové rezervace, tedy seznamu světového kulturního dědictví UNESCO. To vnímáme jako odkaz předků, jako naši společnou kolektivní paměť. Tu chceme zachovat pro další generace. Společnost bez paměti či s jejími mezerami je chudá a bez identity. Praha zažila mnohé násilné demolice a jejich hořkost tkví hlavně v tom, že jsou nevratné.

Most je krásný v celku jako součást panoramat řeky, v detailu i v principu své struktury. Právě ta umožňuje repasi pro potřeby současnosti neb je možné ji rozebírat a opravovat postupně (na rozdíl například od monolitické betonové konstrukce). Pro obraz Prahy je most pod Vyšehradem svým syrovým industriálním výrazem podobně důležitý jako obraz kamenného Karlova mostu pod Pražským hradem. Mimochodem – i Karlovu mostu hrozilo kdysi zbourání pro jeho domněle špatný stav. Jak by asi Praha nyní vypadala bez něj?

V posledních dnech vnímáme z medií debatu omezenou na informace o počtech vlaků, kolejí, cestujících, ačkoli koncept řešení pražského železničního uzlu jako celku je stále v diskusi. Jasné odmítnutí odstranění mostu ze strany památkové péče nezaznívá. Vyzýváme tedy i památkáře – zasaďte se o ochranu této stavby, vysvětlujte její hodnotu.

Jako architekti jsme přesvědčení, že most zachovat lze. Naše doba má k dispozici technické a technologické zázemí, specialisty, znalosti i peníze. To, co postrádáme, je nedostatek vůle a širšího pohledu na věc. Obracíme se proto na veřejnost, na odborníky, na instituce – přestaňte přešlapovat, vyčkávat a začněte s údržbou a opravou této autentické stavby. V zájmu bezpečnosti cestujících i v zájmu města a společnosti jako celku. O tom, že most stárne, ví jeho správce a majitel již roky, má k dispozici své vlastní expertízy. Postupy údržby jsou známy jelikož podobné konstrukce jsou po celém světě zapojovány do potřeb moderního města.

Slovy prof. Brühwilera – „Stavba není živý tvor, proto nedochází ke konci její životnosti, jakékoliv existující konstrukce lze sanovat a upravit tak, aby vyhovovaly potřebám moderního využití…“ 

Věříme a tímto Vás vyzýváme - pojďme tuto unikátní stavbu pod Vyšehradem zachránit.