Vizionářský návrh na rozvoj Prahy je po sto letech opět v Lucerně

Praha - Projekt ideální podoby Prahy architekta Maxe Urbana, tvůrce vilové čtvrti a filmových ateliérů na Barrandově, je vystaven v Galerii Lucerna. Vrátil se sem po sto letech. Jde o první komplexní, i když utopistické, zpracování rozvoje Prahy. Návštěvníci ho mohou porovnat s Metropolitním plánem, který připravuje Institut plánování a rozvoje hlavního města Prahy (IPR) od poloviny roku 2012. Iniciátorem celé akce a zároveň architektem je vedoucím Kanceláře metropolitního plánu na IPR Roman Koucký. Výstava s názvem Ideální Velká/Malá Praha, 1919/2019 je přístupná ode dneška do 1. června.

Vystaveny jsou čtyři panely podle materiálů Maxe Urbana, které se věnují struktuře ideální Prahy, veřejným budovám, zástavbě a dopravě. Naproti nim tvůrci postavili čtyři panely představující v obdobných souvislostech Metropolitní plán a jeho hlavní myšlenky. Součástí expozice je i 3D model výškového uspořádání Prahy, kterou se žádný plán ve 20. století nezabýval, řekl dnes novinářům Koucký.

Návštěvníci si mohou dále prohlédnout 24 originálních listů Urbanova díla a faksimilie celé jeho práce.

V rámci výstavy bude ve středu 29. května v Kině Lucerna mezi 09:00 a 14:00 beseda o životě a práci Maxe Urbana. Jeho projekt Ideální Velká Praha bude zasazen do soudobého kontextu. Při té příležitosti bude také promítnuto zhruba 30minutové pásmo z jeho filmové tvorby.

Výstava je přístupná zdarma, ve všední dny od 14:00 do 19:00, v sobotu od 09:00 do 19:00.

Projekt Ideální Velká Praha sestává z 30 stran ručně psaného textu a 79 obrazů. Urban na něm pracoval mezi lety 1915 a 1918. V dubnu 1919 ho veřejně prezentoval v Lucerně. "Tato událost měla v novinách velkou publicitu," řekla ČTK historička Markéta Žáčková. Velkolepě pojatý návrh se u veřejnosti ale nesetkal s pochopením. V tisku vyšlo velké množství kritických recenzí. Autorem jedné z nich byl i Karel Čapek.

Max Urban žil v letech 1882 až 1959. Oženil se s první českou hereckou hvězdou Andulou Sedláčkovou. Společně založili společnost ASUM vyrábějící krátké dokumenty i hrané filmy. Díky tomu je považován za průkopníka české kinematografie. Po první světové válce se věnoval hlavně své původní profesi - architektuře. Za projekt Barrandova získal v roce 1937 Velkou cenu na Mezinárodní výstavě umění a techniky v Paříži.

Metropolitní plán potažmo budoucí územní plán hlavního města představuje vývoj hlavního města na zhruba příštích 20 let. V současné době je projednáván magistrátem, zastupitelstvem by měl být schválen v roce 2022. Od roku 2023 by měl začít platit.