Vila v třebíčské Borovině připomíná významný podnikatelský rod

Publisher
ČTK
29.09.2018 19:45
Czech Republic

Třebíč


Třebíč - Vila v třebíčské části Borovina připomíná podnikatelskou rodinu Budischowských, která tam vybudovala kožedělnou továrnu, největší svého druhu v Rakousku-Uhersku. Reprezentativní vilu, jíž místní říkají borovinský zámeček, podnikatelé nechali postavit ve svahu nad továrnou podle návrhu významného pražského architekta Maxe Spielmanna. Úpravy provedené v dalších letech stavbu zásadně nezměnily, řekl architekt Lubor Herzán návštěvníkům dnešní prohlídky při příležitosti republikového Dne architektury.

"Je to krásná stavba, mimo vší pochybnost," řekl Herzán. Dodal, že budova byla zařazena do publikace mapující slavné vily Vysočiny. Prohlédnout si ji dnes přišlo kolem 200 lidí.

Podnikatelé byli podle Herzána progresivní v zavádění nových technologií; měli i první automobil v Třebíči. V architektuře ale byli konzervativní, což ukazuje jejich vila postavená v roce 1915. "Je zajímavé, že v době, kdy už panovaly jiné slohy, doznívající secese, moderna, kubismus, a tak dále, to bylo pojednané v umírněném neobarokním slohu," řekl.


Borovinská továrna byla na vrcholu prosperity za první světové války, kdy zásobovala armádu obuví a dalšími výrobky z kůže. "V době největšího rozkvětu tady bylo až 6000 zaměstnanců," uvedl Herzán. Období prosperity ale s rozpadem monarchie skončilo. Od roku 1931 byl závod součástí Baťova obuvnického impéria, během socialismu fungoval jako Závody Gustava Klimenta. Od 90. let se továrna jmenovala Bopo. Výroba tam skončila v roce 2000.

Vilu v roce 1931 koupila rodina Waldstein-Wartenbergů, později byla zestátněna a sloužila různým účelům, byl tam i dívčí domov. V soukromých rukou je budova na skoro pětihektarovém pozemku od roku 2001, dlouhodobě je nabídnuta k prodeji. Majitel, malíř Aleš Venhoda dnes ČTK řekl, že vážný zájemce se zatím neobjevil, proto pokračuje v opravách. Uvedl, že by stál i o to, aby byla vila zařazena mezi kulturní památky.

Architekt Max Spielmann (1881 až 1970) zemřel v německém Wiesbadenu. Jeho nejznámější realizací je podle údajů na webu bankovní dům Petschek v Praze, takzvaná Pečkárna. Během druhé světové války tam sídlilo gestapo.
0 comments
add comment