V Plzni se po rekonstrukci otevře Semlerova rezidence dle architekta Loose

Plzeň - Po rozsáhlé rekonstrukci se 23. září otevře pro prohlídky Semlerova rezidence, která je nejvýznamnější a nejrozsáhlejší plzeňskou bytovou realizací podle konceptu architekta Adolfa Loose. Dům Oskara a Jany Semlerových na Klatovské třídě 110 s interiérem jejich bytu z let 1933 až 1934 patří k předním památkám moderní architektury ve střední Evropě. S Müllerovou vilou v Praze a s brněnskou vilou Tugendhat patří do trojlístku srovnatelně cenných interiérů, má ale zatím podstatně nižší popularitu, řekl dnes při otevření architekt a autor expozice Petr Domanický ze Západočeské galerie (ZČG) v Plzni, která rezidenci provozuje.

Na opravách se pracovalo v etapách téměř deset let. Stála 110 milionů korun, z toho bylo 30 milionů dotace EU a 80 milionů z rozpočtu Plzeňského kraje, řekl hejtman Rudolf Špoták (Piráti). Plzeňský kraj získal celý dům od města v roce 2012 a předal jej do správy ZČG. Poslední fáze rekonstrukce začala roku 2019. Opravil se takřka celý objekt, rukama desítek restaurátorů prošla většina dochovaného vybavení, obnovily se i detaily, které se v originále nezachovaly. "Odhadem z toho, co je součástí stavby, vestavěný mobiliář, obklady stěn, vestavěný nábytek, je přes 80 procent původní, zbytek je doplněný formou replik," uvedl Domanický. Nejnáročnější byla oprava osmiboké jídelny, kde museli restaurátoři rozebrat narušené mahagonové obklady, náročně je zrestaurovat, srovnat deformované desky a osadit zpět.

Mimořádná hodnota interiéru spočívá podle Domanického především v Loosově původním konceptu takzvaného raumplanu. Základní ideu uspořádání zřejmě načrtl roku 1932 Loos, který o rok později zemřel. Detailní projekt připravil jeho žák Heinrich Kulka. "To nejpodstatnější, to nejcennější je celý prostorový koncept, ten typický Loosův raumplan. To znamená několikaúrovňový byt, který nemá klasická podlaží, ale místnosti různých výšek, které se vzájemně doplňují a navazují na sebe schodišťovými stupni, a tak se proplétají do organismu, který ale dokáže působit jako celek, jako jeden rozlehlý obytný prostor," popsal Domanický. Vzhledem ke složitému konceptu je obtížné spočítat podlahovou plochu i počet místností. Udává se, že místností je 40. Byt je členěn do šesti prolínajících se podlaží. "Kdybychom ale chtěli, našli bychom i další podružná podlaží v hospodářské části," poznamenal Domanický.

Hodnota je i v použitých materiálech - vzácných dřevech, kovech a kameni. "Asi nejkrásnější místnost je jídelna, která má obklad z mahagonu a podlahu z dřeva citronovníku, unikátní je také obytná hala, která má obklady ze severské břízy a podlahu z ebenu makassar, což je velmi vzácné dřevo," řekl Domanický. Při rekonstrukci se musely odstranit četné příčky a vestavby. V předchozích desetiletích totiž byly v rezidenci mimo jiné čtyři byty. Kvůli tomu se tak například z odpočinkového výklenku u hlavní haly stal sprchový kout vyložený moderními dlaždicemi a kachličkami. Rekonstrukce tam vrátila dřevěné obklady i prosvícenou onyxovou stěnu. "Celý kout vznikl jako replika. Je udělaný tak, že původní a nové obklady ze severské břízy na sebe navazují tak dobře, že nikdo téměř nepozná, že je mezi nimi rozdíl 90 let," řekl Domanický.

Objekt je rozdělen do dvou částí - kromě poloviny domu s rezidencí, je v druhém křídle domu informační centrum, prostor pro vzdělávání a kulturu, depozitář pro sbírku architektury ZČG. V domě bude také Café Semler a badatelské centrum pro výzkum architektury. Pro prohlídky je nutné si koupit předem vstupenky. V Plzni se dochovala asi desítka Loosových interiérů. Vedle Vídně má tak Plzeň nejrozsáhlejší a nejcennější kolekci Loosových interiérů. Raumplan má v Plzni ale jen Semlerova rezidence.