Není škoda obsadit jednu ze tří volných stavebních parcel v historickém jádru Brna patrovým parkovištěm? Nezaslouží si takový prostor méně obyčejné využití? V tom místě se navíc nachází archeologické naleziště středověkých základů měšťanských domů; co se stane s nimi?
Bohužel i v centru města bydlí lidé, kteří vlastní auto a potřebují zde parkovat, navíc je tu i spousta firem. Mají rezidenční kartu, ale stejně nemají kde zaparkovat. Naopak si myslím, že nenápadných parkovacích prostor by mělo být mnohem více, ale zatím se v centru staví jen banky, kanceláře a hotely povětšinou bez vlastních parkovacích míst. A pokud půjdete večer do divadla či na koncert, také se nebudete dopravovat ze záchytného parkoviště...Pro ostatní návštěvníky města je systém záchytných parkovišť ideální, ale v Brně ho nějak neumí dořešit, bohužel.
Do Brna jezdíme o víkendech ze Zlína do divadla. Zaparkovat v centru Brna půl hodiny před představením je nemožné a v případě, že je na dálnici nějaký problém tak už parkovací místo hledáme mimo centrum. Pak následuje úprk směrem k divadlu a stejně to nestíháme.
Možná je načase, abychom se zamysleli nad komplexním řešením pohybu osob a zboží ve městě. Je jasné, že zděděná historická koncepce města nemůže zvládnout současné množství individuální automobilové dopravy. Na druhou stranu vnímáme po tisíciletí fungující koncept koncentrovaných urbanistických celků jako velice příznivý nejen pro výkon ekonomických/společenských činností, ale mnohdy i jako esteticky velice hodnotný. Tento tradiční koncept je však použitelný pouze ve spojení s intenzivní pěší, hromadnou a případně cyklo (a podobně skladnou a účelnou) dopravou. Naivní snaha nějakým způsobem smířit prostorově nesmírně náročnou automobilovou dopravu a vysokou koncentraci lidských sídel je dlouhodobě neudržitelná a čím dříve si to uvědomíme, tím dříve můžeme přesměrovat tok našich zdrojů žádoucím směrem.
Jako skutečně primitivní nástin toho co bychom mohli získat stačí si představit, jak by naše okolí mohlo vypadat, kdyby se ze všech silnic ve městě staly jednosměrky, vedle s cyklo-pruhem a zbylý prostor by mohla pojmout parková úprava s komunikačními a odpočinkovými zónami. Ano lidé se potřebují přemísťovat z místa na místo, proto by bylo nutné podpořit kromě hromadné a pěší dopravy kupř. i dražší taxi dopravu, která by mohla právě tyto pruhy využívat a do divadla, jak uvedl někdo výše, by se nemuselo jet autem, ale taxíkem, který by se nemusel nikam parkovat, když by někomu hromadná doprava nevoněla (ale vonět by skutečně měla). Car-sharing se také jeví ve městě jako poměrně životaschopná možnost. Lidé mají dnes pocit, že mít vlastní auto je jejich právo, ale bohužel si neuvědomují, jaké jsou celospolečenské náklady. Vždyť pár aut zabere tolik místa co parcela pro menší rodinný dům. Pohled na řadu stojících aut navíc rozhodně nepřináší potěšení, které by se dalo srovnat s posezením pod stromořadím s kávou či pivem z venkovního občerstvení. Nehledě na hluk a nepříjemné aroma linoucí se z těchto nevzhledných skořápek. Podřizujeme naše životní prostředí automobilové dopravě, namísto toho, abychom jej podřizovali kvalitě, hygieně a estetice životního prostoru. Možnost vlastnit a využívat automobil skutečně nepatří mezi základní lidské svobody a ani není důvod aby tomu tak bylo.
Nemám žádné definitivní řešení, ale další parkovací dům jím určitě také není a popravdě ani nevidím žádnou intenzivní debatu směřující k hledání východiska z naší současné, zoufalé situace.
Já přímo v centru bydlím a ve večerních hodinách, kdy jsou koncerty, divadlo ... Není žádný problém zaparkovat. Nový hotel vznikl pouze jeden a to Barcelo. Proč by nemohli zaměstnanci firem jezdit do práce hromadnou dopravou? V praze je běžné, že dojíždějící do práce, zaparkují na odstavném parkovišti a dále pokračují hromadnou dopravou. Myslím, že prostor pro parkování je v centru Brna dostatek.
O víkendu, že není místo? Já bydlím na Dvořákove ulici, což je cca 200m od Jánáčkova a Mahenova divadla a nikdy jsem nevypozoroval nějaké komplikace. Stačí auto necha na tř. kpt. Jaroše, což je kousek od Janáčkova divadla - je tam opravdu velké parkoviště. Pokud hledáte místo pouze na ulici divadelní, tak to není úplně vypovídající.
Také bydlím přímo v centru , parkuji na Zelném trhu a večer je to jedno obrovské parkoviště. Během Vánočních trhů, když se zde nedá parkovat objíždím celé okolí a trvá mi i hodinu než najdu místo. Ale myslím, že řešení dobře rozebírá Vizo. Taxík je drahý, cyklostezky nedotažené a hromadná doprava nepohodlná. Já ale vhodně umístěné a vkusné parkovací domy neodsuzuji. Nejlepší řešení je samozřejmě podzemí mimo historického centra viz. Janáčkovo divadlo.
Mnohem víc, než navržené nadzemní garáže, zabírající supercennou plochu v centru /a přinášející
nepříliš kvalitní architekt. řešení/, by se mi daleko víc líbilo "zabořit se" z Husovy ul. do kopce pod
Špilberk a tam řešit parking s prakticky libovolnou kapacitou. Vjezd a výjezd pouze na pravé
odbočení. Z parkingu by byl navenek vidět pouze portál. Jen si nejsem jist, zda naši předchůdci tam
už nestačili dříve provést kryt CO.
Add new comment
Diskusní příspěvky vyjadřují stanoviska čtenářů, která se mohou lišit od stanovisek redakce. Všechny příspěvky musí být schváleny redaktorem dříve než budou zveřejněny.
Redakce archiweb.cz ctí v maximální možné míře svobodu slova, nicméně ve výjimečných případech si vyhrazuje právo smazat nebo opatřit komentářem příspěvek, který se netýká tématu diskuse, porušuje platné zákony ČR nebo dobré jméno portálu, obsahuje vulgarismy nebo má reklamní charakter.
Jako skutečně primitivní nástin toho co bychom mohli získat stačí si představit, jak by naše okolí mohlo vypadat, kdyby se ze všech silnic ve městě staly jednosměrky, vedle s cyklo-pruhem a zbylý prostor by mohla pojmout parková úprava s komunikačními a odpočinkovými zónami. Ano lidé se potřebují přemísťovat z místa na místo, proto by bylo nutné podpořit kromě hromadné a pěší dopravy kupř. i dražší taxi dopravu, která by mohla právě tyto pruhy využívat a do divadla, jak uvedl někdo výše, by se nemuselo jet autem, ale taxíkem, který by se nemusel nikam parkovat, když by někomu hromadná doprava nevoněla (ale vonět by skutečně měla). Car-sharing se také jeví ve městě jako poměrně životaschopná možnost. Lidé mají dnes pocit, že mít vlastní auto je jejich právo, ale bohužel si neuvědomují, jaké jsou celospolečenské náklady. Vždyť pár aut zabere tolik místa co parcela pro menší rodinný dům. Pohled na řadu stojících aut navíc rozhodně nepřináší potěšení, které by se dalo srovnat s posezením pod stromořadím s kávou či pivem z venkovního občerstvení. Nehledě na hluk a nepříjemné aroma linoucí se z těchto nevzhledných skořápek. Podřizujeme naše životní prostředí automobilové dopravě, namísto toho, abychom jej podřizovali kvalitě, hygieně a estetice životního prostoru. Možnost vlastnit a využívat automobil skutečně nepatří mezi základní lidské svobody a ani není důvod aby tomu tak bylo.
Nemám žádné definitivní řešení, ale další parkovací dům jím určitě také není a popravdě ani nevidím žádnou intenzivní debatu směřující k hledání východiska z naší současné, zoufalé situace.
nepříliš kvalitní architekt. řešení/, by se mi daleko víc líbilo "zabořit se" z Husovy ul. do kopce pod
Špilberk a tam řešit parking s prakticky libovolnou kapacitou. Vjezd a výjezd pouze na pravé
odbočení. Z parkingu by byl navenek vidět pouze portál. Jen si nejsem jist, zda naši předchůdci tam
už nestačili dříve provést kryt CO.