zmineny citat
"Je možné uvažovat o tom, že tam Federální shromáždění, které má v sobě schované tu nádhernou plodinovou burzu, být nemusí,"
pripomina vyrok predchoziho pana primatora:
„Je potřeba počítat s tím, že Kaplického knihovna nebo jiná Národní knihovna na Letné bude, či nebude,“
Čo je zas toto za politikum? z ktoreho think tanku vypadla tato grandiozna myslienka-ake zaujmy za tym su?? Absurdnost celeho korunoval deklarovanim postoja proti buraniu NN Zizkov.takze KP FZ zbourat, ale neco,co zatim jeste KP neni zachovat?Haluuuuz
Nevím, jestli nedošlo novináři k vytržení z kontextu, jak se někdy stává, ale uvedené myšlenkové pochody pana primátora vyznívají absurdně. Jak může o prohlášené KP říct, že je možné ji zbourat a následně v případě jiné, že něco, co lze vnímat jako historickou památku, nedopustí město zbourat. Ostatně u člověka v takto vysoké funkci bych naivně očekával jisté právní povědomí vylučující představu, že město samo o sobě může rozhodovat o bytí a nebytí zákonem chraněné stavby. Pokud tedy nebereme památkový zákon za kus bezvýznámného papíru a ministerstvo kultury za formální instituci.
Zajímalo by mne, kdo, tedy kteří architekti tuto pitomost panu primátorovi vnuknuli. Myslím, že mu jen dovolili ukázat, jak málo toho o Praze ví, jak málo se Prahou zabývá. Aby primátor vůbec vyslovil nápad, že by se mohla zbourat kulturní památka navíc přidělená k užívání kulturní instituci, to je snad bezprecedentní hloupost.
Nevím, lze li budovu bývalé burzy označit za krásnou, ale třeba ano, určitě svou hodnotu má, ale to nejzajímavější z jejího exteriéru je otevřené a velmi dobře vnímatelné. A s tím je také vidět, jak nová část stavby je k té původní ohleduplná.
Nápad na zbourání určitě musí zaujmout statiky, kteří si mohou dát teoretické cvičení o tom, jak vierendelovy nosníky z té výšky sundat. Ale statici tak zhůvěřilé nápady nemívají a na tuto stavbu jsou právem hodně hrdí.
Myslím, že v danou chvíli je možné pnu priomátorovi jen doporučit, aby se co nejdříve zašel do nové budovy Národního muzea podívat, aby si prohlédl tam instalovanou výstavu o právě této stavbě a aby se prošel po objektu jako takovém. Snad by svůj úlet pochopil. A třeba by se i mohl pozeptat, jak byl vlastně objekt Federálního shromáždění zamýšlen - to, že jednou si parlament postaví svůj objekt a soubor v těsné blízkosti Vácvlavského náměstí se stane souborem sloužícím kulturním účelům, to Karel Prager měl už v první studii, psané i kreslené.
Co najdeme v zenskych klinech? Dejiny moderni architektury?
Myslim, ze pan primator toto rict muze (ale nemel by) neb v "zenskych klinech" (studium a praxe v gynekologii a porodnictvi) zrejme o dejinach moderni (ceske) architektury nic nenajdete. A v lekarskych periodikach na konci 60. let o Federalnim shromazdeni zrejme nic nepsali (ne stejne tomu bylo u Baumaisteru, AD, AR...). Ze by dalsi popud ke zpetnemu zrizeni statusu Hlavniho architekta (s adekvatnim vzdelanim a praxi)?
...Vyjímám z odkazované diskuse následující citát...
Postavte se někde mezi Petschkovým palácem a Domem potravin a zkuste si novinama zastínit tu "úžasnou" bednu nad fasádou býv., tuším, burzy a okamžitě se uleví Vašemu oku i duši. Prager ve většině realizací uvnitř města jenom ve velkém opakoval všechny ty realizace nákupních středisek a okresních sekretariátů v menších městech od méně úspěšných zlotřilců. Záměrně agresivní: Tak takhle to teď bude, holoubkové!
(autor Augeblau)
...a dodávám z vlastních zážitků z toho domu:
Zkušenost mě naučila, že první dojmy bývají ty nejlepší a spontánní vnímání dětskýma očima, která není zatíženo naučenými výklady nebo společenskou konvencí, bývá v ledaskterých případech nejspolehlivějším vodítkem. Když jsem skrze budovu Federálního shromáždění jako dítě chodíval do zkušebny Státní opery (tehdy se to jmenovalo Smetanovo divadlo), tak na mě ta budova působila už tenkrát drtivě a nepřátelsky. Dnes je mi s odstupem času zřejmé, že příčina vězí v tom domě samotném. To, jak nepřírozeně, obhrouble a v podstatě hrůzostrašně ten dům působil nejenom zevně, ale - zejména - zevnitř, to tehdy nemohlo být v mých očích dáno ničím ideologickým ani vyspekulováno na základě vyčtených pouček.
Teprve dnes, když mě debata o té stavbě nutí ke vzpomínkám, se mi zpětně vybavují detaily toho nepříjemného zážitku. Rozpaky, které mi působila ta divně prázdná a mrtvá piazetta před hlavním vhodem, na kterou se muselo jít přes proudy aut - a to tam tehdy ještě nebyla magistrála! Ta vstupní hala se spoustou leštěného šutru a s nezbytným bronzovým "eloxem", který se protivně zlatě leskl, ale přese všechnu snahu vyvolával zdání nepochopitelné láce a uniformity, kterou si oko podvědomně spojovalo s boletickými závěsovkami různých "PéZetek" a krajských národních výborů. Do čtverců prošívané koženkové čalounění výtahů doplněné lištami z mosazi a nerezu, interiér s nepochopitelně tvarovanými lustry a nábytkem, o jehož ztěžklou hmotu by se zastavilo i čelo obrněné vozby... Všechen ten hřmotný "fonďácký" nevkus, atmosféra stranického pohřbu první třídy...
To procovství s arogantní nevšímavostí vůči člověku se nedalo tehdy nijak racionalizovat. Jako malý kluk jsem si nemohl říct: "Je tam ten vierendeel - to je bomba!" Nemohl jsem se uklidňovat tím, že: "Jde o paměť doby." Nešlo se chlácholit kavárenským úsudkem: "Jak jen je to zajímavě bizarní!..."
Dnes bych to mohl pojmenovat odborným termínem, snad by se na to hodila nějaká kunsthistorická kategorie... ale nejvýstižnějším vyjádřením pro tu na pohled nesmyslnou bombastičnost, kterou jsem tenkrát nemohl přehlédnout a současně jsem si ji nedokázal nijak vysvětlit, by bylo označení – AGRESIVITA JAKO PROGRAM.
Možná u Federálního shromáždění fascinuje právě to, v jak dokonalém amalgámu se zde snoubí programová bezohlednost té architektury s neomalenou nařvaností tehdejšího režimu. Jenže agresivita nedělá architekturu. Agresivita prostě jen dělí svět na agresory a na jejich oběti...
Je zvláštní, jak obtížně někteří architekti a současně i ti, kdo se zabývají teorií architektury, rozeznávají aroganci od toho, čemu pak z nedostatku kuráže pojmenovat věc, jak náleží, říkají "vizionářství"... Vizionářství!... Vždyť ten Vierndeelův nosník, který se jak sisyfovský balvan komíhá na těch směšně tenkých nožkách nad hlavami chodců, je krematorní atmosférou eloxu a černé žuly okolo tak upozaděný, že ho i odborníkům musíte zvlášť ukázat, aby si ho všimli! A to vše vznikalo v dobách, kdy progresivní byl high-tech a začínala rašit postmoderna...
To už vůbec nemluvím o totální dezurbanizaci v okolí té budovy! Jak je dnes možnost projít nerušeně od Vinohradské třídy ke Hlavnímu nádraží? Jakými nedůstojnými soutěskami se lidé plazí od Rozhlasu k soše sv. Václava? Jak se má chodec vůbec dostat na piazettu před tím Pragerovým domem? A co ho donutí setrvat tam déle, než se stihne jen přetetelit ke vchodu?
Zbourání toho pomníku nadutosti - nejen zadavatele ale i architekta samého - je výtečnou příležitostí jak dát budově Národního musea skutečně dobrou extenzi, která bude postavená s ohledem na jeho opravdové potřeby, a nespokojit se s tím, že museu jen odkážeme nějaké "přešité tesilové sako" po soudruzích - Národní museum si to zaslouží.
Je to šance na vytvoření části plnokrevného města. Možnost ve spojitosti s celkovou přestavbou okolí konečně něco podniknout s tím infrastrukturním slumem, který se prostírá od Národního musea až na Bulhara. Václavské náměstí ve své horní partii zas trochu víc ožije a spojí se s okolním městem, od něhož ho odřízla magistrála. Namísto funerální nálady vyvolávané tím naleštěným náhrobkem, který se tyčí na rozptylové loučce reálného socialismu, tu může vzniknout živá a radostná architektura, z níž bude patrné, že jejím posláním je lidem dávat – a nikoliv nad lidem panovat.
Že je to památkově chráněné? Takových budov už bylo, které byly "odpamátněny" z důvodů mnohem prozaičtějších, než jaký představuje možná rehabilitace tohoto ostudně zanedbaného a totálně zabitého kusu městského centra!
Mám obavy, že se nejedná jen o gynekologii a porodnictví, ale že podobné smýšlení má i jeden absolvent oboru stomatologie, t.č. ministr kultury.
Ano, v českém, resp. československém tisku se o Federálním shromámždění nepsalo, neboť v době, kdy by to bylo potřebné a vhodné, už se tato země tvářila, že žádný Karel Prager (jako velká skupina dalších vynikajících architektů) neexistuje. Takže nikdy nebyl v architektonickém tisku publikován dům, jeho konstrukce, jeho koncepce, jeho předpokládané využití po té, co si parlament konečně postaví vlastní stavbu. Dokonce ani nebyla možnost vysvětlit, jak to bylo s tou zdánlivě zfalšovanou perspektivou - ta byla zcela pravdivá, neboť počítala ještě s ubouráním kusu horní východní strany Václavského náměstí, ale to se už nikde neobjevilo. Ani to, že magistrála měla jít jinudy, rozhodně ne mezi budovou a náměstím. Ani to, že mělo jít o budovu de facto v parku ...A na stavbu padl stín instituce, která ji užívala. A když zákaz opadl, tak byl zase Karel Prager pro mladé nezajímavý z jiných důvodů, svou pozornost obrátili k jiným autorům a jiným stavbám. A všichni chvátali kupředu, starý k publikaci byl dům už dva roky posatvený, natož budova z počátku 70. let.
Mladíku Šakale, srovnejte si trochu data. Soutěž na Národní shromáždění byla v roce 1965, stavělo se od roku 1967, dokončeno bylo 1974. Tehdy ještě "pézetky" spokojeně sídlily ve veletržním paláci, nákupní střediska se teprve rodila a stranické sekretariáty sídlily ve starých zabavených domech .. Když jste chodil do zkušebny Smetanova divadla, nechodil jste přes Federální shromáždění, ale právě přes vstup do zkušeben a zázemí Smetanova divadla. V budově Federálního shromáždění se jen málokdo ocitl náhodou a už vůbec ne jako procházející někam. Bohužel, neb původně byla zamýšlena jako budova otevřená všem a skoro kdykoli. Rozhodně nebyla stavěna na křižovatku s magistrálou. Co se umělecké výzdoby týče, tu připravovala umělecko-archtiektonická huť, jejímž teoretikem byl Jiří Šetlík, vedoucí osobností samozřejmě Karel Prager. Jenomže než vše mohlo být dokončeno, přišla normalizace a umělecká díla byla nutno "prokádrovat". Ovšem na režimní umělce nedošlo, huť se dohodla s Národní galerií v Praze, respektive s akademikem Jiřím Kotalíkem, a zakázaná díla byla nahrazena plastikami klasické české moderny. Ta díla, která v dané chvíli byla již hotová, přešla do NG.
Jistě, budova federálu vzbuzuje emoce, jako každá silná architektura. Ale emoce nejsou v podobných situacích, jakou vyvolal primátor svým úletem, tím nejlepším rádcem.
A to ani v dnešní době, kdy architektura se proměnila ve spotřební zboží, jež se podle módy nejen převléká, ale taky odstraňuje. Myslím, že příběh libereckého nákupního centra Ještěd by měl být mementem pro všechny takto vybuzené emoční výlevy. Jedna kvalitní stavba, údajně špatně fungující (neb užívaná jinak než měla), byla nahražena stavbou podstatně méně hodnotnou ... Přij´dte se do nové budovy Národního muzea podívat, ostatně je tam právě výstava o stavbě jako takové.
...Nicméně nijak ten výčet dat neoslabuje moje pocity z toho domu. Dobrá, Veletržní palác vyhořel téhož roku, kdy dostavěli "Federál", takže výstavba těch "PéZetek" trochu trvala, a časově podobně tomu bylo i s těmi obchodními domy. Ovšem boletických fasád bylo i tak všude plno. Prostě mi ten dům lety zapadl do jedné řady s podobně nepříjemnými stavebami...
Nechci rozmělňovat téma, ale na ten liberecký obchodní dům mám také dost skeptický pohled. Byl jsem v tom městě dvakrát, ale přesto, že už jsem tehdy byl k architektuře podstatně vnímavější, nemohu říct, že by mi ta urbanistická figura, kterou vytvářel, připadala šťastná. Chápu, že se v tom odrážela nedotvořenost oproti původnímu záměru, ale ten dům na mě působil v tom prostředí velice cize a nevlídně. Ne ani tak materiálovou skladbou - ikdyž ta bylo hodně divoká - ale spíš hmotami a tím, jak se nechce se svým okolím "kamarádit". Jako by ten dům na stavby okolo nevrle vrčel: "Stejně vás, vy barabizny nemoderní, všechny jednou zboří!..."
...a přes ten "Federál" jsme opravdu chodili! Vždycky nás v přízemí vyzvedla sekretářka pana sbormistra a spolu s nějakým "tesilkáčem", který se do té chvíle líně rozvaloval v klubovkách u recepce, nás pak vedla někam k výtahu a pak po těch podivně naleštěných chodbách kilometry daleko do zkušebny. Bezpečně vím, že se i při cestě zpátky muselo vždycky čekat na toho "tesila" - bez něj se nemohlo nikam ani na krok.
FS jako tříska pod nehtem každého přispěvatele. Zase slyšíme něco o odvážném řešení a o velkém Pragerovi. Předevčírem bylo ve zprávách, že se v Moskvě sešli důchodci u zdi, kde je zakopán Stalin. Zazpívali, poplakali. Tihle jistě v gulagu nebyli....
Zajímaly by mne vzpomínky zaměstnanců RFE / RL, kteří přešli do FS z Anglické zahrady mnichovské. Pokaždé, když jsem se tam nachomýtnul a z ulice viděl světýlka kanceláří zadušená tabulemi hnědého skla, krvácelo mi srdce. Dárek Václava Havla demokracii. Dosti drahý, leč velmi hnusný a navíc nepraktický. Ale došlo to tehdy někomu a ohradil se?
Já bych to neboural a nechal to jako památník českého slabošství. Zaplnit to celé tisíci fotek bolševických papalášů a pod každou dal tabulku, kolik dostal hlasů ve kterých volbách a jaká byla účast. Husák proveden ve vosku, Prager ostatně též.
...Koukám,...
| 07.03.11 11:06
...nějak se vytratil můj příspěvek, který předcházel tomu ze 7. 3. 11, 09:45. Tak ho mírně upravený uvádím znovu, aby to vypadalo, že nereaguji na přímé oslovení...
Díky za upřesnění časových souvislostí! Ale přesto nemohu říct, že by to můj nepříznivý dojem z budovy Federálního shromáždění nějak oslabovalo. Jelikož Veletržní palác vyhořel téhož roku, co byl dokončen "Federál", tak je jasné, že výstavba těch podniků zahraničního obchodu ještě trochu trvala a podobně tomu bylo i u těch obchodních domů.
Ale boletických fasád bylo i tak všude kolem dost a Pragerův dům se prostě jen symbolicky zařadil do čela té skupiny nepříjemných baráků, které kromě statutu veřejné budovy spojovala i nezaměnitelná estetika tehdejší oficiální architektury: na fasádách elox, travertin, bronzově tónovaná okenní skla, odchlíplá gumová těsnění. V interiérech masově růžová žula doplněná hnědou kůží sedacího nábytku, po stěnách artprotisy nějakého toho laureáta, ve foyer obří plastika z hutního skla, kvůli které se ve statickém výpočtu jistě musela navrhovat zvláštní transportní trasa, a nad tím vším lustry jako z metra. Na podhledech feal či akulit, všude kolem pak mosazné lišty, kam jen oko pohlédlo...
...Ne... tyhle věci jsou nejspíš jakýmsi záhadným způsobem zajímavé, ale nikoliv dobré.
Ačkoliv ženský klín považuji za neméně zajímavý, jak architekturu, přesto jen tou se živím. Tak toliko o té zde padne řeč a tak teď již za "šakalem" do jámy lvové!....
Jak jsem se již asi předtím přiznal, v době zdvíhání těch vierendelových vazníků jsem byl česrstvý "skoro-odborník" denně míjející staveniště na své cestě za obědem, do mensy v Opletalově ulici a obdivující tento smělý počin. Ještě později, když můj tehdy švýcarský šéf se pozastavoval nad "nešetrností" této stavby, přisuzoval jsem to tehdy jen k jeho jistě vrozené spořivosti. Dnes ale, již v jeho letech, chápu zde "šakalem" vyjádřené pocity.
Jako malý kluk jsem často prošel dolů "Fošofkou" nad nádražím a kolem funkcionalistického domu, s autosalónem v přízemí, obloukem doprava podle zaoblené fasády dítěti mého věku nic neřikající budovy, k na jedné straně parkem lemované třídy, směrem k "Wilsoňáku" kde již na nás čekal vlak na venkov "na prázdniny".
Tento prožitek Pragerův zásah i pozdější "magistrála" zcela zahladily. Dnes zkusit si jej zopakovat je nemožno, neboť i kdyby se jeden prokličkoval k toho času Třídě Vítězného února, tak by zjistil, že hlavní vchod do fantastické Fantovy odjezdní haly je pohřben půl metru pod úrovní dnes opuštěného chodníku a samozřejmě pevně uzavřen.
Nemám pochyb, že "magistrála" musí jednou pryč. Ať již uplně, nebo přesunuta za nádraží a od Vinohradské třídy až k Nuselskému mostu pod zem. Se zbouráním Pragerova "přístavku" to ale vidím již složitější. Do doby před Pragerem zpět nelze. Co je pryč je pryč. Leč bylo by možno napravit mnohou škodu Pragerem způsobenou, znovuobnovením původního zobleného půdorysu tohoto nároží, novou přístavbou, možná ne nepodobnou části Fragnerovu návrhu, v souteži z které nakonec Prager vítězně vyšel.
Tak nejen že "památka" by byla zachována ale i její nekřiklavější účinek (rozeřvaná prázdnota setkaní dvou městských tříd v rozpuštěném nic) znovunavrácením uličniho průčelí by byl v podstatě napraven.
Neboli, jak se říká: "Šakal by se nažral a koza by zůstala celá".
mate take jmena a vzdelani a profese, tak abychom meli prehled o erudovanosti prispevku na tema kvalitni / nekvalitni, bourat / nebourat? O panu Svobodovi alespon vim, ze je gynekolog. Diskuse na odborne bazi, jaka by mela na archiwebu byt, vyzaduje dle meho zruseni anonymity prispevatelu (alespon v teto mire).
Jinak jsem samozrejme velice rad za jakoukoliv diskuzi neb ta je nezbytna. Diky mr. ravalovi za fakticke doplneni.
Podle mého jména diskutujících nic "neřeší". Naopak, mohou, a snad i musejí, zavést od věci k úvahám o tom, jakým zájmům kdo nahrává. Vždy jsem byl za uvádění jmen, ale párkrát jsem sám s rozpaky použil pseudonym; jinak patřím k hrstce, co se tu podepisuje prakticky vždy (ale uznávám, že to nemusí být relevantní, protože mé příspěvky mohou být myšlenkově nepoužitelné a nerady mohou poškozovat samotnou podstatu diskuse). Mj. se též stalo, že byl mým jménem podepsán cizí příspěvek. Čili, nezkoumejte mimikry, ale obsah textu; jemu přitakávejte či oponujte. Jinak, co se týče věci, neměla se taková obluda nikdy postavit, nicméně je to svědectví o době vzniku, a dnes i svědectví o úvahách komentátorů; v určité době se měla zbořit, což se nestalo, ale i to je velmi výmluvné svědectví o dané době; pak se stala chráněnou památkou, což je rovněž významné, a je třeba takovou památku skutečně chránit, aby bylo možné budoucně ukazovat a rozebírat, co vše se může stát památkou dle zákona.
Vy máte skvělou schopnost ze všeho udělat pozitivum . Ono by ale bylo i zajímavým svědectvím doby, kdyby se dnes začalo revidovat to rozhodnutí o udělení památkové ochrany, ochrana se odebrala a jako exemplární příklad bylo FS odstraněno. Čeho by to bylo svědectví? Neúcta k práci předků? nebo snad svědectví o probuzeném vztahu k městu a jeho obyvatelnosti, na které někteří naši předci záhadným způsobem zapomněli, podobně jako na zdraví a svobodu v té samé době? Co takhle chránit smog a ostnaté dráty té doby? Je to docela zásadní principální otázka.
Obecně vzato, všechno je památka. Na něco. Je to "něco" důležité? A je ta památka navíc schopna mluvit jasně a se silou?
Sochař Róna někde říkal anebo psal, že místo Holocaust Mahnmal v Berlíně raději viděl spalovnu. Věčně dýmající z nízkých komínů a zaplňující ulice hlavního města Německa smradem.
Já bych ten federál snad ještě nafouk. A pořád bychom vyšli ještě lacino...
Podobně jako inhalace produktu berlínské spalovny by měli u nás povinně všichni zajít řekněme tak ob rok do federálu. Tam vyslechnout reprodukci Husákova a Jakešova projevu a projít chodbou za sálem (je to JV křídlo; je skoro zábavné sledovat, jak pisatelé, vč. architektů a historiků architektury, u této šikmo "orientované" budovy pletou světové strany). Měli by se zamyslet nad hroznými věcmi, které může napáchat lidská nezdolnost a výkonnost ("když jsi pilný jak ta včelka..., tak to přeháníš, Mauglí"). Chápu, že Pragerův a kol. záměr byl jiný. Chápu, že jeho dotažením by Praha mohla dostat jakousi oživující "kulturně provozní" injekci (zatím by mě zajímal nějaký "sociologický vzorek" těch, co tam přes magistrálu nebo tunelem od metra dojdou). Ale tím se nezačne jednat o pěknou budovu a urbanistický přínos. Aktuálně zde probíhají nejednou inspirativní výstavní projekty, míchající ovšem autenticitu podrobné archeologie s rozpačitou autenticitou digitálního barvotisku.
Pan Soukup se ještě dožadoval uvádění profesí autorů diskusních příspěvků, i když téma vlastně jen avizoval v nadpisu příspěvku, ale dál se mu zatím nevěnoval. I to může být užitečné, jenže zavádějící v momentě, kdy řeknete, že k architektuře se mají či mohou kompetentně vyjadřovat školení architekti, atp. Pokud je vyjádření rozumně obsáhlé a v rozumné míře se týká věci, nemělo by být zahazováno. V takových vstřícných komunitních/komunikačních "praktikách" totiž snad lze vidět potenciál společenské ochrany před tím, co je tak svůdné pro architektsky myslící lidi, toužící prospět investorům i světu linkováním bulvárů a zónovaním. Samozřejmě je bohužel jasné, že každý "brzdící" úspěch v komunikaci s plánovači a urbanisty znamená snížení "prahu vnímání" u obecenstva (lidé si oblíbili pohodlí paneláků a zakořenili v nich). Čili každý úspěch v boji s inženýry lidských potřeb vyvolává neúspěch v dalším kroku. Asi na to existuje nějaký Murphyho zákon...
Pane Sommer, z Vašeho příspěvku mluví moudrost s kterou se nikdo nenarodí ani ji nikdo nikde nevystuduje. Ta se da jenom nasbírat cestou životem, Ale také nemusí.
Pan kolega Vích to vidí všechno tak přímočaře, že se obávám, byl li by narozen o 30 let dříve, než byl, tak si jej umím představit v modré košili, v šiku, po boku Kohouta (samozřejmě, že ne Járy, ale toho básníka). Ale nenarodil se tehdy a tak nestál a místo toho, jak nám zde jednou prozradil, již jako dítko terorizoval vyučující občanské výchovy a později (na "vejšce") marxismu-leninismu, čímž připravil půdu "plyšáku", revoluci kterou by Jaroslav Hašek určitě shledal "v mezích zákona".
Mám rád nás Čechy, že i když dříve jsme házeli hajzly ať již na halapartny či na smetiště, z oken, tak dnes jsme nakonec velmi lidští. Než někoho věšet na sloupy pouličního osvětlení, raději si zacinkáme klíči na Václaváku a než sundat rozestavěný "trojpyj" na Žižkově, raději jej dokončíme, abychom v pohodlí mohli sledovat opakování příběhů majora Zemana.
A tak kvůli té revoluci co vlastně nebyla (*) nemáme důvodu jíti do ulic strhávat všechny ty "Bastily" minulého režimu. Jediná "česká"cesta, co nám zbývá, je právě ten Haškův "mírný pokrok".
(*) Kdybychom misto "revoluce" použili český výraz "převrat" tak je to jasné ! Převrat naznačuje, že co bylo (byli) nahoře je (jsou) poté dole a "vice versa".
...Asi jsem ňákej unavenej, ale nepochopil jsem filipiku o tom, že: "každý ´brzdící´ úspěch v komunikaci s plánovači a urbanisty znamená snížení ´prahu vnímání´ u obecenstva..."
Asi na tom moc nesejde. Avšak např. úspěšná ochrana nějaké památky či urbanistického celku apod. nejednou vede k tomu, že si lidé (nevím, jak bych je v souhrnu stručně charakterizoval) myslí, že se podařilo nějak ovlivnit administrativní i odborné posuzování v obecnější míře. Čili pak (a někdy ve stejné době) dochází ke ztrátám, aniž vznikl větší rozruch. Nakonec s tím souvisí i ta "salámová metoda". Omlouvám se za zdržování a nejasnosti.
uprimne me fascinuje "odhodlani" valne casti diskutujicich k negaci (bourani) existujiciho....
ten prager se nam ale "vybarvil"....velkej, nestravitelnej a osklivej. dokonce snad i nechutnej.
moc nechapu kde ta vase "napravovaci" touha zacina a kde konci. co takhle rovnou strhnout hlavni nadrazi (sramek, sramkova, bocan, danda) a potom treba svatyho mikulase nebo vysilac na jestedu ??? co vy na to pane vichu ??? vase filipika "sakali leta" o "bozske" alene tuhle kapitolu jeji tvorby nejak pominula. a co takovej obchodak v liberci ??? ten uz taky nestoji. super ne ??? jste vsichni spokojeni ???
no co, kdyz bourat, tak bourat....ale zacal bych s necim mensim, komornejsim a ne presprilis technologicky narocnym.
co takhle vzit buldozerem par vasich realizaci....co, pane vichu ???
ta hacienda v ujezde, ktera vypada jako vobracena santa maria, tak ta me tak hrozne devastuje urbanistickej a krajinej raz ty pohodovy primestsky satelitni ctvrti. nebo ta vase bestialita v petrovicich, hromada zelenyho plechu....strasny. a to jsem skoro zapomel na vas "progresivni" facelift novy sceny. to snad radsi toho pragra.
ostatne, si vam dovolim pripomenout, ze jste chtel tenhle vas navrh vrhnout v plenum....
a, ze mam na vas pifku....mam !!!, mate pravdu.
Pane Starý, v rámci internetové diskuze to pochybování o kvalitách Pragera a potažmo pozdního socialistického brutalismu berte jako vyváženou reakci na jeho aktuální propagaci "města nad městem", dezurbanizace 70. let. Čím silnější budou snahy rehabilitovat desurbanismus, tím silněji budu proti němu vystupovat, jsou to spojené nádoby. Pro mne je Pragerova tvorba prototypem, jak by se to dělat nemělo. Jestli to památkáři z výchovných důvodů budou chránit jako zajímavé svědectví doby a slepou uličku stavby měst, je to jejich věc, já sleduji obytnost města, tak se omlouvám, ale nemohu jinak, než právě upozorňovat na všechny ty brutalistní přešlapy. Hlavní nádraží naopak mám rád za jeho postmoderně přátelské začlenění do města, tvrdím, že to byla vůbec první postmoderna v Čechách. Současná komercionalizace hlavní haly a otlučení profilovaných obkladaček ze zdí mne mrzí. Snažím se oddělovat zdravé tendence od nezdravých. Libereckého obchoďáku mně osobně zase tak moc líto není, ale to co se děje v Liberci dnes je skutečný horor.
Díky za připomenutí, chystam do svého blogu tady na AW text o Nové scéně a o bobismu, bude tomu letos už neuvěřitelných 19 let, co jsem ho v potu tváře porodil.
takze, kdyz uz jsem si vcera v noci vylil srdicko, nezbyva nic jineho nez v polemice pokracovat. uprimne, jsem si myslel, ze redakce muj vstup pro prilisnou nechutnost a drzost (ktera byla zcela zamerna) podrobi cenzure : )))
nejdriv odbavim sakala.
pokud jsem to teda spravne pochopil. vy vidite nejakou spolecenskou poptavku po takto radikalnich krocich. myslim prave v pripade staveb pragera, ale i mnoha dalsich ?? a pokud ano, nemyslite si, ze operovat s hlasem lidu v podobnych situacich je ponekud kratkozraky ?? pouziju takovou z casti neferovou a extremni podpasovku, ale ona neni tak uplne mimo misu. vzpomenme, ne tak vzdalene historie. a budu uvadet jenom jmena, souvislosti si prumerne vzdelanej clovek da dohromady sam.... stalin, hitler, gottwald, slansky, horakova, speer, pol pot, mao ce-tung....a to melo vsechno ku*va velkou spolecenskou podporu. a i ti "nejvetsi" z nas si omocili. ja proste porad vidim tu modrou popripade hnedou kosili.
a ted pan architekt vich.
vyse napsane je samozrejme i pro vas.
ale dal. vy jste se vyhnul prime odpovedi na muj vstup. jeste jednou. kde to podle vas zacina a kde konci. zcela zamerne jsem byl osobni. ano, me vase nazory vubec nekonvenujou a vase tvorba me nijak neoslovuje. spise naopak. proste vase tvorba je pro me treba taky "prototypem jak by se to delat nemelo". presto vase domy bourat rozhodne nehodlam. a vubec nechapu, kde vy, jako fungujici architekt berete to presvedceni o svoji pravde ??
navrhnu vam nasledujici....napiste svuj fundovanej a zevrubne vyargumentovanej pohled na "causu" parlamentu a proc ho teda mame srovnat se zemi. vcetne pripadnejch finacnich nakladu. presvedcte ty nepresvedcene. a az tohle sesmolite, tak velmi brzo dojdete k poznani, ze presne tyhle argumenty se daji pouzit na jakejkoliv barak....vcetne tech vasich.
a otazka na zaver.... skutecne by jste ty domy boural, prestavoval a "napravoval", pokud by jste mel teda tu "absolutni" moc ?? fakt se na to cejtite ??
jinak....preju klidny spani v prachu rujn soucasny architektury.........
Pane Starý, já vám odpověděl, ale asi jsem tím nesplnil vaše očekávání křiku diktátorského psychopata. Tedy znovu: Čím silnější budou snahy rehabilitovat desurbanismus, tím silněji budu proti němu vystupovat, jsou to spojené nádoby. Nepíšou se 30. léta, máme fungující parlamentní demokracii a jakákoliv regulace města, i ta nejzákladnější, se ukazuje jako politicky obtížně prosazovatelná. My jsme tu na chatu AW a nahlížíme Pragera z různých perspektiv. Vy ho obdivujete, já jím pohrdám. Nic víc, nic míň. Každý máme nárok na svou pravdu, já vycházím ze zásadní nutnosti budovat obytné pěší město, brutalisté budovali a budují města pro auta, bez parteru a uliční sítě tvořené blokovou zástavbou. Je to spor dvou urbanistických koncepcí, které se navzájem vylučují.
Je skutečně otázka, zda by se demolice FS rentovala, ale po zkušenosti, kdy se nedávno řešila kauza demolice domu na rohu Václavského náměstí a Opletalovy ulice, hnaná nejspíše touhou po drahých m3 v centru, je dost možné, že i ano. Mě na těchto debatách nejvíce zajímá, jaké argumenty a o co opřené jaká strana přiloží na jakou misku vah. To, že vy přecházíte rovnou do osobního protiútoku, místo popsání kvalit FS, mne utvrzuje v přesvědčení, že těch kvalit tam zase tak moc není, když o nich nemluvíte.
Touha po nápravě začíná férovou diskuzí a končí nějakým konsenzem, který nelze dopředu předvídat, ale co hlavně, bylo by nedemokratické mu bránit.
...Vlastně jste si, pane Starý, ve druhé části svého příspěvku odpověděl na první polovinu toho exposé sám:
"...presvedcte ty nepresvedcene. a az tohle sesmolite, tak velmi brzo dojdete k poznani, ze presne tyhle argumenty se daji pouzit na jakejkoliv barak..."
Přesně tak - návrh na zbourání z důvodů estetické podřadnosti a funkční nedostatečnosti se dá použít na jakýkoliv barák. Akorát to u každého baráku argumentačně neobstojí, a tudíž takový apel zůstane namnoze bez reálného dopadu.
Co se zbourá a co přetrvá do dalších let jako všeobecně ceněné, o tom rozhodují rozličné okolnosti. Mohou to být živelné katastrofy, válečné konflikty nebo - ve Vámi zmiňovaných neblahých epochách - diktatura jedinců opřená o ozbrojenou moc.
Jak je snad dostatečně zřejmé, já jsem pro agažované osobní přesvědčování nepřesvědčených - třeba právě v takovéhle internetové diskusi. Kdyby snad na podkladě trvající debaty stát - jako majitel té budovy a svrchovaný určovatel jejího příštího osudu - pod tíhou těch argumentů došel k přesvědčení, že nová architektura na tom místě bude větším přínosem než původní dům, pak není důvod, proč nepřikročit k demolici...
...Ostatně, kdybych snad chtěl být škodolibý, mohl bych zde pozdvihnout k boji ona úderná hesla, která s oblibou používají v zápasech za své vlastní právo na svrchovaný soud o domech minulých epoch zastánci pozdně moderní architektury:
Vždyť přeci Praha není žádná "konzerva". MĚSTO SE MÁ VYVÍJET! Kampak bychom s takovým sentimentem došli, kdybychom úzkostně bránili staré před novým a lepším? Takhle by třeba ani vůbec nevznikla barokní sláva Prahy, kdyby jí neustoupila starší zástavba...
...A nebo snad tahle verbální radlice, která klestí cestu ambiciózním inženýrům lidských duší, platí jen když bylo třeba prosadit nové stavby v epoše "kdy zítra již znamená včera" a kdy se čekalo, až "záře moderny rozklene se nad celým lidstvem"? A pak tečka... konec... stavební vývoj nejen Prahy nýbrž všehomíra se definitivně zastaví, jelikož bude dosaženo nejlepšího s myslitelných světů?...
...Dejte také šanci druhým. Přece byste nechtěl všechno zasednout sám (7;- ))
...tak to je asi škoda, že jí arch. Prager měl tolik, kolik jí měl. Pokud prohlížíte např. federál detailněji, tak ta doba z něj úplně kape. A to navzdory tomu, že autoři byli skutečně energické osobnosti, asi i s nějakou vizí (ta je snad někde v hloubi zakletá a jednou vypluje na povrch...). A měli společenskou podporu v té míře, jak se to sešlo (mohli jí mít více, ale také méně). Ale srovnávat je se Speerem, to bych viděl jako zjednodušující. Podle mého bude docela dobrodružné čtení, až jednou z archivů bude vytěžováno, kolik všelijakých riskantních jednání na všelijakých partajních výborech celá ta krása stála, co všechno bylo třeba podniknout pro to, aby se z valutové ciziny dovezla nějaká drobnost pro doplnění a ozvláštnění... Když mluvím o lhostejnosti k zachování/zboření, tak vycházím z toho, že by skutečně něco z této éry jako její doklad mělo být zachováno, ale nevadí mi, když výběr nastane náhodným přirozeným způsobem, bez toho, že bych jej já např. reálně ovlivňoval. Takto mohl klidně zůstat jako svědek doby obchoďák Ještěd. Když jsme u těch asi nedomyšlených a přemrštěných srovnání – a srovnání jsou taková prakticky vždy –, tak chráníme i některé doklady lidské zrůdnosti, protože máme strach je smazat, protože tušíme, že by pak snáze mohlo dojít k recidivě. Vím, že to úplně nepomáhá. Ostatně i ve federálu pro RFE docházelo převážně k užitkovým úpravám (vestavby kamrlíků na chodbách, podhledy, vzduchotechnika, kapoty kabelů...), degradujícím i to málo, co svědčilo o určitém pochopení pro materiály, prostory, proporce... Nejspíše to projektoval nějaký současný architekt, tehdy ještě asi konzultující s autorem... Doplnil tak historickou vrstvu rovněž s pozoruhodnou vypovídací schopností, tvořící dnes součást stavebního útvaru chráněného pro památkové hodnoty... Jako všechno na světě také něčím skutečně zajímavého. Trochu jde o to, na co kdo dovede zájem zaměřit, protože všechno na světě to nebude...
...mě celkem zarazil. Přitom mě překvapilo, že se nenamítalo vůči mým pokusům. Tak jen podotýkám, že to zřejmě památkáři se zájmem sledují. Narozdíl odemě mlčky. Za mě je hrozná tragédie, že diskuse na webu NPÚ byly zahubeny. Samozřejmě se tam mohli zjevovat různí trolli. Ale rozumným příznivcům památek se to snad nemůže líbit. Ale je to už tolik let, že se to změnilo ve zvyk.
Add new comment
Diskusní příspěvky vyjadřují stanoviska čtenářů, která se mohou lišit od stanovisek redakce. Všechny příspěvky musí být schváleny redaktorem dříve než budou zveřejněny.
Redakce archiweb.cz ctí v maximální možné míře svobodu slova, nicméně ve výjimečných případech si vyhrazuje právo smazat nebo opatřit komentářem příspěvek, který se netýká tématu diskuse, porušuje platné zákony ČR nebo dobré jméno portálu, obsahuje vulgarismy nebo má reklamní charakter.
"Je možné uvažovat o tom, že tam Federální shromáždění, které má v sobě schované tu nádhernou plodinovou burzu, být nemusí,"
pripomina vyrok predchoziho pana primatora:
„Je potřeba počítat s tím, že Kaplického knihovna nebo jiná Národní knihovna na Letné bude, či nebude,“
Nevím, lze li budovu bývalé burzy označit za krásnou, ale třeba ano, určitě svou hodnotu má, ale to nejzajímavější z jejího exteriéru je otevřené a velmi dobře vnímatelné. A s tím je také vidět, jak nová část stavby je k té původní ohleduplná.
Nápad na zbourání určitě musí zaujmout statiky, kteří si mohou dát teoretické cvičení o tom, jak vierendelovy nosníky z té výšky sundat. Ale statici tak zhůvěřilé nápady nemívají a na tuto stavbu jsou právem hodně hrdí.
Myslím, že v danou chvíli je možné pnu priomátorovi jen doporučit, aby se co nejdříve zašel do nové budovy Národního muzea podívat, aby si prohlédl tam instalovanou výstavu o právě této stavbě a aby se prošel po objektu jako takovém. Snad by svůj úlet pochopil. A třeba by se i mohl pozeptat, jak byl vlastně objekt Federálního shromáždění zamýšlen - to, že jednou si parlament postaví svůj objekt a soubor v těsné blízkosti Vácvlavského náměstí se stane souborem sloužícím kulturním účelům, to Karel Prager měl už v první studii, psané i kreslené.
Lukas Soukup (architekt)
...A abychom zde neservírovali mnohokrát převařenou polévku, odkazuji na dosti hutnou debatu o kvalitách Pragerovy architektury zde:
http://www.archiweb.cz/comments.php?action=show&id=2974&cate gory=1
...Vyjímám z odkazované diskuse následující citát...
Postavte se někde mezi Petschkovým palácem a Domem potravin a zkuste si novinama zastínit tu "úžasnou" bednu nad fasádou býv., tuším, burzy a okamžitě se uleví Vašemu oku i duši. Prager ve většině realizací uvnitř města jenom ve velkém opakoval všechny ty realizace nákupních středisek a okresních sekretariátů v menších městech od méně úspěšných zlotřilců. Záměrně agresivní: Tak takhle to teď bude, holoubkové!
(autor Augeblau)
...a dodávám z vlastních zážitků z toho domu:
Zkušenost mě naučila, že první dojmy bývají ty nejlepší a spontánní vnímání dětskýma očima, která není zatíženo naučenými výklady nebo společenskou konvencí, bývá v ledaskterých případech nejspolehlivějším vodítkem. Když jsem skrze budovu Federálního shromáždění jako dítě chodíval do zkušebny Státní opery (tehdy se to jmenovalo Smetanovo divadlo), tak na mě ta budova působila už tenkrát drtivě a nepřátelsky. Dnes je mi s odstupem času zřejmé, že příčina vězí v tom domě samotném. To, jak nepřírozeně, obhrouble a v podstatě hrůzostrašně ten dům působil nejenom zevně, ale - zejména - zevnitř, to tehdy nemohlo být v mých očích dáno ničím ideologickým ani vyspekulováno na základě vyčtených pouček.
Teprve dnes, když mě debata o té stavbě nutí ke vzpomínkám, se mi zpětně vybavují detaily toho nepříjemného zážitku. Rozpaky, které mi působila ta divně prázdná a mrtvá piazetta před hlavním vhodem, na kterou se muselo jít přes proudy aut - a to tam tehdy ještě nebyla magistrála! Ta vstupní hala se spoustou leštěného šutru a s nezbytným bronzovým "eloxem", který se protivně zlatě leskl, ale přese všechnu snahu vyvolával zdání nepochopitelné láce a uniformity, kterou si oko podvědomně spojovalo s boletickými závěsovkami různých "PéZetek" a krajských národních výborů. Do čtverců prošívané koženkové čalounění výtahů doplněné lištami z mosazi a nerezu, interiér s nepochopitelně tvarovanými lustry a nábytkem, o jehož ztěžklou hmotu by se zastavilo i čelo obrněné vozby... Všechen ten hřmotný "fonďácký" nevkus, atmosféra stranického pohřbu první třídy...
To procovství s arogantní nevšímavostí vůči člověku se nedalo tehdy nijak racionalizovat. Jako malý kluk jsem si nemohl říct: "Je tam ten vierendeel - to je bomba!" Nemohl jsem se uklidňovat tím, že: "Jde o paměť doby." Nešlo se chlácholit kavárenským úsudkem: "Jak jen je to zajímavě bizarní!..."
Dnes bych to mohl pojmenovat odborným termínem, snad by se na to hodila nějaká kunsthistorická kategorie... ale nejvýstižnějším vyjádřením pro tu na pohled nesmyslnou bombastičnost, kterou jsem tenkrát nemohl přehlédnout a současně jsem si ji nedokázal nijak vysvětlit, by bylo označení – AGRESIVITA JAKO PROGRAM.
Možná u Federálního shromáždění fascinuje právě to, v jak dokonalém amalgámu se zde snoubí programová bezohlednost té architektury s neomalenou nařvaností tehdejšího režimu. Jenže agresivita nedělá architekturu. Agresivita prostě jen dělí svět na agresory a na jejich oběti...
Je zvláštní, jak obtížně někteří architekti a současně i ti, kdo se zabývají teorií architektury, rozeznávají aroganci od toho, čemu pak z nedostatku kuráže pojmenovat věc, jak náleží, říkají "vizionářství"... Vizionářství!... Vždyť ten Vierndeelův nosník, který se jak sisyfovský balvan komíhá na těch směšně tenkých nožkách nad hlavami chodců, je krematorní atmosférou eloxu a černé žuly okolo tak upozaděný, že ho i odborníkům musíte zvlášť ukázat, aby si ho všimli! A to vše vznikalo v dobách, kdy progresivní byl high-tech a začínala rašit postmoderna...
To už vůbec nemluvím o totální dezurbanizaci v okolí té budovy! Jak je dnes možnost projít nerušeně od Vinohradské třídy ke Hlavnímu nádraží? Jakými nedůstojnými soutěskami se lidé plazí od Rozhlasu k soše sv. Václava? Jak se má chodec vůbec dostat na piazettu před tím Pragerovým domem? A co ho donutí setrvat tam déle, než se stihne jen přetetelit ke vchodu?
Zbourání toho pomníku nadutosti - nejen zadavatele ale i architekta samého - je výtečnou příležitostí jak dát budově Národního musea skutečně dobrou extenzi, která bude postavená s ohledem na jeho opravdové potřeby, a nespokojit se s tím, že museu jen odkážeme nějaké "přešité tesilové sako" po soudruzích - Národní museum si to zaslouží.
Je to šance na vytvoření části plnokrevného města. Možnost ve spojitosti s celkovou přestavbou okolí konečně něco podniknout s tím infrastrukturním slumem, který se prostírá od Národního musea až na Bulhara. Václavské náměstí ve své horní partii zas trochu víc ožije a spojí se s okolním městem, od něhož ho odřízla magistrála. Namísto funerální nálady vyvolávané tím naleštěným náhrobkem, který se tyčí na rozptylové loučce reálného socialismu, tu může vzniknout živá a radostná architektura, z níž bude patrné, že jejím posláním je lidem dávat – a nikoliv nad lidem panovat.
Že je to památkově chráněné? Takových budov už bylo, které byly "odpamátněny" z důvodů mnohem prozaičtějších, než jaký představuje možná rehabilitace tohoto ostudně zanedbaného a totálně zabitého kusu městského centra!
...Vyfotografovat, zdokumentovat - a zbourat!
Ano, v českém, resp. československém tisku se o Federálním shromámždění nepsalo, neboť v době, kdy by to bylo potřebné a vhodné, už se tato země tvářila, že žádný Karel Prager (jako velká skupina dalších vynikajících architektů) neexistuje. Takže nikdy nebyl v architektonickém tisku publikován dům, jeho konstrukce, jeho koncepce, jeho předpokládané využití po té, co si parlament konečně postaví vlastní stavbu. Dokonce ani nebyla možnost vysvětlit, jak to bylo s tou zdánlivě zfalšovanou perspektivou - ta byla zcela pravdivá, neboť počítala ještě s ubouráním kusu horní východní strany Václavského náměstí, ale to se už nikde neobjevilo. Ani to, že magistrála měla jít jinudy, rozhodně ne mezi budovou a náměstím. Ani to, že mělo jít o budovu de facto v parku ...A na stavbu padl stín instituce, která ji užívala. A když zákaz opadl, tak byl zase Karel Prager pro mladé nezajímavý z jiných důvodů, svou pozornost obrátili k jiným autorům a jiným stavbám. A všichni chvátali kupředu, starý k publikaci byl dům už dva roky posatvený, natož budova z počátku 70. let.
Jistě, budova federálu vzbuzuje emoce, jako každá silná architektura. Ale emoce nejsou v podobných situacích, jakou vyvolal primátor svým úletem, tím nejlepším rádcem.
A to ani v dnešní době, kdy architektura se proměnila ve spotřební zboží, jež se podle módy nejen převléká, ale taky odstraňuje. Myslím, že příběh libereckého nákupního centra Ještěd by měl být mementem pro všechny takto vybuzené emoční výlevy. Jedna kvalitní stavba, údajně špatně fungující (neb užívaná jinak než měla), byla nahražena stavbou podstatně méně hodnotnou ... Přij´dte se do nové budovy Národního muzea podívat, ostatně je tam právě výstava o stavbě jako takové.
Nechci rozmělňovat téma, ale na ten liberecký obchodní dům mám také dost skeptický pohled. Byl jsem v tom městě dvakrát, ale přesto, že už jsem tehdy byl k architektuře podstatně vnímavější, nemohu říct, že by mi ta urbanistická figura, kterou vytvářel, připadala šťastná. Chápu, že se v tom odrážela nedotvořenost oproti původnímu záměru, ale ten dům na mě působil v tom prostředí velice cize a nevlídně. Ne ani tak materiálovou skladbou - ikdyž ta bylo hodně divoká - ale spíš hmotami a tím, jak se nechce se svým okolím "kamarádit". Jako by ten dům na stavby okolo nevrle vrčel: "Stejně vás, vy barabizny nemoderní, všechny jednou zboří!..."
Zajímaly by mne vzpomínky zaměstnanců RFE / RL, kteří přešli do FS z Anglické zahrady mnichovské. Pokaždé, když jsem se tam nachomýtnul a z ulice viděl světýlka kanceláří zadušená tabulemi hnědého skla, krvácelo mi srdce. Dárek Václava Havla demokracii. Dosti drahý, leč velmi hnusný a navíc nepraktický. Ale došlo to tehdy někomu a ohradil se?
Já bych to neboural a nechal to jako památník českého slabošství. Zaplnit to celé tisíci fotek bolševických papalášů a pod každou dal tabulku, kolik dostal hlasů ve kterých volbách a jaká byla účast. Husák proveden ve vosku, Prager ostatně též.
Díky za upřesnění časových souvislostí! Ale přesto nemohu říct, že by to můj nepříznivý dojem z budovy Federálního shromáždění nějak oslabovalo. Jelikož Veletržní palác vyhořel téhož roku, co byl dokončen "Federál", tak je jasné, že výstavba těch podniků zahraničního obchodu ještě trochu trvala a podobně tomu bylo i u těch obchodních domů.
Ale boletických fasád bylo i tak všude kolem dost a Pragerův dům se prostě jen symbolicky zařadil do čela té skupiny nepříjemných baráků, které kromě statutu veřejné budovy spojovala i nezaměnitelná estetika tehdejší oficiální architektury: na fasádách elox, travertin, bronzově tónovaná okenní skla, odchlíplá gumová těsnění. V interiérech masově růžová žula doplněná hnědou kůží sedacího nábytku, po stěnách artprotisy nějakého toho laureáta, ve foyer obří plastika z hutního skla, kvůli které se ve statickém výpočtu jistě musela navrhovat zvláštní transportní trasa, a nad tím vším lustry jako z metra. Na podhledech feal či akulit, všude kolem pak mosazné lišty, kam jen oko pohlédlo...
...Ne... tyhle věci jsou nejspíš jakýmsi záhadným způsobem zajímavé, ale nikoliv dobré.
Prosím tedy, pokud je to možné, aby redakce smazala příspěvek ze 07.03.11 11:04.
Díky!
Jak jsem se již asi předtím přiznal, v době zdvíhání těch vierendelových vazníků jsem byl česrstvý "skoro-odborník" denně míjející staveniště na své cestě za obědem, do mensy v Opletalově ulici a obdivující tento smělý počin. Ještě později, když můj tehdy švýcarský šéf se pozastavoval nad "nešetrností" této stavby, přisuzoval jsem to tehdy jen k jeho jistě vrozené spořivosti. Dnes ale, již v jeho letech, chápu zde "šakalem" vyjádřené pocity.
Jako malý kluk jsem často prošel dolů "Fošofkou" nad nádražím a kolem funkcionalistického domu, s autosalónem v přízemí, obloukem doprava podle zaoblené fasády dítěti mého věku nic neřikající budovy, k na jedné straně parkem lemované třídy, směrem k "Wilsoňáku" kde již na nás čekal vlak na venkov "na prázdniny".
Tento prožitek Pragerův zásah i pozdější "magistrála" zcela zahladily. Dnes zkusit si jej zopakovat je nemožno, neboť i kdyby se jeden prokličkoval k toho času Třídě Vítězného února, tak by zjistil, že hlavní vchod do fantastické Fantovy odjezdní haly je pohřben půl metru pod úrovní dnes opuštěného chodníku a samozřejmě pevně uzavřen.
Nemám pochyb, že "magistrála" musí jednou pryč. Ať již uplně, nebo přesunuta za nádraží a od Vinohradské třídy až k Nuselskému mostu pod zem. Se zbouráním Pragerova "přístavku" to ale vidím již složitější. Do doby před Pragerem zpět nelze. Co je pryč je pryč. Leč bylo by možno napravit mnohou škodu Pragerem způsobenou, znovuobnovením původního zobleného půdorysu tohoto nároží, novou přístavbou, možná ne nepodobnou části Fragnerovu návrhu, v souteži z které nakonec Prager vítězně vyšel.
Tak nejen že "památka" by byla zachována ale i její nekřiklavější účinek (rozeřvaná prázdnota setkaní dvou městských tříd v rozpuštěném nic) znovunavrácením uličniho průčelí by byl v podstatě napraven.
Neboli, jak se říká: "Šakal by se nažral a koza by zůstala celá".
mate take jmena a vzdelani a profese, tak abychom meli prehled o erudovanosti prispevku na tema kvalitni / nekvalitni, bourat / nebourat? O panu Svobodovi alespon vim, ze je gynekolog. Diskuse na odborne bazi, jaka by mela na archiwebu byt, vyzaduje dle meho zruseni anonymity prispevatelu (alespon v teto mire).
Jinak jsem samozrejme velice rad za jakoukoliv diskuzi neb ta je nezbytna. Diky mr. ravalovi za fakticke doplneni.
Lukas Soukup (architekt)
Sochař Róna někde říkal anebo psal, že místo Holocaust Mahnmal v Berlíně raději viděl spalovnu. Věčně dýmající z nízkých komínů a zaplňující ulice hlavního města Německa smradem.
Já bych ten federál snad ještě nafouk. A pořád bychom vyšli ještě lacino...
Pan Soukup se ještě dožadoval uvádění profesí autorů diskusních příspěvků, i když téma vlastně jen avizoval v nadpisu příspěvku, ale dál se mu zatím nevěnoval. I to může být užitečné, jenže zavádějící v momentě, kdy řeknete, že k architektuře se mají či mohou kompetentně vyjadřovat školení architekti, atp. Pokud je vyjádření rozumně obsáhlé a v rozumné míře se týká věci, nemělo by být zahazováno. V takových vstřícných komunitních/komunikačních "praktikách" totiž snad lze vidět potenciál společenské ochrany před tím, co je tak svůdné pro architektsky myslící lidi, toužící prospět investorům i světu linkováním bulvárů a zónovaním. Samozřejmě je bohužel jasné, že každý "brzdící" úspěch v komunikaci s plánovači a urbanisty znamená snížení "prahu vnímání" u obecenstva (lidé si oblíbili pohodlí paneláků a zakořenili v nich). Čili každý úspěch v boji s inženýry lidských potřeb vyvolává neúspěch v dalším kroku. Asi na to existuje nějaký Murphyho zákon...
Pan kolega Vích to vidí všechno tak přímočaře, že se obávám, byl li by narozen o 30 let dříve, než byl, tak si jej umím představit v modré košili, v šiku, po boku Kohouta (samozřejmě, že ne Járy, ale toho básníka). Ale nenarodil se tehdy a tak nestál a místo toho, jak nám zde jednou prozradil, již jako dítko terorizoval vyučující občanské výchovy a později (na "vejšce") marxismu-leninismu, čímž připravil půdu "plyšáku", revoluci kterou by Jaroslav Hašek určitě shledal "v mezích zákona".
Mám rád nás Čechy, že i když dříve jsme házeli hajzly ať již na halapartny či na smetiště, z oken, tak dnes jsme nakonec velmi lidští. Než někoho věšet na sloupy pouličního osvětlení, raději si zacinkáme klíči na Václaváku a než sundat rozestavěný "trojpyj" na Žižkově, raději jej dokončíme, abychom v pohodlí mohli sledovat opakování příběhů majora Zemana.
A tak kvůli té revoluci co vlastně nebyla (*) nemáme důvodu jíti do ulic strhávat všechny ty "Bastily" minulého režimu. Jediná "česká"cesta, co nám zbývá, je právě ten Haškův "mírný pokrok".
(*) Kdybychom misto "revoluce" použili český výraz "převrat" tak je to jasné ! Převrat naznačuje, že co bylo (byli) nahoře je (jsou) poté dole a "vice versa".
ten prager se nam ale "vybarvil"....velkej, nestravitelnej a osklivej. dokonce snad i nechutnej.
moc nechapu kde ta vase "napravovaci" touha zacina a kde konci. co takhle rovnou strhnout hlavni nadrazi (sramek, sramkova, bocan, danda) a potom treba svatyho mikulase nebo vysilac na jestedu ??? co vy na to pane vichu ??? vase filipika "sakali leta" o "bozske" alene tuhle kapitolu jeji tvorby nejak pominula. a co takovej obchodak v liberci ??? ten uz taky nestoji. super ne ??? jste vsichni spokojeni ???
no co, kdyz bourat, tak bourat....ale zacal bych s necim mensim, komornejsim a ne presprilis technologicky narocnym.
co takhle vzit buldozerem par vasich realizaci....co, pane vichu ???
ta hacienda v ujezde, ktera vypada jako vobracena santa maria, tak ta me tak hrozne devastuje urbanistickej a krajinej raz ty pohodovy primestsky satelitni ctvrti. nebo ta vase bestialita v petrovicich, hromada zelenyho plechu....strasny. a to jsem skoro zapomel na vas "progresivni" facelift novy sceny. to snad radsi toho pragra.
ostatne, si vam dovolim pripomenout, ze jste chtel tenhle vas navrh vrhnout v plenum....
a, ze mam na vas pifku....mam !!!, mate pravdu.
Jistě, pane Starý. Můžete bourat, co Vám libo, pokud k tomu získáte dostatečně silný společenský souhlas. Tak to máte se vším (7;- ))
Díky za připomenutí, chystam do svého blogu tady na AW text o Nové scéně a o bobismu, bude tomu letos už neuvěřitelných 19 let, co jsem ho v potu tváře porodil.
nejdriv odbavim sakala.
pokud jsem to teda spravne pochopil. vy vidite nejakou spolecenskou poptavku po takto radikalnich krocich. myslim prave v pripade staveb pragera, ale i mnoha dalsich ?? a pokud ano, nemyslite si, ze operovat s hlasem lidu v podobnych situacich je ponekud kratkozraky ?? pouziju takovou z casti neferovou a extremni podpasovku, ale ona neni tak uplne mimo misu. vzpomenme, ne tak vzdalene historie. a budu uvadet jenom jmena, souvislosti si prumerne vzdelanej clovek da dohromady sam.... stalin, hitler, gottwald, slansky, horakova, speer, pol pot, mao ce-tung....a to melo vsechno ku*va velkou spolecenskou podporu. a i ti "nejvetsi" z nas si omocili. ja proste porad vidim tu modrou popripade hnedou kosili.
a ted pan architekt vich.
vyse napsane je samozrejme i pro vas.
ale dal. vy jste se vyhnul prime odpovedi na muj vstup. jeste jednou. kde to podle vas zacina a kde konci. zcela zamerne jsem byl osobni. ano, me vase nazory vubec nekonvenujou a vase tvorba me nijak neoslovuje. spise naopak. proste vase tvorba je pro me treba taky "prototypem jak by se to delat nemelo". presto vase domy bourat rozhodne nehodlam. a vubec nechapu, kde vy, jako fungujici architekt berete to presvedceni o svoji pravde ??
navrhnu vam nasledujici....napiste svuj fundovanej a zevrubne vyargumentovanej pohled na "causu" parlamentu a proc ho teda mame srovnat se zemi. vcetne pripadnejch finacnich nakladu. presvedcte ty nepresvedcene. a az tohle sesmolite, tak velmi brzo dojdete k poznani, ze presne tyhle argumenty se daji pouzit na jakejkoliv barak....vcetne tech vasich.
a otazka na zaver.... skutecne by jste ty domy boural, prestavoval a "napravoval", pokud by jste mel teda tu "absolutni" moc ?? fakt se na to cejtite ??
jinak....preju klidny spani v prachu rujn soucasny architektury.........
Je skutečně otázka, zda by se demolice FS rentovala, ale po zkušenosti, kdy se nedávno řešila kauza demolice domu na rohu Václavského náměstí a Opletalovy ulice, hnaná nejspíše touhou po drahých m3 v centru, je dost možné, že i ano. Mě na těchto debatách nejvíce zajímá, jaké argumenty a o co opřené jaká strana přiloží na jakou misku vah. To, že vy přecházíte rovnou do osobního protiútoku, místo popsání kvalit FS, mne utvrzuje v přesvědčení, že těch kvalit tam zase tak moc není, když o nich nemluvíte.
Touha po nápravě začíná férovou diskuzí a končí nějakým konsenzem, který nelze dopředu předvídat, ale co hlavně, bylo by nedemokratické mu bránit.
"...presvedcte ty nepresvedcene. a az tohle sesmolite, tak velmi brzo dojdete k poznani, ze presne tyhle argumenty se daji pouzit na jakejkoliv barak..."
Přesně tak - návrh na zbourání z důvodů estetické podřadnosti a funkční nedostatečnosti se dá použít na jakýkoliv barák. Akorát to u každého baráku argumentačně neobstojí, a tudíž takový apel zůstane namnoze bez reálného dopadu.
Co se zbourá a co přetrvá do dalších let jako všeobecně ceněné, o tom rozhodují rozličné okolnosti. Mohou to být živelné katastrofy, válečné konflikty nebo - ve Vámi zmiňovaných neblahých epochách - diktatura jedinců opřená o ozbrojenou moc.
Jak je snad dostatečně zřejmé, já jsem pro agažované osobní přesvědčování nepřesvědčených - třeba právě v takovéhle internetové diskusi. Kdyby snad na podkladě trvající debaty stát - jako majitel té budovy a svrchovaný určovatel jejího příštího osudu - pod tíhou těch argumentů došel k přesvědčení, že nová architektura na tom místě bude větším přínosem než původní dům, pak není důvod, proč nepřikročit k demolici...
...Ostatně, kdybych snad chtěl být škodolibý, mohl bych zde pozdvihnout k boji ona úderná hesla, která s oblibou používají v zápasech za své vlastní právo na svrchovaný soud o domech minulých epoch zastánci pozdně moderní architektury:
Vždyť přeci Praha není žádná "konzerva". MĚSTO SE MÁ VYVÍJET! Kampak bychom s takovým sentimentem došli, kdybychom úzkostně bránili staré před novým a lepším? Takhle by třeba ani vůbec nevznikla barokní sláva Prahy, kdyby jí neustoupila starší zástavba...
...A nebo snad tahle verbální radlice, která klestí cestu ambiciózním inženýrům lidských duší, platí jen když bylo třeba prosadit nové stavby v epoše "kdy zítra již znamená včera" a kdy se čekalo, až "záře moderny rozklene se nad celým lidstvem"? A pak tečka... konec... stavební vývoj nejen Prahy nýbrž všehomíra se definitivně zastaví, jelikož bude dosaženo nejlepšího s myslitelných světů?...
...Dejte také šanci druhým. Přece byste nechtěl všechno zasednout sám (7;- ))