Svoboda: Budovu Federálního shromáždění by bylo možné zbourat

Praha - Pražský primátor Bohuslav Svoboda (ODS) připustil výrazný architektonický zásah do budovy bývalého Federálního shromáždění. Je podle něj možné uvažovat o zbourání moderní budovy tak, aby byla odhalena plodinová burza, která je skryta v objektu. Označil to za jednu z možných variant budoucího vývoje horní části Václavského náměstí. Řekl to na dnešním žofínském fóru nazvaném Vize pro Prahu 2010 - 2014.
    Budova nyní patří Národnímu muzeu. Přístavba, jejímž autorem je významný architekt Karel Prager, je přitom v odborných kruzích považována za velmi zdařilé dílo a ministerstvo kultury budovu prohlásilo za kulturní památku. V roce 2004 byla v anketě časopisu Architekt zařazena mezi deset nejvýznamnějších českých staveb posledních padesáti let.
    "Je možné uvažovat o tom, že tam Federální shromáždění, které má v sobě schované tu nádhernou plodinovou burzu, být nemusí," řekl Svoboda. "Bylo by možné odstranit to, co je okolo," řekl. Jeho zbourání by podle něj mohlo odkrýt budovu plodinové burzy. Dodal, že tuto možnost uvedl jako důkaz různých úvah o přestavbě Václavského náměstí, které jsou v současné době na stole.
    Podle architekta Zdeňka Lukeše je přestavba a dostavba bývalé plodinové burzy sama o sobě velmi zajímavým architektonickým a technickým dílem. Podotkl, že budova je památkově chráněna a slouží jako zázemí Národního muzea a Státní opery. "Nápad zbourání nástavby mně tedy připadá zcela absurdní, navíc původní stav z první republiky už stejně nelze obnovit, protože součástí celého komplexu byl i dům, který byl na konci 60. let zbourán," sdělil Lukeš ČTK. "Takový nápad snad mohou mít jen nějací ultrakonzervativní architekti nebo někomu vadí, že jde o stavbu z komunistické éry," dodal Lukeš.
    Zbourání Federální shromáždění je podle primátora úvaha skupiny architektů. "Je to úvaha, o které jsme tak volně hovořili třeba s  ministerstvem kultury," dodal. Jaká z variant úpravy oblasti u Václavského náměstí bude zvolena, záleží na rozhodnutí odborníků, zdůraznil Svoboda s tím, že on se v současné době k žádné z variant nepřiklání.
    Řekl také, že Praha by se měla otevřít moderní architektuře. "Musíme si uvědomovat, že město, které je postaveno jenom na historickém jádru a nebude se dále rozvíjet, se stane městem mrtvým. Musíme do něj pustit i moderní architekturu," poznamenal. Na fóru se dále zastal Žižkovského nádraží a jeho prohlášení za kulturní památku. Město podle něj nedopustí, aby něco, co lze vnímat jako historickou památku, bylo zničeno.
    Budova bývalého Federálního shromáždění byla postavena v době první republiky jako sídlo burzy, po roce 1948 v ní sídlilo Federální shromáždění, tehdejší československý parlament, v roce 1995 se do objektu nastěhovalo Rádio Svobodná Evropa. K původnímu třípatrovému objektu bylo na konci 60. let minulého století podle projektu architekta Karla Pragra přistavěno čtvrté a páté patro, které je posazeno na nosnících a vyčnívá do prostoru. Budovu nyní využívá Národní muzeum, které chce objekt propojit podzemním tunelem se sousední hlavní budovou.
    Podle ředitele Národního muzea Michala Lukeše je využívání objektu základním předpokladem pro nezbytnou rekonstrukci historické budovy Národního muzea. "Nová budova Národního muzea má své vášnivé zastánce i odpůrce a to je také jeden z důvodů, proč jsme právě v  jejích prostorách v minulém týdnu otevřeli tematickou výstavu "Město nad městem", která je věnována jak okolnostem vzniku její současné podoby, tak obecně dílu architekta Karla Pragera," uvedl Lukeš. Cílem výstavy podle něj bylo také otevřít diskusi. "Jsme rádi, že se náš záměr podařil," dodal.