Studie: 2010/10 Zadavatel: Krajský úřad Libereckého kraje Zpracovatel: Projektový atelier David s.r.o. Autor: Jiří Janďourek, Jana Medlíková Zastavěná plocha: 3.478 m² Užitná plocha: 5.605 m² Obestavěný prostor: 39.970 m³
lokalita Pozemky vybrané pro stavbu „Archeoparku neolitické kultury“ se nacházejí v okrajové části obce Příšovice, v místě nalezeného sídliště z mladší doby kamenné. Z dnešního pohledu nevýrazná lokalita, ovlivněná bezprostřední blízkostí dálnice Praha – Liberec, pro pravěké obyvatele však místo natolik jedinečné, zejména dostupným zdrojem rozličnými surovin pro výrobu industrie, že právě zde založili svoji vesnici. Sousední hala a plánovaná zinkovna však spíše vypovídají o rozrůstání se logistického centra v lokalitě, než o přítomnosti kultury staré téměř 7 tisíc let. Člověk projíždějící kolem po dálnici tak její přítomnost ze samotného místa nemůže ani tušit.
archeologický průzkum První neolitické nálezy naznačující existenci archeologického naleziště v lokalitě Příšovice jsou známy již z počátku 20. století. Další významné zprávy pocházejí z roku 1971, kdy došlo při výstavbě bytových jednotek k likvidaci neolitických objektů. Likvidace byla zjištěna náhodně a nebyla hlášena. Od roku 1977 pak probíhaly v lokalitě nesystematické sběry. Vrcholem byl objev části industriálního sídliště mezi dálnicí a železnicí roku 2007 při skrývce ornice během stavby haly VGP Park a.s. Turnov. Záchranný archeologický průzkum v místě haly prokázal existenci zcela nové a unikátní části vesnice z mladší doby kamenné, kterou lze dle nalezené keramiky datovat do mladšího období neolitu tzv. kultury s vypíchanou keramikou (cca 5000 – 4500 př.n.l.). Rozsah tohoto sídelního útvaru nebyl dosud stanoven. Pokračování sídliště a výskyt dalších neolitických objektů ve stejné intenzitě se dá očekávat i na vedlejších pozemcích. K nejvýznamnějším nálezům patří nález celkem dvaceti pravěkých dílen na výrobu broušené kamenné industrie a štípané pazourkové industrie pravidelně uspořádaných ve třech řadách a půdorysy 15 pravěkých domů v jejich blízkosti. V okolí objektu byly dále nalezeny fragmenty nástrojů a nádob vypichované keramiky, zbytky štípané industrie a dalších předmětů. Podobný půdorys sídliště s výrobními jámami nebyl dosud nikde jinde ve střední Evropě zdokumentován. Jedinečnost nálezu je navíc umocněna tím, že nalezená vesnice nebyla narušena jinou kulturou. Snaha o záchranu tohoto unikátního sídliště je tudíž z archeologického hlediska nezbytná.
(použitý zdroj: Dílenské sídliště z mladší doby kamenné, kultury vypíchané keramika, k.ú. Příšovice, Liberecký kraj, autor Petr Brestovanský, 2008)
koncept Co bylo v zemi ukryto, nechť je pro člověka objeveno a zůstane jím zachováno i pro další generace.“ To znamená: nadzvednout zem a tajemství ukryté pod zemí po sedm tisíciletí důkladně prozkoumat, po prozkoumání nálezy vrátit zpět zemi, nebo je ochránit před nepřízní klimatu a zpřístupnit je člověku. Nepoškodit, uchovat pro budoucnost. Archeopark je „velký drn zeminy“, vyříznutý v místě s velkou koncentrací nálezů a opatrně vyzvednutý nad terén. Jáma pod drnem bude nejprve odborně archeologicky prozkoumána, teprve poté zakonzervována do domu a zpřístupněna veřejnosti jako centrum krytých vykopávek. Svislé nosné konstrukce v centru vykopávek musí být redukovány na minimum, aby nepoškodily nálezy. Skleněné stěny po obvodě jámy vykopávky ochrání, zajistí průhled skrze prostor, zároveň ho uzavřou a umožní uvnitř vytvořit vlastní mikroklima. Na drnu – vyrostou dva objekty, provozní objekt a vyhlídková věž. Vyhlídková věž je poutačem Archeoparku. Její heslo zní „vidět a být viděn“. Být orientačním bodem v krajině, z dálky k sobě lákat návštěvníky, být vyhlídkou, pohledem do okolí na různé geologické útvary, které pomohou osvětlit, proč právě zde pravěcí lidí založili výrobní sídliště. Mimo centra vykopávek bude sídliště po prozkoumání zakonzervováno v zemi, kde zůstane ochráněno na další stovky nebo tisíce let. Pro představu o vesnici ukryté pod povrchem poslouží skanzen s replikami neolitických domů v místě nalezených objektů.
urbanistické řešení Archeopark nehledá neexistující kontext s okolím, s bezměřítkovou halou, dálnicí, zahradní kolonií či paneláky, nesnaží se objemem hale vyrovnat. Je to solitér, umístěný v jihozápadní části pozemku, a jeho situování vychází z předpokládaného výskytu vykopávek. Spojitost s místem a strhnutí pozornosti na sebe řeší odlišnou orientací (natočená urbanistická struktura kopíruje původní strukturu neolitické vesnice), vyzvednutím nad terén na náspu, který jej jako jednopodlažní objekt činí z dálnice viditelnějším a umístěním výškového objektu – reklamního poutače, který je vidět již z dálky v obou směrech dálnice. Skanzen s replikami neolitických domů a ostatní venkovní expozicí je postaven v severovýchodní části pozemku. Před centrem vykopávek je umístěno parkoviště pro 35 osobních automobilů a 5 autobusů.
provoz a dispozice Hlavní vstup do centra vykopávek je situován z jihozápadu od parkoviště Archeoparku. V prostorném vestibulu za vstupem nalezneme informace s pokladnou, šatnu a schodiště vedoucí do vyhlídkové věže. Vestibul je prostorově propojen v jednu halu s komerční částí, která kopíruje půdorys provozního objektu. Hala je oddělena od stálé expozice s vykopávkami skleněnou stěna, která zajišťuje vizuelní propojení a umožní vytvořit v expozici specielní mikroklima. Vstup do vnitřní expozice je z vestibulu, výstup v komerční části. Komerční část zahrnuje kavárnu se zázemím, prodejnu se suvenýry a regionálními výrobky a toalety. Ve 2.n.p v provozním objektu je umístěna informačně vzdělávací část s přednáškovým sálem pro 60 osob, studovna s dílnou a depozitářem, místnost pro lektory, kanceláře, toalety a zázemí. Z druhého patra je možno vystoupit na zelenou střechu nad vykopávkami. Ve 3.n.p je výstavní prostor.
expozice Vnitřní expozice je založena na okružní prohlídkové trase nad odhalenými vykopávkami a skrze výstavní objekty. Návštěvníci se pohybují po lávkách nad nálezy tak, aby nálezy nepoškodili, a přitom pozorují autentické vykopávky. Procházejí replikou prehistorického domu, dílnami s ukázkami tehdejších řemesel, kde si sami mohou vyzkoušet svoji zručnost např. při výrobě pazourkové industrie nebo vypíchané keramiky. Z vnitřní expozice je možné také pokračovat prohlídkou expozice venkovní. Venkovní expozice je skanzenem, rekonstruovanou částí industriálního sídliště, v takové podobě, jak v neolitu pravděpodobně vypadalo, a v takovém půdorysném uspořádání, v jakém bude skutečně nalezeno. Část expozice bude věnována venkovním dílnách, které budou obdobou dílen v centru vykopávek. Pravděpodobně půjde o první řemesla, jejichž zaměření a rozsah se bude odvíjet od nalezeným objevů. Prostory výstavní galerie slouží pouze pro dočasné výstavy
výraz Výraz domu má surovostí materiálů a pravěkým tvaroslovím přetransformovaným do současnosti vyjadřovat spojitost s pravěkem. Obhroublý masivní kamenný násep souvisí se surovostí neolitu. Zelená střecha představuje výřez kusu terénu, krajinu i s jeho morfologií. Primitivní tvar provozního objektu vychází z tvaru kůlového domu, materiálová celistvost jeho betonové schránky tuto primitivnost podtrhuje.
konstrukce, technologie Centrum vykopávek je konstrukčně navrženo ve skeletovém systému z ocelových sloupů a průvlaků spřažených s betonovými základovými patkami a železobetonovou stropní deskou. Minimum podpor a poměrně velké rozpony jsou voleny za účelem minima zemní práce, které by mohly nálezy poškodit. Díky náspu a zapuštění části objektu pod terénem je prosklená obvodová stěna centra vykopávek z tepelně izolačního skla redukována na jedno patro. Plochá střecha je řešena jako střecha extenzivní zelená. Vyhlídková věž je dřevěnou skeletovou konstrukcí vyztuženou vnitřním dřevěným schodištěm. Provozní objekt je postaven na konstrukčním systému centra vykopávek. Ocelové sloupy z přízemí centra pokračují do dalších pater, kde se spojují průvlaky v rámy nesoucí strop, a přecházejí v šikmé ocelové střešní rámy, které tvoří nosnou konstrukci šikmé střechy. Lehký obvodový plášť včetně pláště střechy je z liaporbetonových desek zavěšených na zmíněném rámu. Technologická zařízení, potřebná pro výměnu vzduchu, pro vytápění a vytvoření speciálního mikroklimatu, trafostanice, měření a regulace a další technické zázemí jsou umístěny v technickém suterénu zavěšeném na ocelovém skeletu.