KDY: pondělí 4. prosince 2017 v 17:30 KDE: Rubešova ulice (u schodiště)
Ministr kultury Daniel Herman ukončil památkovou ochranu jedné z nejvýznamnějších brutalistních staveb v České republice. Jedinečnému komplexu Transgas tak hrozí demolice. Odborníci bijí na poplach a vyzývají veřejnost k účasti na demonstraci. Věří, že tlak veřejnosti ještě může objekt zachránit před zkázou.
Dosluhující ministr kultury Daniel Herman v polovině listopadu zastavil přezkumné řízení a zrušil tak Transgasu přechodnou památkovou ochranu. Developerovi, firmě HB Reavis patřící slovenskému miliardáři Ivanu Chrenkovi, nyní téměř nic nebrání budovu srovnat se zemí. Komplex Transgas je sice zanedbaný a technologicky zastaralý, patří však k nejkvalitnějším tuzemským stavbám 60. - 70. let. „Představuje neopakovatelný urbanistický soubor technologických a reprezentačních staveb, který v sobě spojuje invenci vynikajícího konstruktéra Jiřího Kozáka s osobními styly předních architektů – výtvarnou polohu brutalismu Ivo Loose a Jindřicha Malátka s high-tech architekturou Jiřího Eisenreicha a Václava Aulického,“ říká Lukáš Beran, vědecký pracovník Ústavu teorie a dějin architektury Fakulty architektury ČVUT.
Stát v tomto případě selhal na několika rovinách. Úvodní stanoviska magistrátních památkářů i pražského pracoviště Národního památkového ústavu, která demolici připouštěla, vedla HB Reavis k investici do projektu demolice a novostavby. Při pozdějším posuzování památkové hodnoty stavby komisí generální ředitelky NPÚ i komisí ministra kultury, kdy se oba sbory za stavbu jednoznačně postavily, už bylo pro Hermanovo ministerstvo pozdě. Hrozba arbitráže pod hesly „dobré víry“ a „legitimního očekávání“ za zmařenou investici vedla úřad k potvrzení správnosti původních rozhodnutí památkové péče.
„Nám nezbývá než vyjádřit občanskou nespokojenost a svolat demonstraci. Analyzujeme také naše právní možnosti. Neustaneme taky v osvětě veřejnosti (včetně developerů), aby architekturu postavenou v dobách komunismu dokázala i přes dobu vzniku docenit a mít ráda,“ říká Martin Benda, mluvčí iniciativy SOS Transgas.
Protest začne u schodiště komplexu v Rubešově ulici a bude pokračovat na Václavské náměstí k místu bývalého Kozákova domu v Opletalově ulici, jehož kontroverzní demolici také povolila administrativa ministra Hermana. Protest tak upozorní nejen na chystané bourání Transgasu, ale také na systémový problém památkové péče, která dlouhodobě podléhá tlakům politiků a málo kvalifikovaných úředníků. U části odborné veřejnosti opakovaně vyvolává dojem, že nejedná v zájmu státu a kultury, ale pouze v zájmu developerů.
Pondělního manifestu se zúčastní přední osobnosti české kulturní scény. Vystoupí historici umění Radomíra Sedláková, Jindřich Vybíral, Milena Bartlová a Marie Klimešová, předsedkyně Klubu za Starou Prahu Kateřina Bečková, sochař Pavel Karous, kurátorka Národní galerie a teoretička architektury Radomíra Sedláková či rapper a výtvarný umělec Vladimír 518. Promluví také oba poslední žijící autoři Transgasu – architekti Václav Aulický a Jan Fišer. Podporu akci vyslovil popularizátor architektury Adam Gebrian a řada dalších. Součástí programu bude také performance v maskách.
Akci organizuje iniciativa SOS Transgas ve spolupráci se spolky Prázdné domy, Architektura 489, Spolkem za estetiku veřejného prostoru, Klubem za Starou Prahu a dalšími. Transgas a jeho příběh
1866: Bourání hradeb, Praha se stává otevřeným městem.
1871–1880: Výstavba kolem Vinohradské (čp. 325 a 365, 1871 a 1872).
1927–1932: Stavba budovy Rozhlasu podle projektu architekta Bohumila Slámy.
1938–1939: Na místě domu z roku 1872 postaven dnešní rohový dům čp. 343 podle plánu L. Třísky.
1939: Na žádost Ministerstva pošt zbořen dům čp. 365 při štítové stěně Rozhlasu.
před rokem 1945: Zbořeny domy čp. 663 a 664 v Rubešově ulici.
1964: Dohoda o dodávce plynu pro ČSR ze SSSR a stavba plynovodu Bratrství.
Únor 1966: Československé plynárenské podniky ve spolupráci se Svazem architektů vypsaly anonymní otevřenou soutěž na ideové řešení dispečerského pracoviště s administrativou. V soutěži byl určen k rozpracování návrh architektů Plynprojektu Ivo Loose a Jindřicha Malátka. Původní koncepce umístila v diagonále podél plánované magistrály tři věžové objekty čtvercového půdorysu – dvě spojené věže měly připadnout plynárenskému dispečinku, třetí samostatná věž pak Středočeským energetickým závodům.
1967: Územní rozhodnutí.
1968: Byl spuštěn zkušební transit plynu do Rakouska.
1969: Schváleny demolice domů čp. 497, 498, 393, a 641 v Římské.
1971: SSSR uzavřel smlouvu o dodávkách plynu do západní Evropy. Založen národní podnik Tranzitní plynovod Praha pověřený funkcí přímého investora a současně provozovatele budoucí tranzitní soustavy. Projekt budovy musel být s ohledem na změnu náplně (dispečerské středisko plynovodu a sídlo Ministerstva paliv a energetiky, obchodů a služeb) přepracován, přičemž tým doplnili architekti z Vojenského projektového ústavu Jiří Eisenreich a Václav Aulický.
1972: Stavební povolení (S ohledem na blízkost dráhy tu dosud byla stavební uzávěra).
1974: Dokončena a zprovozněna budova dispečinku (do té doby v provizoriu na Jarově).
1978: Otevření a zprovoznění všech budov.
1982: Zlepšení tepelně izolačních vlastností vnitřním zateplením.
1991: Budovy ministerstva paliv a energetiky přiděleny Federálnímu shromáždění ČSFR.
1991–1992: Pod vedením arch. Eisenreicha zřízena prodejna automobilů Mercedes-Benz pod centrálním dispečinkem.
1993: Vyhlášena Městská památková zóna Vinohrady, Žižkov, Vršovice.
2001: Privatizace, budova přechází na zbytkový státní podnik ČPP Transgas a ČEZ.
2007: Soubor na seznamu architektonicky cenných staveb a souborů v Územně-analytických podkladech Hlavního města Prahy, v kategorii A (Radomíra Sedláková).
29. 4. 2011: Skupina ČEZ nabízí budovy k prodeji.
25. 6. 2014: HB Reavis nabývá budovy.
3. 8. 2015: Informace ČTK o zamýšlené demolici.
15. 9. 2015: Klub Za starou Prahu podává návrh na prohlášení za kulturní památku.
26. 10. 2015: Územní odborné pracoviště Národního památkového ústavu v hlavním městě Praze ve svém vyjádření připouští demolici areálu.
30. 10. 2015: Odbor památkové péče Magistrátu hlavního města Prahy posoudil kladně demolici budovy.
26. 11. 2015: Územní odborné pracoviště Národního památkového ústavu v hlavním městě Praze nedoporučilo prohlášení.
5. 2. 2016: Komise pro hodnocení návrhů na prohlášení nemovitých věcí za kulturní památky MK doporučuje prohlášení.
15. 8. 2016: Komise generální ředitelky Národního památkového ústavu pro ochranu památkového fondu vzniklého ve druhé polovině 20. století doporučuje prohlášení.
3. 10. 2016: Z budov se stěhuje pobočka Pojišťovny VZP.
30. 11. 2016: MK rozhoduje o neprohlášení, následkem čehož se formuje iniciativa SOS Transgas.
5. 2. 2017: Podnět k přezkumu rozhodnutí podává Klub Za starou Prahu.
15. 2 2017: Podnět k přezkumu rozhodnutí podává NPÚ.