Před 10 lety zemřel "rakouský Gaudí" Friedensreich Hundertwasser

Vídeň/Praha - Jeho stavby připomínají spíše pohádkovou scénu než obytný blok. Jsou pestrobarevné, nepravidelné, plné věžiček, mozaik či různě velkých oken, na střeše rostou stromy a po zdech se pnou zelené rostliny. Rakouský architekt a malíř Friedensreich Hundertwasser totiž absolutně odmítal rovnou linii s tím, že v přírodě neexistuje. Tento excentrický umělec zemřel 19. února 2000 na palubě lodi Queen Elizabeth 2, když se vracel z Nového Zélandu, který byl jeho druhým domovem a kde byl také dle jeho přání pohřben.
    Hundertwasser se narodil 15. prosince 1928 jako Friedrich Stowasser. Studia na vídeňské Akademii výtvarných umění zanechal po třech měsících. Proslulost si získal nejprve pestrobarevnými obrazy, v nichž spojoval abstraktní a konkrétní prvky a v nichž byla také ústředním motivem spirála. Z jeho architektonického díla, které čítá na 200 objektů především v Rakousku a Německu, vyniká především komplex Hundertwasserových obytných domů ve Vídni (dokončen v roce 1985).
    Dalším Hundertwasserovým úspěchem byla přestavba vídeňské spalovny odpadů kombinované s teplárnou, původně stroze průmyslové stavby v centrální části Vídně, na budovu barevně veselou a svéráznými prvky vyzdobenou (obrovská čepice na střeše, modrozlatý komín). Renomé "odstraňovače architektonické šedi" uplatnil například i při přestavbě gymnázia v německém Wittembergu, původně panelové stavbě východního Německa.
    Posledním Hundertwasserovým projektem, který byl otevřen až pět let po jeho smrti, je multifunkční komplex Zelená citadela v německém Magdeburku. V budově s ostře růžovou fasádou s typickými cibulovými věžičkami je hotel, mateřská škola, nájemní byty, kanceláře a kolem dvou vnitřních dvorů jsou rozmístěny obchůdky, restaurace a kavárny.