Praha už nepočítá s Masarykovým nádražím, chce tam byty

Praha - Praha už nepočítá s Masarykovým nádražím, místo něj by tam ráda viděla nové městské centrum. Radní dnes schválili změny územního plánu, které umožní na místě dnešních kolejí stavět. Konečné rozhodnutí budou mít pražští zastupitelé, kteří se budou otázkou zabývat v polovině září. Změny čekají zřejmě také Nákladové nádraží Žižkov a Smíchovské nádraží. Novinářům to dnes řekl radní Martin Langmajer (ODS).
    Na místě bývalých nádraží by Langmajer preferoval byty před mrtvými zónami s administrativními budovami. Na Masarykově nádraží zůstanou podle Langmajera historické železniční budovy, které jsou památkově chráněné. Rozhodně tam nebude železniční muzeum, které tam plánovalo Národní technické muzeum.
    S Masarykovým nádražím už město pro vlaky nepočítá. Všechny vlaky budou podle Langmajera místo něj jezdit na Hlavní nádraží. Hlavním důvodem podle něj je to, že nádraží je slepé a že lokomotivy se proto musejí přepřahat. Podle některých odborníků je to ale nereálné. O Masarykově nádraží se navíc uvažovalo jako o konečné železnice z Kladna, která by měla vést v trase Buštěhradské dráhy.
    "Dovedeme si představit, že v dlouhodobém horizontu z těch dvou nádraží blízko sebe bude jeden velký terminál," řekla dnes ČTK Anna Kodysová ze Správy železniční dopravní cesty (SŽDC). Zatím na to podle ní nejsou peníze, s propojením se podle ní nepočítá ani v nejbližších pěti až deseti letech. SŽDC ale není účastníkem územního řízení, do procesu se zapojí až ve stavebním řízení, kdy se musí prokázat, že řešení je smysluplné a že na to stát vyčlení peníze.
    Revitalizace nádraží se ujme ING Real Estate Development, samotná realizace bude podle Langmajera trvat roky. Na "Masaryčce" vznikne lukrativní parcela, kterou hodlají dráhy s ING získat zrušením zpustlého kolejiště podél ulice Na Florenci. Stavět se podle radního bude na zhruba 20 hektarech, investice budou podle něj veliké.
    Masarykovo nádraží by se prostřednictvím Opletalovy ulice mělo spojit s Karlínem, vyrůst by tam měly nové budovy.
    Naopak přestavba Smíchova osobní dopravu neohrozí. Stavět se bude na zhruba 25 hektarech v prostoru nákladového nádraží. Stejná plocha by měla být zastavěna také na Žižkově. Revitalizaci Smíchovského nádraží bude financovat Sekyra Group v rámci společného podniku Smíchov Station Development. Do výstavby se Sekyra chystá investovat až 600 milionů eur (cca 15 miliard korun). Na Smíchově by měla v podstatě vzniknout nová městská čtvrť s obchodní či kancelářskou plochou 400.000 metrů čtverečních. Součástí projektu jsou i byty. Novou čtvrť bude stavět Sekyra také v areálu žižkovského nákladového nádraží, kde hodlá investovat 500 milionů eur (12,5 miliardy Kč).
    Radní dnes schválili i další změny územního plánu, týkají se například umístění stanice plánované trasy metra D u krčské nemocnice, přemístění tramvajové smyčky ke stanici metra a zastávce městské železnice v Hostivaři nebo výstavby na takzvaných brownfields v Modřanech a Sedleci.
    Zastupitelstvo do vytvoření nového územního plánu, jehož koncept bude hotový začátkem října, posuzuje změny, které mají celoměstský význam. Většina z nich by se měla začít realizovat už v příštím roce.

Historie
Masarykovo nádraží je nejstarším železničním nádražím v Praze - slavnostní příjezd prvního vlaku se konal 20. srpna 1845 (úplně prvním nádražím na dnešním území města byla konečná stanice koněspřežné dráhy z Lán na Brusce z roku 1831). Nádraží postavilo konsorcium společností Vojtěcha Lanny a bratří Kleinů v letech 1844 až 1845. Polohu nádraží a kolejiště navrhl Jan Perner, budovy architekt Antonín Jüngling. Nádraží vzniklo jako konečná stanice dráhy z Olomouce (Vídně) do Prahy a ve své době bylo jednou z největších nádražních budov v Evropě. Jeho význam ještě vzrostl v roce 1850 po otevření železnice do Lovosic, Drážďan a Berlína. Třetí železniční trať, která byla na nádraží dovedena, tzv. pražská spojovací dráha, je v roce 1872 propojila přes dnešní Hlavní nádraží se Smíchovem.

Charakteristika
Nádraží je jediným neprůjezdným (hlavovým) osobním nádražím v Praze (nutnost přepřahání některých lokomotiv). Má čtyři nástupiště, tři se dvěma kolejemi, jedno s jednou kolejí. Nádraží bylo původně rozděleno pražskými hradbami na městskou část pro osobní a nákladní dopravu a mimopražskou část pro odstavování vozidel a manipulaci, což změnily pozdější přestavby.

Budovy
Empírová architektura nádraží s prvky novorenesance a klasicismu se více méně dochovala v nezměněné podobě. Nádražní budovy tvoří dvoupatrová odjezdová budova s výdejnami jízdenek a s dvěma čtvercovými věžemi, dvoupatrová příjezdová budova, zastřešené nástupiště s litinovými sloupy z roku 1862 a v roce 1869 přistavěná restaurace. Součástí nádraží je i několik provozních budov.

Změny názvu
Původním názvem nádraží bylo pouze Praha, později Praha státní nádraží. V letech 1919 až 1940, 1945 až 1952 a od roku 1990 bylo pojmenováno po prvním československém prezidentovi - Masarykovo nádraží. V době německé okupace se nazývalo Hybernským nádražím, v letech 1953 až 1990 nádražím Praha - střed.

Ostatní

• V úterý 5. srpna pražští radní schválili změny územního plánu, které umožní na místě dnešních kolejí stavět. S Masarykovým nádražím už město pro vlaky údajně nepočítá.
• Kvůli neprůjezdnosti nádraží, obtížné manipulaci s vlakovými soupravami, ale i kvůli lukrativnosti pozemků v centru města se v minulosti několikrát uvažovalo o zrušení nádraží. Na druhou stranu se o nádraží hovořilo jako o konečné budoucí rychlodráhy z Kladna. Nádraží mělo být podle některých výroků jedním z prvních v Praze, které se dočká modernizace.
• Nádraží je nejvytíženější stanicí pražských městských a příměstských železničních spojů - denně jím projde 30.000 Pražanů a Středočechů využívajících tyto spoje.
• V současnosti se buduje tzv. nové spojení, tedy soustava viaduktů a tunelů pod vrchem Vítkovem (největší železniční stavba v Praze za posledních 25 let), které propojí hlavní a Masarykovo nádraží s nádražím Libeň, Vysočany a Holešovice.