Památkáři povolili obnovu vily Tugendhat, bude stavební povolení

Brno - Brněnští radní budou moci brzy vypsat výběrové řízení na firmu, která zrestauruje funkcionalistickou vilu Tugendhat. Památkáři z krajského úřadu dnes vydali poslední rozhodnutí, které je třeba k vydání stavebního povolení. S projektem památkové obnovy souhlasili již dříve, ale nelíbil se jim návrh na zajištění statiky domu. Ten projektanti přepracovali. Nový návrh památkovým požadavkům vyhovuje, řekl dnes ČTK vedoucí odboru památkové péče na kraji Tomáš Drobný.
    Statik původně navrhoval zpevnit všechny základové patky, na nichž stojí pilíře konstrukce vily. "V tomto projektu se podchycují pouze dvě patky, které nebyly při stavbě dostatečně založeny, navíc tam došlo ke změnám v podložních vrstvách vinou havárie nebo poškození kanalizace," řekl Drobný. Statiku vily zlepší i to, že do základů se pomocí betonových pásů připojí schodiště. Bylo zakládáno později než konstrukce budovy a se základy spojeno nebylo.
    Náměstek primátora Ladislav Macek dnes ČTK řekl, že rozhodnutí památkářů umožní úředníkům vydat stavební povolení. Pracovníci magistrátu poté zpracují podmínky pro vypsání výběrového řízení na stavební firmu a radní soutěž vyhlásí. "Jestli se podaří v průběhu dvou, třech měsíců dokončit výběrové řízení a nebude tam nespokojený uchazeč dělat administrativní obstrukce, v první části druhého pololetí rekonstrukce bude zahájena," uvedl Macek. Zrestaurování památky přijde na více než 100 milionů korun. V rozpočtu města je letos na stavbu vyčleněno asi 20 milionů korun.
     Vila je jako jediná česká stavba moderního umění zapsána od roku 2001 na seznamu UNESCO. O rok později měla začít její památková obnova. Její start se však kvůli sporům týmů, jež se účastnily výběrového řízení na projektanta, opakovaně odkládal. Architekti se přou dodnes; jedno ze soudních líčení se konalo před necelými dvěma týdny.
    Potomci původních majitelů kvůli zpožďování rekonstrukce loni požádali Brno o vrácení památky, zastupitelé to odmítli.
    Statika vily, kvůli níž se zpracování projektu a potřebná povolení zdržela, je pro památkáře důležitá. Právě nosné prvky jsou na domu unikátní. Budovu tvoří ocelový skelet a stropy pater nenesou zdi, ale jen subtilní pilíře. Právě taková konstrukce umožnila architektu Ludwigu Miesi van der Rohemu (1886 až 1969) opláštit dům skleněnými tabulemi, které bylo místy dokonce možné zasunout do země. Mies, který je považovaný za otce moderní architektury 20. století, tak vdechl život své myšlence obyvatelného kontinuálního prostoru; prosklenými zdmi do domu doslova vstupovalo okolí.