Ostrava a Plzeň, kandidáti na titul evropské město kultury 2015
Praha - Vizitky Ostravy a Plzně, které za Českou republiku kandidují na titul Evropské hlavní město kultury 2015 (má být vybráno 8. září; jedno z českých měst bude v roce 2015 kulturní metropolí Evropy spolu s belgickým Monsem):
OSTRAVA |
PLZEŇ |
||
OBECNĚ Statutární město Ostrava je s 316.000 obyvateli třetím největším městem ČR. Díky poloze na rozhraní Moravy a Slezska je srdcem Moravskoslezského kraje, poblíž hranic s Polskem (deset kilometrů) i Slovenskem (50 kilometrů). Město s rozlohou 214 km² tvoří v současnosti 23 obvodů. První zmínky o Ostravě pocházejí z roku 1267, do poklidného rozvoje města ale významně zasáhl až objev černého uhlí na jejím území v druhé polovině 18. století, který sebou později přinesl rozvoj železáren. Proměny do podoby významného průmyslového střediska se pak Ostrava dočkala přibližně o sto let později. "Ocelové srdce republiky", jak se Ostravě často přezdívalo, je i dnes především průmyslovou aglomerací, přestože poslední uhlí bylo na území města vytěženo v roce 1994. Koncentrace hutnické a strojírenské výroby ve městě výrazně zhoršuje zdejší kvalitu ovzduší, která je jedna z nejhorších v zemi. Město je mimo jiné sídlem největší tuzemské hutní společnosti ArcelorMittal Ostrava a třetí největší ocelárny Evraz Vítkovice Steel (dřívější Vítkovické železárny), která se nachází v městské zástavbě. Ostrava se pyšní řadou slavných rodáků, z Ostravy pocházejí například režiséra Věra Chytilová, herec Vlastimil Brodský, tenista Ivan Lendl, zpěvačky Marie Rottrová, Hana Zagorová či Věra Špinarová. |
OBECNĚ V Plzni, která je od roku 1990 statutárním městem, žije 174.000 obyvatel, což z ní dělá čtvrté největší město v České republice. Dnešní západočeskou metropoli o rozloze 125 kilometrů čtverečních založil na soutoku řek Úhlavy, Úslavy, Radbuzy a Mže v roce 1295 český král Václav II. jako obchodní křižovatku na cestě z Prahy do Bavorska. Pověst průmyslového a pivovarnického města si Plzeň začala budovat v průběhu 19. století. Už v roce 1842 začal vařit pivo zdejší Měšťanský pivovar (později Plzeňský prazdroj) a roku 1869 přebral Emil Škoda tehdejší Valdštejnské strojírny, čímž položil základ známých Škodových závodů. Okřídlený šíp (dlouholeté logo škodovky) stále patří k nejznámějším českým značkám. V současnosti je Plzeň městem s poměrně rychle rostoucí přistěhovaleckou komunitou. Z Plzně pocházejí třeba zpěvák Karel Gott, divadelník Jiří Suchý nebo fotbalový brankář Petr Čech. V Plzni se také narodili výtvarník Jiří Trnka či herec Miroslav Horníček. |
||
| KULTURA VE MĚSTĚ Přes svou průmyslovou tradici se Ostrava profiluje jako kulturní a vzdělávací centrum regionu. Město je dnes sídlem dvou univerzit, sídlí zde i biskup ostravsko-opavské diecéze. Podle internetových stránek města je v současnosti v Ostravě 37 muzeí a pět kin. Čtyřem divadlům vévodí Národní divadlo moravskoslezské, které nabízí operu, činohru, balet i operetu. Na scéně ostravského Divadla loutek se každé dva roky koná mezinárodní loutkářský festival Spectaculo Interesse. Mezinárodně uznávaným hudebním tělesem je Janáčkova filharmonie Ostrava, k vyhledávaným akcím patří mezinárodní festival klasické hudby Janáčkův máj. V posledních letech se ke sledovaným akcím ve městě zařadil multižánrový festival Colours of Ostrava. Na území Ostravy jsou čtyři městské památkové zóny (Moravská Ostrava, Přívoz, Poruba a Vítkovice). Ve městě je také několik významných technických památek, mezi které patří Důl Hlubina, vysoké pece a koksovna bývalých Vítkovických železáren, Důl Anselm a Důl Michal. |
KULTURA VE MĚSTĚ Kulturní život se ve městě soustřeďuje především kolem divadla J. K. Tyla, Plzeň je ale také každoročně dějištěm několika kulturních akcí a festivalů s mezinárodní účastí. Za všechny třeba hudební festival Smetanovy dny nebo festival loutkového divadla Skupova Plzeň, který připomíná zakladatele Divadla Spejbla a Hurvínka Josefa Skupu, jež v Plzni působil. Popularitě se těší i multižánrový festival Na ulici či tradiční oslava plzeňských piv Pilsner Fest. Dnešní historické jádro města šachovnicového půdorysu je od roku 1989 městskou památkovou rezervací. Pozornost přitahuje například gotický chrám svatého Bartoloměje, renesanční radnice či budovy arciděkanství, františkánského kláštera a židovská synagoga. Ojedinělý je též soubor 18 domů vyzdobených sgrafity podle návrhů Mikoláše Alše. Ve městě sídlí od roku 1993 biskupství, Lékařská fakulta Univerzity Karlovy a v roce 1991 zde byla založena Západočeská univerzita. Osvobození západních Čech Američany v květnu 1945 připomíná ve městě Památník americké armády, který je zároveň muzeem. |
||
| ÚČAST NA PROJEKTU EVROPSKÉ HLAVNÍ MĚSTO KULTURY 2015 Mottem účasti Ostravy na projektu je "Místo pro šťastný život". Členové přípravného výboru v kandidatuře Ostravy vidí především šanci na posílení pozice města v kultuře, možnost jak dobudovat zdejší kulturní infrastrukturu a celkově zlepšit přístup města ke kultuře. Klíčovou investiční akcí projektu, se kterým Ostrava usiluje o získání titulu Evropského hlavního města kultury pro rok 2015, je vybudování Klastru Černá louka. Na území o rozloze 20 hektarů nedaleko centra města byl měl vzniknout urbanisticko-architektonický celek propojující kulturní, vzdělávací a rezidenční zařízení. Neodmyslitelnou součástí projektu má být bohatý kulturní program zahrnující širokou škálu žánrů. V rámci Ostravy 2015 město dále plánuje vzdělávací program v oboru management umění. Poslední část projektu tvoří program na zlepšení životního prostředí. Ostrava na přípravě projektu pracuje zhruba dva roky a investovala do něj už přibližně 70 milionů korun. K akcím, které již v rámci projektů vznikly, patří například Mezinárodní filmový festival Ostrava Kamera Oko nebo Měsíc autorského čtení. Otevřel se i Klub pro kulturu a informace 2015 - Stará Aréna, kde se nyní konají akce pro veřejnost. |
ÚČAST NA PROJEKTU EVROPSKÉ HLAVNÍ MĚSTO KULTURY 2015 Hlavním tématem programu, se kterým Plzeň usiluje o titul Evropského hlavního města kultury v roce 2015, je motiv otevřenosti a prolínání kultur (mottem účasti je "Plzeň otevřená"). Plzeň se chce zviditelnit na kulturní mapě Evropy, věří, že jí účast na projektu umožní v mezinárodním měřítku rozvinout zdejší kulturní potenciál, ale také obecně zlepšit kvalitu života ve městě. V rámci kandidatury město vytvořilo speciální desetiletý plán pro rozvoj kultury v Plzni, z něhož zamýšlí většinu realizovat bez ohledu na získání titulu. Plzeň také usiluje o co největší zapojení veřejnosti do chystaných projektů. Součástí rozvojových plánů města jsou i investice do kulturní infrastruktury, Plzeň připravuje stavbu nové divadelní budovy a západočeské galerie, v plánu je revitalizace okolí plzeňských řek a vybudování nového sportovně-kulturního centra. Na pětihektarovém prostoru bývalého areálu pivovaru Světovar by měla vzniknout nová obytná čtvrť s desítkami bytů, městským archivem, muzeem designu a životního prostředí, to vše doplněné multikulturním centrem. Většinu původních objektů zde autoři "kulturní" čtvrti plánují zachovat. |
.jpg)
0 comments
add comment
Related articles
3
01.10.2011 | Společnost Plzeň 2015 opouští šéf, funkci prý hrozí politizování
0
10.05.2011 | Plzeň jako město kultury povede v roce 2015 kulturu v EU
0
15.09.2010 | Architekti připraví územní studii ostravské Černé louky
0
13.09.2010 | Tým Ostrava 2015 chce dokončit projekt proměny Černé louky
0
08.09.2010 | Ostravané jsou zklamaní, přesto vzkazují: Jdeme dál!
1
08.09.2010 | Evropským městem kultury roku 2015 bude za ČR Plzeň
0
08.09.2010 | Komisaře rozhodující o městě kultury oslovili v Ostravě lidé
