Olomoučané diskutovali o budoucnosti města, zájem byl velký

Pestrou a bezesporu smysluplnou debatu přineslo včerejší setkání představitelů města s olomouckou veřejností. Tématem otevřené diskuse se už podruhé v tomto měsíci stal návrh zadání nového územního plánu města Olomouce. Zatímco první setkání bylo určeno pro odborníky, tentokrát mohl přijít kdokoli.
Mezi obyvateli města vzbudila možnost zeptat se na přípravu nového územního plánu nebývalý ohlas. Do zasedacího sálu budovy magistrátu v Hynaisově ulici jich dorazilo více než osm desítek a dvě hodiny vymezené pro diskusi využili maximálně. K dispozici jim po celou dobu byl primátor města Martin Novotný a zástupci odboru koncepce a rozvoje.
V úvodním slově zdůraznil vedoucí odboru koncepce a rozvoje Radek Dosoudil, že příprava územního plánu je teprve na začátku a možnost vyjádřit se k němu budou mít Olomoučané v nejbližších třech letech, kdy bude dokument vznikat, ještě celou řadu. „Prozatím se zabýváme velmi obecným dokumentem návrhu zadání územního plánu, který všeobecně definuje, které oblasti by měl územní plán řešit, ale neříká, jakým způsobem a vůbec ne konkrétně co kde na území města bude nebo nebude,“ vysvětlil Dosoudil. Veřejné diskuse, které město v této fázi pořádá, samosprávám zákon neukládá a Olomouc v tomto ohledu dává občanům mnohem větší prostor než jiná města.
Podle očekávání se nejdiskutovanější oblastí, která Olomoučany trápí nejvíce, stala doprava. Ta se jako hlavní předmět diskuse objevovala nejčastěji také při předchozí besedě s odborníky. Také laickou veřejnost nejvíce zajímalo řešení obchvatů Olomouce, a to jak těch stávajících – západní tangenta, tak těch, které existují dosud jen na papíře – východní tangenta a severní spoj. Téma východní tangenty Olomoučany nejvíce zajímá v souvislosti s jejím řešením na jedné straně a ochranou historické krajiny na straně druhé. Odborníci z oblasti dopravy i primátor města přítomné ujistili, že hledají takové řešení, které by vyřešilo kritickou dopravní situaci v městských částech Hodolany, Holice a Chválkovice, a zároveň pokud možno co nejméně zasáhlo do krajiny pod Svatým Kopečkem.
Ochrana kulturních hodnot byla rovněž poměrně častým předmětem diskuse, a ačkoli většina z nich se netýkala zadání územního plánu, snažili se zástupci města zodpovědět všechny dotazy. Ty se týkaly například budoucnosti korunní pevnůstky či tzv. červeného kostela. „Využít kostel pro podobné účely jako skladiště, je katastrofální socialistický nápad,“ poukázal olomoucký architekt Stašek Žerava. „Využití konkrétních staveb sice územní plán neřeší, navíc je tento objekt v majetku Olomouckého kraje, nicméně plně souhlasím s tím, že takovéto využití kulturní památky není jistě ideální a pokusíme se být alespoň iniciátorem toho, aby kraj začal situaci řešit,“ ujistil primátor Novotný. 
Na diskusi dorazili i zástupci městské části Nemilany, které nejvíce zajímalo, proč je rezervní plocha pro městskou čističku odpadních vod plánována právě v této lokalitě. „Tato plocha byla navržena v původním územním plánu a zpracovatel toho nového bude tento návrh znovu přehodnocovat. Jisté je, že plochu pro městskou čistírnu odpadních vod určitě navrhnout musíme, protože není jisté, jak dlouho bude ta stávající kapacitně dostačující,“ odpověděl vedoucí oddělení technické infrastruktury Jiří Soural. 
Tématem, které se také objevilo hned v několika připomínkách, byly rekreační a klidové zóny, konkrétně například budoucnost Holického, Černovírského či Slavonínského lesíka nebo zahrádkářských kolonií v lokalitě Na kopci. O jejich budoucnosti se rozhodne sice až v nejbližších letech, ale zástupci města zdůraznili, že zachování rekreačních zón a veřejné zeleně je jednou z priorit zadání územního plánu. S životním prostředím souvisel i dotaz na hodnoty hluku a prachu v určitých lokalitách.
Několikrát se objevilo téma výstavby rodinných domků. „Máme dojem, že lokalit pro rodinné domky, kde by lidé chtěli dlouhodobě žít a investovat tam své peníze, je v Olomouci nedostatek,“ řekl primátor a poukázal na další problém, a sice estetickou nevyváženost některých lokalit, například té, která v průběhu několika let vznikla u neředínského hřbitova. „Toto území se z estetického hlediska příliš nepovedlo a podobným věcem by chtělo město v budoucnu zabránit. Ne že bychom nalinkovali od A do Z, jak mají jednotlivé domy vypadat, ale přece jen určitá regulace by byla asi na místě,“ dodal.
Další dotazy se týkaly například protipovodňových opatření, budoucnosti bývalého areálu Mila, urbanistického řešení třídy Kosmonautů či plánovaných průmyslových ploch. Ke slovu se bohužel nedostali všichni zájemci, proto hodlá odbor koncepce a rozvoje ještě do konce roku uspořádat na toto téma on-line diskusi, do níž se může prostřednictvím internetových stránek www.olomouc.eu/uzemni-planovani zapojit kdokoli. O přesném termínu vás budeme včas informovat, své dotazy a poznámky tady mohou zájemci nechávat už nyní.