Obyvatelé Zlína mohou připomínkovat chystanou revitalizaci sadu Svobody

Zlín - Obyvatelé Zlína mohou připomínkovat chystanou revitalizaci sadu Svobody neda- leko centra krajského města. Dotazník je přístupný přes QR kód a na webové adrese, uvedl v dnešní tiskové zprávě mluvčí zlín- ského magistrátu Tomáš Melzer. Krajinář- skou a architektonickou soutěž na celkovou revitalizaci sadu Svobody připravuje kancelář městského architekta ve spolupráci s magistrátem.

"Pro občany Zlína jsme připravili dotazník, do kterého mohou k revitalizaci sadu Svobody vepsat připomínky. Chceme Zlíňany touto formou vyzvat ke spolupráci na přípravě významného zásahu do veřejného prostoru města," uvedl architekt Karel Humpola z Kanceláře architekta města Zlína.

Náměstek primátora Michal Čížek (ANO) věří, že sad Svobody bude znovu sloužit jako místo setkávání, odpočinku a relaxace pro obyvatele a návštěvníky Zlína. "Vítáme všechny kreativní a inovativní nápady na vytvoření tohoto krásného a užitečného veřejného prostoru," uvedl Čižek.

Sad Svobody sousedí se zámkem a zchátralou budovou bývalého soudu. Nachází se na rozhraní historického centra a modernistického baťovského města. "Díky své poloze mezi náměstím Míru, náměstím Práce, továrním areálem a nádražím prochází po stezkách zámeckého parku každodenně množství obyvatel a návštěvníků Zlína, kteří ale v současné době nemají mnoho důvodů k tomu, aby v parku setrvali. V obklopení kapacitními komunikacemi a celkovým charakterem je od okolí izolován a obývají ho spíše lidé na okraji společnosti," uvedl Melzer.

Historie sadu Svobody je úzce spjata se zámkem. V roce 1804 získal zámek a okolní park o rozloze tří hektarů hrabě Klaudius Breton. Park, tedy dnešní sad Svobody, upravil v anglickém stylu. V roce 1860 zámek koupil brněnský továrník Leopold Haupt, který park poprvé otevřel veřejnosti, avšak pouze při významných událostech. K zámku patřil i panský dvůr, tedy dnešní park Komenského, pivovar později přestavěný na soudní budovu a další hospodářské stavby.

Změny přináší ve 20. letech minulého století prudký rozmach firmy Baťa a města Zlína. Jeho rozvoj je inspirován principy zahradního města. V roce 1929 koupil zámek i s přilehlými budovami Tomáš Baťa, čímž se otevřela cesta k zásadním urbanistickým změnám. Zahrnovaly zbourání ohradních zdí a zpřístupnění parku veřejnosti, který měl sloužit k oddechu pracujících.