NPÚ navrhne do konce roku 95 staveb z 60. a 70. let na prohlášení památkami

foto: iRozhlas.cz

Praha – Národní památkový ústav (NPÚ) chce do konce roku předložit mini- sterstvu kultury seznam 95 staveb ze 60. a 70. let minulého století, které navrhne na prohlášení za kulturní památku. Na dnešní konferenci Architektura 60. a 70. let 20. století a památková péče to řekla ředitelka NPÚ Naďa Goryczková.

Počet podle ní vzešel z pětiletého výzkumu, který se věnoval stavbám z tohoto období na českém území. Podle odborníků jsou stále přehlíženy. Těch, které požívají památkové ochrany, je podle Goryczkové 0,4 procenta z téměř 40.000 nemovitých kulturních památek v ČR.

Goryczková uvedla, že systematické zmapování staveb je základní krok na cestě k jejich záchraně. Pokud se podobně vyhodnocovaly stavby jiných slohových období, je třeba mapovat a vyhodnocovat i stavby ze zmíněné doby, uvedla. Připomněla, že u části veřejnosti stále rezonuje nepochopení pro význam staveb z druhé poloviny 20. století pro dějiny architektury.

Shoda o případné ochraně těchto staveb, které mnozí označují jako normalizační a socialistické, byť je jejich architekti někdy navrhovali i ve vězení tehdejšího režimu, není ani u odborné veřejnosti. Kromě ideové části názoru na ně je třeba podle odborníků stanovovat i čistě praktické návody na ochranu staveb. Zatímco o tom, jak restaurovat kámen či dřevo, se léta debatuje a existují mezi odborníky přijímané cesty, v případě betonu charakteristického pro stavby zmíněné doby je třeba definovat památkové postupy pro jejich obnovu, jak dnes na konferenci zaznělo.

Goryczková uvedla, že součástí výzkumu bylo také hledat metodiku pro výběr reprezentativních staveb, které by se podle odborníků měly pro případnou památkovou ochranu navrhovat. V rámci projektu Analýza a prezentace hodnot moderní architektury 60. a 70. let 20. století jako součásti národní a kulturní identity ČR odborníci provedli terénní průzkum 620 staveb. Z něj vykrystalizoval seznam staveb, které chce NPÚ do konce roku navrhnout ministerstvu.

V Česku je 37.688 nemovitých památek, z toho památky z 20. století tvoří 2,99 procenta a je jich na příslušném seznamu 1162. Z nich pak staveb ze 60. a 70. let je prohlášeno za kulturní památku 61, to je 0,4 procenta, uvedla ředitelka.

Z poválečné doby byly památkami prohlášeny obchodní domy Máj či Kotva, bývalé Federální shromáždění, Ústav makromolekulární chemie, pavilon Expo nebo hotel International. Některé stavby, které stát odmítl prohlásit památkami, jejich majitelé demolovali, což byl například pražský Transgas nebo liberecký obchodní dům Ještěd. Letos odmítlo ministerstvo kultury prohlásit památkou pražský hotel Intercontinental, který majitel přestavuje, a na úřednický verdikt čeká třeba Nová scéna, která je před rekonstrukcí.

Goryczková dnes ve výčtu staveb, kterými se projekt NPÚ zabýval, zmínila četné sportovní haly či zimní stadiony, divadla, kulturní domy nebo smuteční síně. "Těch byla celá řada, mnoho jich má vysokou architektonickou kvalitu, zde měli architekti zcela volný prostor pro své návrhy," uvedla.

"Hotel Intercontinental je podle mě nejvýznamnější stavba brutalistmu na území někdejšího Československa. Může se stát, že architekturu druhé poloviny 20. století vygumujeme, to se v dějinách památkové péče ještě nestalo," řekl ve svém příspěvku historik architektury Rostislav Švácha. Často proti demolicím staveb ze zmíněné doby protestuje a sám také navrhuje prohlášení některých z nich za památky.

Zmiňoval také, že stavby ze 60. a 70. let se demolují i v mnoha dalších evropských zemích. Připomněl demolici Nizozemského tanečního divadla postaveného v 80. letech v Haagu věhlasným architektem Remem Koolhaasem pro českého choreografa Jiřího Kyliána. Divadlo bylo demolováno v roce 2015. V Oslu zase podle Šváchy vláda využila statického narušení některých vládních budov po útoku teroristy Anderse Breivika. Byla v nich výzdoba od Pabla Picassa, lidé proti tomu protestovali, ale část budovy byla demolována, na místě plánuje nové stavby developer, uvedl.