Pan Ježek byl sám jedním z porotců a ještě před zahájením posuzování všech projektů navrhl ostatním členům jury vypuštění právě té kritické závazné podmínky.
Předpokládám, že závazná soutěžní pravidla mají (by měly mít) své opodstatněné důvody, koneckonců je schvaluje ČKA . Pokud někdo závazné body nedodrží, měl by počítat s tím, jak psal pan Vích výše, že bude vyloučen a oceněn mimo soutěž - to je fér hra. Nefér hra je, že stanovíme závazná pravidla, limitujme tak férové hráče a oceníme "odvážného", Soutěž je docela nákladná záležitost, což si nechce uvědomit ani ČKA a myslím si že málkodo riskuje vědomé porušení pravidel a následńé vyloučení. Dalo by se spekulovat, že bylo porušení pravidel předem dohodnuto a slíbeno nevyloučení.
Myslím,že obejití ČKA byla část podvodu - myslím, že jinak než podvod se kauza nedá pojmenovat. Ježek hned na prvním jednání poroty prohlásil, že ruší závaznou podmínku, kterou stanovila NK pod jeho vedením v soutěžních podmínkách zadala. Tato hloupá podmínka byla naprosto zásadní pro návrh! Dovolil si ji obejít jen jeden soutěžící (možná ne jen Kaplický, ale výsledek přezkoumání návrhů nebyl atypicky zveřejněný). To znamená, že Ježek jako zadavatel soutěž naprosto znehodnotil. Následující mediální cirkus na obranu předem daného vítěze poškodil architekturu jako profesi. Ježek by měl nést následky. Když ne hmotné, tak alespoň morální - kde jsou "objektivní" média, která tak bojovala za čistotu soutěže? Natočí Česká televize z prostředků koncesionářů dokument o podvodné soutěži tak jako natočila neuvěřitelně demagogické "Oko nad Prahou"? Neměla by se HŠH zastat ČKA?
Ono je vubec otazka, proc jsou nektere podminky "zavazne". Podle mne by kazda soutez mela byt maximalne svobodna, aby se soutezici odvazali, to jedine muze prinest zajimave a necekane reseni. U nas se bohuzel v poslednich letech prosazuje opacny trend- vsechno predurcit, predefinovat, omezit, svazat atd. Desitky nesmyslnych tabulek, kraviny ohledne energ. narocnosti, povinne vykresy atd. Proc? Na co? Stejne je to pak pri posuzovani uplne jedno. Vse smeruje jen k obrovske a nekoncici buzeraci a ve svem nejzazsim dusledku az k policejnimu statu. Nevim proc to CKA (asi?) podporuje. Pri schvalovani soutezi by sama mela doporucovat maximalni volnost.
Zámĕrnĕ zakazovat uskladnĕní knižních fondů v skalnatém podloží, desítky metrů nad hladinou Vltavy, je naprosto přesvĕdčivým důkazem pro každého s otevřenou myslí, že šlo o podvodnou soutĕž, od samého začátku. Řada mých kolegů řekla, že po vyzvednutí podmínek seznali jako naprostý nesmysl, dojíti k uspokojivému řešení, při dodržování tohoto nesmyslného zákazu. Nechtĕli riskovat marnou práci vyloučením ze soutĕže a tak to vzdali. JEDINÝ ze stovek soutĕžících, který našel "koule" se takovému nesmyslu postavit byl (světe div se) předem vybraný vítĕz!?!
To, že jako první vĕc při zahájení prvního sezení poroty, pan Ježek navrhl zrušení tohoto nesmyslu v soutĕžních podmínkách, je dostatečný důkaz pro kohokoliv, kdo hledá pravdu. Pečlivĕ vybraná porota, z londýnského kruhu přátel a z lidí pracujících přímo pro NK vysvĕtlí, proč ze 14 (?) pozvaných zahraničních architektů (včetnĕ prý jednoho tehdy již mrtvého) se zůčastnil toliko jen JEDINÝ, předem vybraný vítĕz, naznačuje, že ze zahraničí je ten náš český bordel asi mnohem průhlednĕjší, než se doma zdá.
Pro ty, jako kolega Vích, co upřímně si stýskají, že česká architektura přišla o stavební skvost století mám utěchu. Nepřišla.
Co bylo představeno bylo nepostavitelné. Škoda, že nedošlo na návrh kolegy Pleskota, který tehdy navrhoval spotřebovat pár milionů korun na rozboru postavitelnosti Kaplického návrhu. Byly by to peníze dobře použité, neboť by potvrdily můj názor, který je založen na půl století stavebních zkušeností, včetně nekolikaleté práce na jiném "nepostavitelném" projektu, jenž vyrostl ze 7 milionů dollarů (politiky tehdy zaměrně stanovená umelě nízká cena) po 15 letech, na 102 milionů. Ano. Dnes tato ikona 20. století již přes 40 let stojí. Ale Kaplický nebyl Utzon
Mistr by Vás asi hnal! Nepamatujete, před 25 lety, v pražské "oddechárně" kdy shromažděných tam snad přes tisíc (tehdy ještě) českoslovenkých architektů bylo peskováno Mistrem, že pracují s tak zpátečnickýma hmotama, jako dřevo, cihly a beton? On přeci navrhoval pro NASA, pro všehomír.
Co dělalo jeho navrh jedinečným, vnější plášť knihovna, by musel projít alespoň tak strastiplnou cestou, jako návrh Utzona, původní 10 cm tlusté skořepiny, jež měla tvořit vnější plášť jeho opery. Jeden z nejlepších inženýrů té doby, Ove Arup (1895-1988) a jeho kancelář, po léta marně zápasili s řešením, až jej nakonec našel pro mnohé "nepraktický snílek", se zakřivením skořepin vycházejících z geometrie koule. Jestli skutečně Utzon tehdy zrovna loupal pomeranč je asi tak důležité, jako jestli Newton skutečně spal pod jabloní, kde padající tam jablko mu udělalo na čele bouli.
Pravdou je, že postavený návrh Sydney Opery je oproti tomu soutěžnímu jako nebe a dudy. Mnohem pohlednější.
Doktore, nepleťte to, je to naopak, postavená opera jsou dudy a nepostavená knihovna nebe. Je to rozdíl mezi hmotným a nehmotným jsoucnem, to pozná každý.
Návrh od Kaplického vidím, jako architekturu budoucnosti a přijde mi škoda, že se jej nepodařilo postavit. Praha by rozkvétala o další skvost, moderní architektury takovéhoto neotřelého rozměru je v Praze málo. Když Hubáček v soutěži představil vysílač Ještěd, taky porušil pravidla. Spojil vysílač s hotelem dohromady. Neviděla bych tedy v porušení pravidel tak velký problém.
Jestli Vám pane kolego dobře rozumím, tak jste vlastně rád, že stavbou návrhu pana Kaplického z toho také neudělali dudy?!? A byly by to ale sakramentsky drahé dudy! Statické diagramy Kaplického návrhu ukazují samonosný plášť, spojený s vlastní budovou toliko skrze desku nejvyššího podlaží. Takze Utzonův příklad v Sydney zde napovídá mnohému.
Samozřejmě, že jsem naprosto nezaujatý, ve svém názoru, že Praha je nejkrásnější město na světe a Sydney je nejkrásnější přístav. A to byl i před stavbou opery i "ramínka" (Sydney Harbour Bridge). Asi se tam budete muset jednou podívat, aby jste změnil názor.
Já měl obrovské štěstí, že první den tam v práci mne vzal šéf na stavbu. Tehdy byla hrubá stavba zrovna hotová. Vevnitř betonová žebra "skořepin" se klenula přes kaskádu betonových stupňů. Následující roky jsem s ostatníma spolupáchal témeř naprosté "ucpání" těchto nádherných prostorů, jak tehdy napsal Robin Boyd "stálou výstavou 27 druhů australských tvrdodřevin".
Vracejí se se z Austrálie domů přes Mexiko, Utzon napsal zpět do Sydney svému kolegovi o spatření v džungli mayských pyramid. Podobně viděl, po tisících roků, jeho operu v zarostlé džungli (tam kde jednou stálo město Sydney) nyní již jen její betonové "plachty" a podium. Umím si to představit, neboť tak přesně jsem to viděl začátkem roku 1970.
Pane kolego. Asi mám dlouhé vedení i když, kvůli Vítězném únoru, jsem bohatých rodičů neměl. Ale pro pořádek:
Patrně jsem to nebe a dudy napsal trochu neobratně. Postavený návrh Opery jsem porovnával s jeho původním, Utzonovým soutěžním návrhem. Pana Kaplického jsem tehdy na mysli neměl.
Doufám, že jako já nemáte ani vy rádi, když vaše stránky jsou zneužívány na osobní útoky. Nepochybuji, že pan Skála je z Brna a zřejmě s vazbou na vaši redakci. Jinak nerozuním, proč propouštíte jeho mdlé otírání se zde o druhé (jasně vyjadřující jeho nedostatek vlastních myšlenek, k tomu kterému námětu zde probíranému).
Jelikož jste zveřejnili osobní útok na mne máte povinnost, jestliže věříte v právní řád (a stanovy CDK) poskytnout mi týž veřejný prostor, se ohradit, proti jakkoliv již ubohému napadení mé osoby. Neli tak, dopouštíte se cenzury myšlenek, jednoho z hlavních důvodů, proč jsem v roce 1968 musel opustit svoji vlast a které prý bylo odzvoněno, na Václaváku, před čtvrť stoletím (you wish).
Dívaje se zpět, na zde stránky klábosení třeba posledních 10 let, nemohu si nevšimnout, že poslední dobou to zde zdravou rozpravou přímo nebouří. Také jsem se zde sám příliš poslední dobou nezůčastnil, neboť svůj čas se snažím věnovat výměně myšlenek, ne grafomanii. Čím méně skutečných myšlenek zde bude nabídnuto, tím více tento již rybníček bude dále vysychat. Byla by ohromná škoda, kdyby zcela vyschl.
Ale rád uvěřím, že se jedná jen o "technické přehlédnutí" a tak vám předem děkuji, za dodatečné zveřejnění mého názoru. Pro jistotu jej zde připojuji ještě jednou:
Omluva
Dr.Lusciniol
Moje odbornost nezahrnuje pole psychiatrie a tak na mozkové výkaly zcela mimo mísu (např. ohledně osob zde přispívajících - místo předmětu rozpravy) neodpovídám.
Předem děkujíce za pochopení mého stanoviska zůstavám s přátelským pozdravem.
Pan Skála není z Brna a vazbu na redakci nemá vůbec žádnou.
Pokud jde o slova z mého příspěvku...nechápu...nešlo mi v žádném případě o jakékoliv "otírání se o druhé"...
Fakt je, že jsem tenhle výrok měl raději vynechat, proto se Vám tímto omlouvám.
Milá Marie. Asi tušíte, ze Vaše nadšení v tomto případě nesdílím, ale jak již moudří dávno děli: "Proti gustu žádný dišputát" a jsem již příliš dlouho (a stále) ženat, abych neznal pošetilost ženě odporovat.
Ale zde jde o podstatně něco jiného. Stavba arch. Hubáčka je přímo geniálně spjatá se svým místem. Přímo "korunuje" a vyvádí, až do nebes, vrchol Ještědu. Určitě si ji nedovedete představit třeba stojíce na Letenské pláni. Tato vztahovost k místu (place relatedness) je dnes vzácná, v moderní architektuře. Právem za ni obdržel mezinárodní (Perretovu) cenu, tehdy snad cenu nejvyšší. Především ale, soutěž sice proběhla v prohnilém bolševickém režimu a přesto nikdo nikdy neviděl důvod zpochybňovat její spravedlnost.
Druhý případ je velmi odlišný. Navržená budova není stavěné místo, ale předmět. Původní vnuknutí byla prý solnička. Ta se musela samozřejmě mnohokráte zvětšit, aby pojala svůj obsah. Však také již zmenšená kopie v Brně slouží coby autobusová zastávka a byla již řada návrhu Kaplickeho dílo postavit třeba i jinde i v jiných rozměrech. Dokonce i v Karlíně, u Vltavy, kde sklady knih by byly hluboko pod hladinou řeky! Osobně, za soukromé peníze by tento skvost určitě oživil mnohé sídliště. Ten moskevský mrakodrap, schovaný v Podbabě, mi také nevadí. Také měl původně státi na Letenské pláni ale naštěstí ani zhovadilý bolševický režim toho nedopustil (a náš, "vyspělejší" ano?).
Toto vše, až sem, ale je zcela bezpodstatné vůči skutečnosti, že v naší "svobodné a demokratické" společnosti došlo od samého začátku soutěže k podvodu, jak použitím veřejných miliard dosáhnout přání úzkého kruhu lidí a přitom podvést celou naši a nakonec i mezinárodní profesi. Řada účastníků se ptala na (ne)smysl zákazu uložit knihy pod zem. Všem bylo naprosto jasně řečeno, že budou vyloučeni, nedodrží li tuto nesmyslnou podmínku! Pan Kaplický se neptal (a udělal rozhodnutí které by jinak udělala drtivá většina zůčastněných architektů)? Blázen to, či statečný rek? Ani jedno, ani druhé. Spolupodvodník.
Žádný "skvost" nemůže ospravedlnit takovou křivdu vůči celé společnosti. To, že nikdo za to nesedí a je ještě mnohých co se to snaží sami sobě "ospravedlnit" jen zrcadlí ubohý stav naší společnosti, dnes. Nemám více co říci.
JK měl svojí knihovnu postavit v Paříži. V Praze narazil na českou malost se svým hravě pojatým návrhem. Tady se talentu nedaří. Ten nerealizovaný návrh. je symbol, hořící pochodeň, která svítí na cestu všem snílkům, tvůrcúm kteří usiluji o nezávíslost tvúrčího myšlení.
Mě se to roberte po těch letech jeví tak, že JK narazil především na stěnu nevědomosti, jež funguje na principu- jaké právo nastěhujeme, takový dobytek vypěstujeme....
Takto se zde žije bezmála celé 20. století.
Ale tou zmínkou o Paříži jste mě připomněl záležitost starou téměř 30 let. Tenkrát jsem se doslova vlekl chladným brzkým ránem okradený, doliskaný a celkově zdeprimovaný po celonočním výslechu na stb, kde mě vydírali §231. Náhle mi v hlavě zableskla moje tehdejší studie Nk do Paříže. Vím nyní celkem jistě, že zřejmě tento světlý okamžik mě dal sílu k přežití té zoufalé situace. I tohle je jeden z momentů v prostředí, kde, jak píšete, se talentům nedaří.
V době úpadku a krize opři se o vize! Také to znám, kdy mi světlý okamžik dal sílu k přežití zoufalé situace. Když je mi nejhůř, opřu se o manifest bobismu.
Soutěž i soud o NK je jedna velká trapnost na všechny strany. Když knihovna vypsala nesmyslné podmínky, měla buď sebekriticky soutěž zrušit jako nesmysl, nebo dohrát se vší ostudou věc do konce a blob ocenit mimo soutěž a doporučit k realizaci. Tím by se jistě soutěžící cítili také obelháni, ale aspoň by soutěž splnila svůj účel, ocenit "nejlepší" a vybrat návrh k realizaci. Ale skutečnost je taková, že špatné podmínky znešvařily soutěžní návrhy i férovost ocenění a ve výsledku můžou za kolaps zmařené soutěže, která byla od začátku mrtvý kůň.
K realizaci dojde ve chvíli, kdy bude k dispozici vhodný soukromý pozemek a soukromý investor...
Tam už snad nedosáhnou drápky pražského podsvětí a ani iluze ublížených jelimanů.
Vzkaz pro Dr. Luscinola, Z.Skálu, T.Vícha a dalším ...
Vzkaz pro Dr. Lusciniola, Z.Skálu, T.Vícha a dalším nejčastějším diskutujícím.
Mám dojem, že těch několik zde nejčastěji se objevujících jmen (některých možná pravých, některých asi pseudonymů) v této (i jiných) diskuzích jsou lidé, kteří se znají. Možná ne přímo osobně, ale přinejmenším ví o sobě. Jejich komentáře se často (více či méně) vzdalují od tématu k osobním šarvátkám, což je pro druhé jednak nesrozumitelné a obtížné sledovat, co tím vlastně chtějí říct a jednak i obtěžující. Ostatní proto rychle přestanou přispívat k danému tématu a na pódiu zůstanou jen rváči, kteří po několika vzájemných kopancích nakonec už ani pořádně neví, kdo si to tzv. "začal" jako v mateřské školce. Přitom kolikrát stačí jen jedno slovíčko, aby to ty druhé pořádně nastartovalo. Skoro to vypadá, že jen čekají na takovou příležitost a když se dlouho nic neděje, tak někdo do někoho jen tak z hecu aspoň žduchne a už to jede. Prosím proto tyto diskutéry štamgasty, jestli by se mohli spojit nějak jinak napřímo mezi sebou a tam si to v soukromí vyřídit a zde přispívat zejména něco zajímavého k tématu článku a ne k sobě navzájem.
Jinak cenzura (na kterou si zde někdo nepřímo stěžoval) se na Archiwebu prokazatelně praktikuje, což rád případným zájemcům blíže vysvětlím, ale mimo toto fórum, neboť i kritika cenzury by byla asi také cenzurována. Buh ví, jestli vůbec vyjde i tento text. Zájem můžete projevit zde na tomto fóru, budu to dále sledovat a modlete se, aby i tento Váš zájem nebyl zcenzurován.
V této souvislosti musím pana Dr. Luscinola upozornit, že tím, že u svého příspěvku doposud neuváděl emailovou adresu (mohl mít klidně nějakou anonymní), mi bohužel znemožnil se s ním spojit i do budoucna, protože i když ji příště uvede, nemohu si už nijak být jist, že je to on a ne někdo jiný. (Jedině snad nějakým složitým posudkem a rozborem jeho sémantického i gramatického stylu, jinak opravdu nevím co s tím.) U ostatních, kteří u svých přípěvků email měli již dříve, to není problém.
Redakci Archiwebu bych chtěl také požádat, aby napříště v rámci férové diskuze zobrazovala informaci o tom, že příslušný příspěvek byl cenzurován, v jakém rozsahu a proč (stačí obecně). Jiná duskuzní fóra to tak běžně dělají. Osobně si však myslím, že k cenzuře není absolutně žádný důvod. Cenzurovat diskuzi o architektuře je z pohledu běžného čtenáře naprosto směšné a není k tomu ani zdaleka takový důvod jako např. u diskuzí na politická a různá společensky kontroverzní témata (a ani tam k tomu není důvod z principu nebo podle práva, ale většinou jen z "ohledu na něco").
A aby se jako záminka k cenzuře nemohlo říct, že tento příspěvek není k tématu článku, tak zde závěrem vyslovuji názor, že soutěž na NK byla zcela zjevně nepoctivá a divím se, že žalobu nepodalo více účastníků. Současně musím říct, že je ale dobře, že se nezrealizoval ani návrh na druhém a třetím místě.
Dále reaguji na jinou poznámku o proveditelnosti obvodového pláště podle J.Kaplického. Je to obtížně realizovatelné, ale rozhodně ne na bednění, jak někdo uváděl. Já to vidím tak, že v technickém řešení tohoto napínaného obvodového pláště tkví vlastně celé jádro problématického návrhu z hlediska architektonické formy. Detail obvod. pláště byl ostatně součástí soutěžního návrhu, pokud si pamatuji. Jednak nebyl technicky úplně dořešený (což v soutěži nevadí) a hlavně se nezabýval ostatními parametry (statika, pružnost, okna, další fyzikální vlastnosti než jen tepelný odpor atd.) ovlivňujícími celek a výslednou formu (což (alespoň mně) už vadí). Veřejnost se upnula na viditelnou formu jako na nějakou abstraktní sochu, libovolný 3D render, aniž by se někdo pozastavil, proč to má právě tento tvar. Jedněm imponovalo to, že je to tak jiné (mylně se domnívali, že futuristické), druhé zase iritovalo to, že je to tak jiné. Výklad původu této formy nikdo nepodal a tak se veřejná diskuze potácela jen na vlně nevědomých emocí. Osobně se domnívám, že Jan Kaplický byl někde uprostřed: Sám byl přesvědčen, že konstrukci technicky elegantně zvládne, ale současně si musel být vědom, že tuto formu definuje velmi svévolně. Protože byl zaměřením spíše designér, přiklonil se k výkladu, že je to legální postup i v architektuře. Přirovnání s operou v Sydney je tedy celkem správné v tom, že i tam se jednalo o nevyzkoušenou techniku. Další podstatnou motivací této formy bylo jistě ego J. Kaplického, který se v blízkosti světových hvězd, které osobně znal, cítil nedoceněn a chtěl se jim na závěr své kariéry za každou cenu vyrovnat. Když vzpomeneme, že po emigraci začínal v atelieru, kde se chystalo Centre Pompidou (Piano, Rogers) a pak dělal u Fostra, je to i pochopitelné. Jeho dřívější návrhy dávaly proto ještě docela smysl, ale pak ho ovlivnila Zaha Hadid (byla i v porotě) a to byla podle mně pro jeho práci škoda.
Mimochodem, ví někdo z Vás jak neobvyklý obvodový plášť zvolili právě HŠH? A všimli jste si, že jejich tvar je přesně opačný než měl Kaplický? To je také na zajímavou diskuzi. Jejich návrh z TFT realizovatelný sice je, ale ... (to už je jiná diskuze).
Jako sudeťak jsem rád za tuto klasifikaci, je to skutečně tak, ještě býval fajn hostem u stolu šakal, ale poslední dobou to fláká. S cenzurou se to má tak, že od doby, kdy jsem se stal funkcionářem komory, tak mě tu přestali blokovat, za což uctivě děkuji. U mne na blogu cenzura není, blogy na AW obecně jsou jaksi mimo rámec redakce AW, ještě jsem tam žádné xenofobní extempore nezaznamenal. Kolegy diskutéry jsem nikdy vědomě neviděl, jen je s radostí čtu, kdyby si ještě někdo odvážně přisedl k virtuálnímu stolu, rád mu uštědřím srdečný virtuální "polibek smrti". A doporučení, v klidu, berte to vidlemi.
Umeni stavet
| 11.12.15 11:51
Jelikoz se ztotoznuji s presnym popisem architektury v jejim nemeckem pojmu: Baukunst=umeni stavet (od slova umeti, ne umely) byl bych rad kdyby nekdo pouzil svych, kolem se mu valejicich par linych miliard korun a nekde mezi panelaky (kde neni co zkazit) by se pokusil Kaplickeho navrh postavit. Ze stavebniho hlediska mne to velmi zajima, zdali by to slo bez toho "bednění z prken", ci vubec.
Vážene Q. , Vaše zralé názory mne přiměly se ještě jednou ozvat, ač nechtěně. Bylo by určitě dobré pro celý Archiweb, kdyby jste také občas zasedl k tomu virtuálnímu kulatému stolu krále Artuše, když si to námět žádá. Sir Lancelot tam často chybí !
Míval jsem zde svoji e-adresu, ale těžko snáším blbost druhých (kupodivu, moje mi nevadí). Proto se vyhýbám i takovým, jako facebook, twiter etc.
Velmi si vážím pana kolegy Vícha o jehož upřímném obdivu "vítězného" návrhu nepochybuji, leč přesto si uvědomuje nepřípustnost způsobu jeho zrodu. Z toho zase třeba politikům hlava nebolí. když se chtějí zviditelnit. Již dříve Pablbek (ale i Tupohlávek) když už jim teklo do bot. Nebo zase "defrocked" nynější ministr kultury (bývalý sekretář České katolické konference biskupů). To, že hlavě jednou svěcené na kněžství nevadí, ve svém převleku za politika, ten celý podvod, ohromuje.
Add new comment
Diskusní příspěvky vyjadřují stanoviska čtenářů, která se mohou lišit od stanovisek redakce. Všechny příspěvky musí být schváleny redaktorem dříve než budou zveřejněny.
Redakce archiweb.cz ctí v maximální možné míře svobodu slova, nicméně ve výjimečných případech si vyhrazuje právo smazat nebo opatřit komentářem příspěvek, který se netýká tématu diskuse, porušuje platné zákony ČR nebo dobré jméno portálu, obsahuje vulgarismy nebo má reklamní charakter.
tentokrát však hovězí...
Zámĕrnĕ zakazovat uskladnĕní knižních fondů v skalnatém podloží, desítky metrů nad hladinou Vltavy, je naprosto přesvĕdčivým důkazem pro každého s otevřenou myslí, že šlo o podvodnou soutĕž, od samého začátku. Řada mých kolegů řekla, že po vyzvednutí podmínek seznali jako naprostý nesmysl, dojíti k uspokojivému řešení, při dodržování tohoto nesmyslného zákazu. Nechtĕli riskovat marnou práci vyloučením ze soutĕže a tak to vzdali. JEDINÝ ze stovek soutĕžících, který našel "koule" se takovému nesmyslu postavit byl (světe div se) předem vybraný vítĕz!?!
To, že jako první vĕc při zahájení prvního sezení poroty, pan Ježek navrhl zrušení tohoto nesmyslu v soutĕžních podmínkách, je dostatečný důkaz pro kohokoliv, kdo hledá pravdu. Pečlivĕ vybraná porota, z londýnského kruhu přátel a z lidí pracujících přímo pro NK vysvĕtlí, proč ze 14 (?) pozvaných zahraničních architektů (včetnĕ prý jednoho tehdy již mrtvého) se zůčastnil toliko jen JEDINÝ, předem vybraný vítĕz, naznačuje, že ze zahraničí je ten náš český bordel asi mnohem průhlednĕjší, než se doma zdá.
Pro ty, jako kolega Vích, co upřímně si stýskají, že česká architektura přišla o stavební skvost století mám utěchu. Nepřišla.
Co bylo představeno bylo nepostavitelné. Škoda, že nedošlo na návrh kolegy Pleskota, který tehdy navrhoval spotřebovat pár milionů korun na rozboru postavitelnosti Kaplického návrhu. Byly by to peníze dobře použité, neboť by potvrdily můj názor, který je založen na půl století stavebních zkušeností, včetně nekolikaleté práce na jiném "nepostavitelném" projektu, jenž vyrostl ze 7 milionů dollarů (politiky tehdy zaměrně stanovená umelě nízká cena) po 15 letech, na 102 milionů. Ano. Dnes tato ikona 20. století již přes 40 let stojí. Ale Kaplický nebyl Utzon
Mistr by Vás asi hnal! Nepamatujete, před 25 lety, v pražské "oddechárně" kdy shromažděných tam snad přes tisíc (tehdy ještě) českoslovenkých architektů bylo peskováno Mistrem, že pracují s tak zpátečnickýma hmotama, jako dřevo, cihly a beton? On přeci navrhoval pro NASA, pro všehomír.
Co dělalo jeho navrh jedinečným, vnější plášť knihovna, by musel projít alespoň tak strastiplnou cestou, jako návrh Utzona, původní 10 cm tlusté skořepiny, jež měla tvořit vnější plášť jeho opery. Jeden z nejlepších inženýrů té doby, Ove Arup (1895-1988) a jeho kancelář, po léta marně zápasili s řešením, až jej nakonec našel pro mnohé "nepraktický snílek", se zakřivením skořepin vycházejících z geometrie koule. Jestli skutečně Utzon tehdy zrovna loupal pomeranč je asi tak důležité, jako jestli Newton skutečně spal pod jabloní, kde padající tam jablko mu udělalo na čele bouli.
Pravdou je, že postavený návrh Sydney Opery je oproti tomu soutěžnímu jako nebe a dudy. Mnohem pohlednější.
Jestli Vám pane kolego dobře rozumím, tak jste vlastně rád, že stavbou návrhu pana Kaplického z toho také neudělali dudy?!? A byly by to ale sakramentsky drahé dudy! Statické diagramy Kaplického návrhu ukazují samonosný plášť, spojený s vlastní budovou toliko skrze desku nejvyššího podlaží. Takze Utzonův příklad v Sydney zde napovídá mnohému.
Samozřejmě, že jsem naprosto nezaujatý, ve svém názoru, že Praha je nejkrásnější město na světe a Sydney je nejkrásnější přístav. A to byl i před stavbou opery i "ramínka" (Sydney Harbour Bridge). Asi se tam budete muset jednou podívat, aby jste změnil názor.
Já měl obrovské štěstí, že první den tam v práci mne vzal šéf na stavbu. Tehdy byla hrubá stavba zrovna hotová. Vevnitř betonová žebra "skořepin" se klenula přes kaskádu betonových stupňů. Následující roky jsem s ostatníma spolupáchal témeř naprosté "ucpání" těchto nádherných prostorů, jak tehdy napsal Robin Boyd "stálou výstavou 27 druhů australských tvrdodřevin".
Vracejí se se z Austrálie domů přes Mexiko, Utzon napsal zpět do Sydney svému kolegovi o spatření v džungli mayských pyramid. Podobně viděl, po tisících roků, jeho operu v zarostlé džungli (tam kde jednou stálo město Sydney) nyní již jen její betonové "plachty" a podium. Umím si to představit, neboť tak přesně jsem to viděl začátkem roku 1970.
Pane kolego. Asi mám dlouhé vedení i když, kvůli Vítězném únoru, jsem bohatých rodičů neměl. Ale pro pořádek:
Patrně jsem to nebe a dudy napsal trochu neobratně. Postavený návrh Opery jsem porovnával s jeho původním, Utzonovým soutěžním návrhem. Pana Kaplického jsem tehdy na mysli neměl.
Doufám, že jako já nemáte ani vy rádi, když vaše stránky jsou zneužívány na osobní útoky. Nepochybuji, že pan Skála je z Brna a zřejmě s vazbou na vaši redakci. Jinak nerozuním, proč propouštíte jeho mdlé otírání se zde o druhé (jasně vyjadřující jeho nedostatek vlastních myšlenek, k tomu kterému námětu zde probíranému).
Jelikož jste zveřejnili osobní útok na mne máte povinnost, jestliže věříte v právní řád (a stanovy CDK) poskytnout mi týž veřejný prostor, se ohradit, proti jakkoliv již ubohému napadení mé osoby. Neli tak, dopouštíte se cenzury myšlenek, jednoho z hlavních důvodů, proč jsem v roce 1968 musel opustit svoji vlast a které prý bylo odzvoněno, na Václaváku, před čtvrť stoletím (you wish).
Dívaje se zpět, na zde stránky klábosení třeba posledních 10 let, nemohu si nevšimnout, že poslední dobou to zde zdravou rozpravou přímo nebouří. Také jsem se zde sám příliš poslední dobou nezůčastnil, neboť svůj čas se snažím věnovat výměně myšlenek, ne grafomanii. Čím méně skutečných myšlenek zde bude nabídnuto, tím více tento již rybníček bude dále vysychat. Byla by ohromná škoda, kdyby zcela vyschl.
Ale rád uvěřím, že se jedná jen o "technické přehlédnutí" a tak vám předem děkuji, za dodatečné zveřejnění mého názoru. Pro jistotu jej zde připojuji ještě jednou:
Omluva
Dr.Lusciniol
Moje odbornost nezahrnuje pole psychiatrie a tak na mozkové výkaly zcela mimo mísu (např. ohledně osob zde přispívajících - místo předmětu rozpravy) neodpovídám.
Předem děkujíce za pochopení mého stanoviska zůstavám s přátelským pozdravem.
Pokud jde o slova z mého příspěvku...nechápu...nešlo mi v žádném případě o jakékoliv "otírání se o druhé"...
Fakt je, že jsem tenhle výrok měl raději vynechat, proto se Vám tímto omlouvám.
Milá Marie. Asi tušíte, ze Vaše nadšení v tomto případě nesdílím, ale jak již moudří dávno děli: "Proti gustu žádný dišputát" a jsem již příliš dlouho (a stále) ženat, abych neznal pošetilost ženě odporovat.
Ale zde jde o podstatně něco jiného. Stavba arch. Hubáčka je přímo geniálně spjatá se svým místem. Přímo "korunuje" a vyvádí, až do nebes, vrchol Ještědu. Určitě si ji nedovedete představit třeba stojíce na Letenské pláni. Tato vztahovost k místu (place relatedness) je dnes vzácná, v moderní architektuře. Právem za ni obdržel mezinárodní (Perretovu) cenu, tehdy snad cenu nejvyšší. Především ale, soutěž sice proběhla v prohnilém bolševickém režimu a přesto nikdo nikdy neviděl důvod zpochybňovat její spravedlnost.
Druhý případ je velmi odlišný. Navržená budova není stavěné místo, ale předmět. Původní vnuknutí byla prý solnička. Ta se musela samozřejmě mnohokráte zvětšit, aby pojala svůj obsah. Však také již zmenšená kopie v Brně slouží coby autobusová zastávka a byla již řada návrhu Kaplickeho dílo postavit třeba i jinde i v jiných rozměrech. Dokonce i v Karlíně, u Vltavy, kde sklady knih by byly hluboko pod hladinou řeky! Osobně, za soukromé peníze by tento skvost určitě oživil mnohé sídliště. Ten moskevský mrakodrap, schovaný v Podbabě, mi také nevadí. Také měl původně státi na Letenské pláni ale naštěstí ani zhovadilý bolševický režim toho nedopustil (a náš, "vyspělejší" ano?).
Toto vše, až sem, ale je zcela bezpodstatné vůči skutečnosti, že v naší "svobodné a demokratické" společnosti došlo od samého začátku soutěže k podvodu, jak použitím veřejných miliard dosáhnout přání úzkého kruhu lidí a přitom podvést celou naši a nakonec i mezinárodní profesi. Řada účastníků se ptala na (ne)smysl zákazu uložit knihy pod zem. Všem bylo naprosto jasně řečeno, že budou vyloučeni, nedodrží li tuto nesmyslnou podmínku! Pan Kaplický se neptal (a udělal rozhodnutí které by jinak udělala drtivá většina zůčastněných architektů)? Blázen to, či statečný rek? Ani jedno, ani druhé. Spolupodvodník.
Žádný "skvost" nemůže ospravedlnit takovou křivdu vůči celé společnosti. To, že nikdo za to nesedí a je ještě mnohých co se to snaží sami sobě "ospravedlnit" jen zrcadlí ubohý stav naší společnosti, dnes. Nemám více co říci.
Howgh (Domluvil jsem).
Takto se zde žije bezmála celé 20. století.
Ale tou zmínkou o Paříži jste mě připomněl záležitost starou téměř 30 let. Tenkrát jsem se doslova vlekl chladným brzkým ránem okradený, doliskaný a celkově zdeprimovaný po celonočním výslechu na stb, kde mě vydírali §231. Náhle mi v hlavě zableskla moje tehdejší studie Nk do Paříže. Vím nyní celkem jistě, že zřejmě tento světlý okamžik mě dal sílu k přežití té zoufalé situace. I tohle je jeden z momentů v prostředí, kde, jak píšete, se talentům nedaří.
Soutěž i soud o NK je jedna velká trapnost na všechny strany. Když knihovna vypsala nesmyslné podmínky, měla buď sebekriticky soutěž zrušit jako nesmysl, nebo dohrát se vší ostudou věc do konce a blob ocenit mimo soutěž a doporučit k realizaci. Tím by se jistě soutěžící cítili také obelháni, ale aspoň by soutěž splnila svůj účel, ocenit "nejlepší" a vybrat návrh k realizaci. Ale skutečnost je taková, že špatné podmínky znešvařily soutěžní návrhy i férovost ocenění a ve výsledku můžou za kolaps zmařené soutěže, která byla od začátku mrtvý kůň.
Tam už snad nedosáhnou drápky pražského podsvětí a ani iluze ublížených jelimanů.
Mám dojem, že těch několik zde nejčastěji se objevujících jmen (některých možná pravých, některých asi pseudonymů) v této (i jiných) diskuzích jsou lidé, kteří se znají. Možná ne přímo osobně, ale přinejmenším ví o sobě. Jejich komentáře se často (více či méně) vzdalují od tématu k osobním šarvátkám, což je pro druhé jednak nesrozumitelné a obtížné sledovat, co tím vlastně chtějí říct a jednak i obtěžující. Ostatní proto rychle přestanou přispívat k danému tématu a na pódiu zůstanou jen rváči, kteří po několika vzájemných kopancích nakonec už ani pořádně neví, kdo si to tzv. "začal" jako v mateřské školce. Přitom kolikrát stačí jen jedno slovíčko, aby to ty druhé pořádně nastartovalo. Skoro to vypadá, že jen čekají na takovou příležitost a když se dlouho nic neděje, tak někdo do někoho jen tak z hecu aspoň žduchne a už to jede. Prosím proto tyto diskutéry štamgasty, jestli by se mohli spojit nějak jinak napřímo mezi sebou a tam si to v soukromí vyřídit a zde přispívat zejména něco zajímavého k tématu článku a ne k sobě navzájem.
Jinak cenzura (na kterou si zde někdo nepřímo stěžoval) se na Archiwebu prokazatelně praktikuje, což rád případným zájemcům blíže vysvětlím, ale mimo toto fórum, neboť i kritika cenzury by byla asi také cenzurována. Buh ví, jestli vůbec vyjde i tento text. Zájem můžete projevit zde na tomto fóru, budu to dále sledovat a modlete se, aby i tento Váš zájem nebyl zcenzurován.
V této souvislosti musím pana Dr. Luscinola upozornit, že tím, že u svého příspěvku doposud neuváděl emailovou adresu (mohl mít klidně nějakou anonymní), mi bohužel znemožnil se s ním spojit i do budoucna, protože i když ji příště uvede, nemohu si už nijak být jist, že je to on a ne někdo jiný. (Jedině snad nějakým složitým posudkem a rozborem jeho sémantického i gramatického stylu, jinak opravdu nevím co s tím.) U ostatních, kteří u svých přípěvků email měli již dříve, to není problém.
Redakci Archiwebu bych chtěl také požádat, aby napříště v rámci férové diskuze zobrazovala informaci o tom, že příslušný příspěvek byl cenzurován, v jakém rozsahu a proč (stačí obecně). Jiná duskuzní fóra to tak běžně dělají. Osobně si však myslím, že k cenzuře není absolutně žádný důvod. Cenzurovat diskuzi o architektuře je z pohledu běžného čtenáře naprosto směšné a není k tomu ani zdaleka takový důvod jako např. u diskuzí na politická a různá společensky kontroverzní témata (a ani tam k tomu není důvod z principu nebo podle práva, ale většinou jen z "ohledu na něco").
A aby se jako záminka k cenzuře nemohlo říct, že tento příspěvek není k tématu článku, tak zde závěrem vyslovuji názor, že soutěž na NK byla zcela zjevně nepoctivá a divím se, že žalobu nepodalo více účastníků. Současně musím říct, že je ale dobře, že se nezrealizoval ani návrh na druhém a třetím místě.
Dále reaguji na jinou poznámku o proveditelnosti obvodového pláště podle J.Kaplického. Je to obtížně realizovatelné, ale rozhodně ne na bednění, jak někdo uváděl. Já to vidím tak, že v technickém řešení tohoto napínaného obvodového pláště tkví vlastně celé jádro problématického návrhu z hlediska architektonické formy. Detail obvod. pláště byl ostatně součástí soutěžního návrhu, pokud si pamatuji. Jednak nebyl technicky úplně dořešený (což v soutěži nevadí) a hlavně se nezabýval ostatními parametry (statika, pružnost, okna, další fyzikální vlastnosti než jen tepelný odpor atd.) ovlivňujícími celek a výslednou formu (což (alespoň mně) už vadí). Veřejnost se upnula na viditelnou formu jako na nějakou abstraktní sochu, libovolný 3D render, aniž by se někdo pozastavil, proč to má právě tento tvar. Jedněm imponovalo to, že je to tak jiné (mylně se domnívali, že futuristické), druhé zase iritovalo to, že je to tak jiné. Výklad původu této formy nikdo nepodal a tak se veřejná diskuze potácela jen na vlně nevědomých emocí. Osobně se domnívám, že Jan Kaplický byl někde uprostřed: Sám byl přesvědčen, že konstrukci technicky elegantně zvládne, ale současně si musel být vědom, že tuto formu definuje velmi svévolně. Protože byl zaměřením spíše designér, přiklonil se k výkladu, že je to legální postup i v architektuře. Přirovnání s operou v Sydney je tedy celkem správné v tom, že i tam se jednalo o nevyzkoušenou techniku. Další podstatnou motivací této formy bylo jistě ego J. Kaplického, který se v blízkosti světových hvězd, které osobně znal, cítil nedoceněn a chtěl se jim na závěr své kariéry za každou cenu vyrovnat. Když vzpomeneme, že po emigraci začínal v atelieru, kde se chystalo Centre Pompidou (Piano, Rogers) a pak dělal u Fostra, je to i pochopitelné. Jeho dřívější návrhy dávaly proto ještě docela smysl, ale pak ho ovlivnila Zaha Hadid (byla i v porotě) a to byla podle mně pro jeho práci škoda.
Mimochodem, ví někdo z Vás jak neobvyklý obvodový plášť zvolili právě HŠH? A všimli jste si, že jejich tvar je přesně opačný než měl Kaplický? To je také na zajímavou diskuzi. Jejich návrh z TFT realizovatelný sice je, ale ... (to už je jiná diskuze).
Děkuji za pochopení,
s pozdravem Q
Vážene Q. , Vaše zralé názory mne přiměly se ještě jednou ozvat, ač nechtěně. Bylo by určitě dobré pro celý Archiweb, kdyby jste také občas zasedl k tomu virtuálnímu kulatému stolu krále Artuše, když si to námět žádá. Sir Lancelot tam často chybí !
Míval jsem zde svoji e-adresu, ale těžko snáším blbost druhých (kupodivu, moje mi nevadí). Proto se vyhýbám i takovým, jako facebook, twiter etc.
Velmi si vážím pana kolegy Vícha o jehož upřímném obdivu "vítězného" návrhu nepochybuji, leč přesto si uvědomuje nepřípustnost způsobu jeho zrodu. Z toho zase třeba politikům hlava nebolí. když se chtějí zviditelnit. Již dříve Pablbek (ale i Tupohlávek) když už jim teklo do bot. Nebo zase "defrocked" nynější ministr kultury (bývalý sekretář České katolické konference biskupů). To, že hlavě jednou svěcené na kněžství nevadí, ve svém převleku za politika, ten celý podvod, ohromuje.