České Budějovice - Ministerstvo kultury prohlásilo od loňského září do letošního března v jižních Čechách 13 objektů za nové kulturní památky. Jsou mezi nimi židovské hřbitovy v Rožmberku nad Vltavou, Českém Krumlově, Nové Bystřici, Třeboni, Protivíně a Prudicích u Nemyšle. Status kulturní památky jim přináší větší šanci získat na obnovu peníze z dotací a vlastníkovi zaručuje bezplatnou pomoc od památkářů. ČTK to dnes v tiskové zprávě sdělila Kateřina Voleská z Národního památkového ústavu.
Kulturní památkou se staly i dvůr Branovice v Dobšicích u Týna nad Vltavou, kostel v Českých Velenicích, usedlost v Sedlici, pomník padlým na vojenském hřbitově v Písku a kamenný mostek v Pěčíně. Kulturní památkou se staly i dvě stavby patřící k již daným kulturním památkám: stodola v Klečatech na Táborsku a hospodářské stavby v areálu fary ve Strunkovicích nad Blanicí.
V Jihočeském kraji je nyní 5433 nemovitých kulturních památek. Mírně převládá lidová architektura, hodně zastoupené jsou drobná církevní architektura i městské domy. ČTK to dnes řekla Jana Štorková z Národního památkového ústavu v Českých Budějovicích.
Prohlášení šesti židovských hřbitovů za kulturní památku završilo jejich více než rok trvající dokumentaci. Teď je kulturní památkou všech 48 zachovaných židovských hřbitovů v kraji. "U nově prohlášených židovských hřbitovů jsme navíc detailně zdokumentovali všechny stávající náhrobky včetně nápisů. Mnohdy je to jediný pramen k poznání zaniklých židovských obcí," uvedla Štorková. Na práci o hřbitovech se podílela historička Blanka Rozkošná, která se zaměřuje na židovské památky a kulturu Židů v ČR.
Město České Velenice má vůbec první kulturní památku. Stal se jí kostel svaté Anežky České postavený roku 1935 podle projektu pražského architekta Václava Pilce. "České Velenice jsou poměrně mladé město, byly založeny až v roce 1920 sloučením tří obcí," uvedl památkář Jakub Drozda. Jak dodal, kostel je cenným a dochovaným příkladem meziválečné architektury. Doplňuje ho anglický park.