Liberec - Jen hrstka lidí si dnes navzdory sychravému počasí vyšlápla na Ještěd uctít památku autora liberecké dominanty - architekta Karla Hubáčka, který minulý týden zemřel ve věku 87 let. Vzpomínková akce odstartovala hodinu po poledni společným výstupem na vrchol Ještědu, v dešti a větru na kopec vyrazilo 15 lidí. Další lidé vyjeli ke stejnojmennému hotelu a vysílači, který je nejznámějším Hubáčkovým dílem, automobily či lanovkou. Už přes čtyřicet let je hotel a vysílač Ještěd symbolem města a celého kraje, bez něhož si nikdo z Liberečanů už dnes neumí horu představit. "Chtěli jsme si tímto způsobem připomenout osobnost architekta Hubáčka a rozloučit se s ním," řekla ČTK jedna z organizátorek Tereza Šímová, která spolu s dalšími odvážlivci dorazila na vrchol pěšky v husté mlze, větru a dešti. Lidé dnes využili možnosti si unikátní stavbu prohlédnout s odborným výkladem. Mnozí z nich pak na ochozu zapalovali svíčky. Hubáček se narodil v roce 1924. Architekturu vystudoval v Praze, profesním působením je ale z velké části spjat se severočeským Libercem, kde nastoupil do tehdejšího Stavoprojektu. Na konci 60. let patřil mezi zakladatele Sialu, který v době normalizace dokázal reagovat na moderní evropské trendy a vzešla z něj řada osobností české architektury. Hubáček je podepsán pod řadou staveb, vysílač a horský hotel na Ještědu je ale jeho nejznámějším dílem. Pozoruhodné je, že když jej začínal kreslit, zariskoval a ignoroval zadání soutěže, která na vrcholu hory počítala se dvěma samostatnými stavbami. On ale vysílač a hotel geniálně spojil do jediného objektu - 94 metrů vysoké věže ve tvaru rotačního hyperboloidu. Základní kámen stavby byl slavnostně položen před 45 lety, v červenci 1966, o sedm let později byla budova slavnostně otevřena. Od roku 2005 je objekt národní kulturní památkou. Autor získal za projekt v roce 1969 prestižní Perretovu cenu Mezinárodní unie architektů. Porota tehdy ocenila nejen střízlivou a nadčasovou eleganci, ale také praktické využití moderních technologií použitých v konstrukci. Způsob, jakým budova dotváří siluetu 1012 metrů vysoké hory, dodnes upoutává odborníky i laiky. I díky tomu se může honosit titulem nejvýznamnější česká stavba 20. století, který jí v anketě udělili tuzemští odborníci. Liberecký kraj usiluje o zápis stavby na seznam památek UNESCO.