Legenda brněnské architektury Ivan Ruller oslaví devadesátiny

Praha - Především s Brnem je svým dílem spjat architekt Ivan Ruller. Město obohatil například o halu Rondo či Janáčkovo divadlo. Rullerem navržené stavby stojí také v Bratislavě, na vodním díle Dalešice, v Kroměříži, Hodoníně, v Praze a jinde. Soupis děl, kterými obohatil fond moderní české architektury, zahrnuje přes 500 položek. Letos 17. listopadu oslaví Ivan Ruller devadesátiny.

Ruller studoval u předních brněnských architektů, mimo jiné u Bohuslava Fuchse a především Bedřicha Rozehnala, u něhož byl už za studií asistentem. Pět let pracoval na škole u profesora Miroslava Kopřivy, ale v roce 1959 musel nedobrovolně odejít. Vystřídal pak řadu projekčních ústavů, v letech 1968 až 1979 působil v Útvaru hlavního architekta, pak se živil jako samostatný architekt.

Na jeho díle je dobře patrný vliv funkcionalismu 30. let a moderny. Zúčastňoval se i mezinárodních soutěží. Mezi jeho oceněnými návrhy byl třeba projekt Náměstí národů v Ženevě (1957), studie radnice v Torontu (1958), český pavilon v Ósace (1968), spolupracoval na památníku v Osvětimi či na vybudování muzea historie v libyjském Tripolisu.

V Československu byl pro své postoje u bývalého režimu v nelibosti. V letech 1970 až 1989 mu zakázali členství ve Svazu architektů a 20 let nesměl publikovat ani učit. Dokázal si však udržet odstup a nebál se ani pracovat se "zakázanými" umělci, jako byl Vladimír Preclík či Olbram Zoubek.

Po roce 1989 byl čtyři roky děkanem Fakulty architektury, v roce 1994 se stal profesorem. V roce 2003 mu prezident Václav Klaus udělil medaili Za zásluhy o stát v oblasti umění. O rok později získal cenu Obce architektů za celoživotní dílo.