JKF 2010 - třetí místo v kategorii urbanismus

Město Plzeň leží na soutoku čtyř řek. Řeka Radbuza, která protéká přímo centrem Plzně, výrazně ovlivnila její charakter a urbanismus. Ještě na počátku 20.století ale vypadal její tok jinak než dnes, Mlýnská strouha tekoucí přes Šafaříkovy sady umožňovala zapojení řeky do městského života. V současné době je však fenomén řeky ve městě téměř ignorován, náplavka v centru Plzně je špatně přístupná a nevyužívaná, řeka v centru působí spíše jako bariéra, než jako plnohodnotná součást města. Prostor Anglického nábřeží (v současné době špatně fungující veřejný prostor) ležící v těsné blízkosti historického jádra města, řeky Radbuzy a začínající periferní části města, je ideálním prostorem pro zdůraznění fenoménu řeky a jejího významu ve městě.
Tento projekt proto vytváří prostor navazující na stávající klidovou a kulturní zónu města Plzně (sadový okruh, atd..), který umožní obyvatelům přímý přístup k řece a její aktivní zapojení do městského života. Mým cílem bylo navrhnout zde budovu, která by sama fungovala jako průchod - brána, pro vstup města do řeky a řeky do města, a která by svou funkcí a formou dokázala spojit na jedné straně rušnou část města - Americkou třídu a na druhé klidné historické jádro a sadový okruh s fenoménem řeky. Forma budovy je z toho důvodu velmi jednoduchá, jasná a svou orientací reaguje na charakter okolí. Plynulý přechod mezi městem a řekou vytváří schodiště, ze kterého je také umožněno vstoupit přímo do budovy. Budova samotná pak funguje jako veřejné vzdělávací centrum zaměřené na výtvarné umění, spojené s galerií umístěnou v centru budovy. Svou funkcí se tak opět snaží dotvořit charakter historického centra města, navázat na linii veřejných kulturních budov, které lemují sadový okruh (např.: Západočeské muzeum, Měšťanská beseda…) a vytvořením interaktivní plochy na fasádě jako součásti galerie také využít velkého prostoru schodiště před budovou.
Dispoziční řešení budovy reaguje především na průchod do řeky, který byl pro mě v tomto projektu prioritou. Snažila jsem se o co největší propojení budovy s prostorem schodiště a tento prostor tak co nejvíce oživit. Hlavní vstupy jsou umístěny v jižní části budovy orientované směrem k Americké třídě, v severní části je situován pouze vstup do infocentra a přístup k řece je pak z této strany zakončen kavárnou umístěnou jako protipól k hlavním vstupům. Budova je vzhledem k charakteru průchodu založena na dvou jádrech, do centrálního prostoru mezi nimi, který se snaží vytěžit svým řešením z průchodu maximum, jsem v téměř všech nadzemních podlažích umístila galerii (je zde vytvořeno jakési atrium s průhledem na schodiště do řeky) a v 1NP pak prosklenou kavárnu. Samotná galerie by pak měla sloužit hlavně pro prezentaci tvorby jednotlivých ateliérů a pro konfrontaci s tvorbou profesionálních umělců. Do zbylých dvou částí budovy jsem se snažila umístit jednotlivé ateliéry a učebny, v parteru obchody a v posledním nadzemním podlaží je pak v severní části situován bar a v jižní studijní knihovna. Jednoduchá forma budovy je v jižní části oživena otvory fungujícími jako terasy, jejichž umístění lépe začleňuje budovu do rušné Americké třídy, a které mohou fungovat jako součást ateliéru a další prostor pro tvorbu.     
Nosná konstrukce budovy je monolitická železobetonová stěnová (v 2NP je nad průchodem navržen ocelový Vierendeelův nosník). Fasáda je navržena jako předsazený perforovaný betonový plášť, který zachovává celistvou formu budovy a vytváří tak zajímavou hru se světlem v interiéru stavby.