Institut CEITEC v Brně získal pro vědu a výzkum dva pavilony

Brno - Středoevropský technologický institut (CEITEC) v Brně, který patří podle odborníků k předním světovým vědeckým pracovištím, se dnes rozšířil o dva nové pavilony. Vědci tak získali moderní pracoviště pro výzkum biologicky významných molekul, evoluce rostlin, ale i lidské mysli a zdraví člověka. Stavba budov přišla na 440 milionů korun a jejich technické vybavení na 990 milionů korun, řekl novinářům rektor brněnské Masarykovy univerzity Mikuláš Bek. Větší část nákladů uhradila EU.
    CEITEC vznikl na popud Evropské komise v roce 2011. Jde o projekt čtyř brněnských vysokých škol a dvou výzkumných ústavů. Slouží nejen k výuce, ale především k výzkumu. Odborníci se v něm zaměřují například na objasnění vzniku a šíření závažných chorob, zkoumají lidský mozek i mysl. Jejich výzkum by mohl přinést nové poznatky v boji s epilepsií či Parkinsonovou chorobou nebo odhalit příčiny agresivního chování řidičů.
    Dosud sídlil CEITEC v univerzitních budovách. Až dnes získal své vlastní objekty, které jsou součástí kampusu Masarykovy univerzity v Brně-Bohunicích. Vědci tak získali celkem 7000 metrů čtverečních pro výzkum. V jednom z nových pavilonů je i speciální laboratoř s novým kryo-elektronickým mikroskopem, který je ve střední a východní Evropě ojedinělý. Umožňuje sledovat struktury a uspořádání bílkovin a nukleových kyselin. Z těchto poznatků mohou vědci odvodit mechanismy funkce biomolekul a poznatky využít pro vývoj tzv. cílených léčebných postupů.
    Přístroj je vysoký čtyři metry, váží 2000 kilogramů a je napájen 300 kilovolty. Zkoumat jím lze hluboce zamražené vzorky, které se v zařízení nepohnou ani o desetinu nanometru.
    Areál institutu není stále dobudován. V příštím roce se rozšíří o další čtyři budovy. Celkově přijde jeho výstavba na 5,2 miliardy korun; EU uhradí 4,4 miliardy a Česko 786 milionů korun.
    Snahou vedení institutu je zapojit do výzkumu světovou vědeckou špičku. Podle ředitele CEITEC Markuse Dettenhofera se to daří. Už nyní v něm působí zhruba 30 vědců ze zahraničí a zpět do ČR se vracejí úspěšní odborníci, kteří v cizině získávali zkušenosti. Patří k nim například strukturální biolog Lukáš Trantírek, který před lety absolvoval Masarykovu univerzitu a dosud působil v nizozemském Utrechtu.
    "V Brně je velmi silná komunita vědců zabývající se výzkumem nukleových kyselin. Pro mě je to tedy stimulující prostředí umožňující rozvíjet výzkum zaměřený na regulaci lidského genomu," řekl ČTK Trantírek. Vede osmičlennou vědeckou skupinu, která se zabývá zkoumáním jednotlivých částí DNA.
    K zahraničním vědcům institutu patří třeba Vanesa Beatriz Tognettiová z Argentiny. V CEITEC dva roky zkoumá stresovou adaptaci rostlin, tedy konkrétně mechanismy, které jim umožňují se rychle přizpůsobit změnám v životním prostředí. Její kolega Vincenzo Micale z Itálie zkoumá procesy v lidském mozku, jež způsobují vznik onemocnění schizofrenií.
    "Nové prostory a sdílené laboratoře zajistí další rozvoj úspěšných vědeckých týmů a umožní mladým vědcům zapojit se již při studiu do špičkového výzkumu," dodal rektor Bek.