Bc. Lenka Švábková - Chrastava: (Staro)nová tvář

Chrastava se stala tématem mé diplomové práce. V první řadě jsem se zabývala důvodem, proč Chrastavě vůbec věnovat pozornost. Odpovědí mi bylo krátké srovnání toho, co maloměsto může nabídnout ve srovnání s městským satelitem (konkrétní srovnání Chrastavy a libereckého satelitu ve Starých Pavlovicích). A dále mne zajímala otázka toho, co je pro Chrastavu typické a co by mohlo být zároveň vodítkem pro její budoucí směřování.
Chrastava se svými přibližně 6000 obyvateli přestavuje typické město bývalých Sudet. Město, které dosáhlo svého vrchu v první polovině 20. století ve vazbě na prosperující textilní průmysl a „německý živel“. Dnes je jeho tvář poznamenaná úpadkem textilního průmyslu, léty socialismu a povodněmi.
Má práce vychází z pozorování, díky kterému jsem si pojmenovala problémy, bariery, které město rozdělují a zabraňují tomu, aby mohlo dobře fungovat jako celek. Jde o terénní zlomy, nadzemní průtah městem, silnou transitní doprava nakonec i řeku Jeřici, rozdělující město na dvě části.
Město se tak rozpadá na oddělené ostrůvky vzájemně pro pěší v podstatě nedostupné. Mým hlavním cílem je město propojit a zprůchodnit. Využívám k tomu tok řeky Jeřice, ten protéká podélně celým městem a může se tedy stát jeho páteří. Zelený pás obsahující pěší cestu i cyklostezku se vyznačuje škálou různých charakterů. Ty popisuji v 8 vybraných lokalitách. „ Měřítko úprav odpovídá tomu, na jak velké dosavadní bariery Lenka naráží a zároveň na rozhodnutí, který z charakterů bezprostředního okolí chce zdůraznit. Sledujeme tak profil cyklistické a pěší cesty, vyznačení lokalit pro nový mobiliář, umístění dřevěných mol, návrh asanací a stavebních zásahů odhalují původní kvality historických objektů, obnovu aleje, až po rozhodnutí rozdělit koryto řeky Jeřice a vytvořit nový meandr.“  Nejvýznamnější zásahy se týkají lokality v projektu označené číslem 5. Místem, které je největší překážkou z hlediska průchodnosti města. „ …návrh nové zástavby, navazující na park podél řeky. Zde došlo k odstranění vytipovaných staveb a vzniká tu hierarchizovaný veřejný prostor a regulovanou zástavbou.“
Další tématem je vztah městského centra k nově navrženému zelenému pásu. Cílem je jejich provázání. To souvisí se změnou dopravního režimu a obnovení tzv. nákupní ulice.
Celkově považuji za podstatné pro Chrastavu, aby dokázala svou budoucnost svázat s historií a zachovat kontinuitu vývoje. Ve své práci toto rozděluji do 3 kroků. Za prvé obnovení historických funkcí a prvků pro město zásadních (posílení vtahu města a vody, obnovení alejí či výletních restaurací), za druhé posílení pozice významných, především industriálních budov jejich očištěním, úpravou okolí a zajištění jejich budoucnosti nalezením nové funkce. A za třetí aplikací ( nikoliv přímou citací) typických stavebních prvků na novou výstavbu (viz. studie nároží, materiálů, vchodů).