Slovenský rozhlas by se podle jeho ředitelky měl přestěhovat

Bratislava - Slovenský rozhlas by se měl podle jeho ředitelky Miloslavy Zemkové přestěhovat. Jedním z důvodů jsou podle ní i časté požáry elektroinstalace v nynější budově. Mimo to rozhlas celou budovu připomínající obrácenou pyramidu nevyužívá, a nemá ani peníze na její rekonstrukci. Slovenské ministerstvo kultury chce problém řešit výstavbou nové budovy pro veřejnoprávní média.
    "Návrh ministra (Marka Maďariče) umístnit rozhlas, případně televizi v jiných objektech, má logiku," řekla ČTK Zemková. Zdůraznila nicméně, že je to její osobní názor, který zatím není podložen odbornými ani finančními výstupy.
    Problém s požáry v budově rozhlasu podle ní řeší téměř každý týden. "Platíme 20 hasičů v nepřetržité službě, kteří okamžitě reagují na hlásiče požáru," uvedla ředitelka.
    Podle ní není jediným problémem, že rozhlas nemá půl miliardy slovenských korun (asi 420 milionů korun) na opravu svého sídla. "Kompletní rekonstrukce této budovy není možná za čtyřiadvacetihodinového chodu rozhlasu," tvrdí Zemková. Kromě toho byla budova projektovaná pro 1450 zaměstnanců, dnes jich má asi 700.
    Podobně je na tom i Slovenská televize (STV), která také nevyužívá celou svou budovu a musí investovat do mnoha oprav. Nedávno například měnila výtahy, které byly údajně v  havarijním stavu. Vedení STV chce o myšlence společného sídla veřejnoprávních médií s ministerstvem nadále jednat. Nejprve je však podle ředitele STV Radima Hrehy potřeba dokončit vnitřní změny a dořešit postavení a financování STV.
    Návrh postavit společné sídlo pro rozhlas, STV a Tiskovou agenturu Slovenské republiky v blízkosti nové budovy Slovenského národního divadla předloží ministerstvo kultury slovenské vládě do konce srpna letošního roku.
    Až dosud se rozhlas vždy stěhoval do větších prostorů. Jeho první budova byla na Jakubově náměstí, po válce sídlil v dnešní budově VŠMU v širším centru Bratislavy. Současná účelová budova pro rozhlas vznikala 21 let. Návrh pochází z  roku 1963, areál byl dokončen v roce 1984.
    Navzdory tomu, že v  současnosti někteří označují ocelovou, na špičku obrácenou pyramidu za pozůstatek socialismu, zůstává tento netradiční architektonický počin jednou z  dominant Bratislavy. Její autoři Štefan Svetko, Štefan Durkovič a Barnabáš Kissling navrhli také několik dalších známých bratislavských staveb - hotel Borik, náměstí Svobody nebo vysokoškolský internát Družba.