Ikona Londýna, elektrárna Battersea, je v ohrožení

Londýn - Se svými čtyřmi bílými komíny a cihlovou budovou je elektrárna Battersea průmyslovou ikonou Londýna. I přesto téměř 30 let po svém uzavření tato bývalá elektrárna chátrá kvůli chybějícím penězům na rekonstrukci, píše agentura AFP.
    Za celou dobu nechyběly nápady, co by se z komplexu ležícího na jižním břehu Temže a zvěčněného na obalu alba skupiny Pink Floyd Animals, mohlo stát. Objevovaly se návrhy na obchodní centrum, muzeum, bytové a kancelářské centrum či zábavní park. Projekty ale padaly jeden po druhém, protože narážely na finanční překážky.
    Od konce roku 2011 je elektrárna Battersea opět na prodej. Poslední projekt za 5,5 miliardy liber (163 miliard korun) byl ukončen v prosinci, když majitel pozemku, irská společnost REO, vyhlásila bankrot a banky požadovaly okamžité splacení jejích dluhů ve výši 324 milionů liber.
    Jako symbol průmyslové minulosti britské metropole se budova z roku 1933 začala označovat pojmem bílý slon, tedy přezdívkou pro nákladný projekt.
    I přes velkou oblíbenost komplexu u většiny Londýňanů už ale některým začíná docházet trpělivost. "Zničte ho," vyzývá Stephen Bayley, kulturní kritik a spoluzakladatel muzea designu, který kdysi počítal s tím, že by se do těchto míst mohlo nastěhovat. "Žiju naproti a samozřejmě se mi líbí ta budova a melancholie, kterou v sobě má. Města by se ale měla vyvíjet a měnit, jinak zemřou," vysvětlil Bayley pro AFP. "Nikdo nemá peníze na restaurování elektrárny Battersea. Je ve velmi špatném stavu a všechny vedlejší budovy by musely být také opraveny," podtrhuje.
    Náklady spojené s továrnou ještě zvyšuje skutečnost, že bude muset být dekontaminována půda, na které bývalá elektrárna stojí.
    Jako největší cihlová budova v Evropě je elektrárna Battersea dílem architekta Giles Gilberta Scotta, který navrhnul proslulé červené telefonní budky. Scott byl také autorem další slavné londýnské elektrárny Bankside, která je nyní sídlem muzea Tate Modern, jež je příkladem zdařilé renovace.
    Budova elektrárny Battersea se svými čtyřmi komíny, přezdívaná chrám elektřiny, má interiér ve stylu art deco a halu se zdmi pokrytými italským mramorem.
    Pro Paddyho Pugha z organizace na ochranu kulturního dědictví English Heritage, která musí potvrdit veškeré místní renovační projekty, je nepřípustné, aby objekt takové architektonické a historické hodnoty byl zdemolován.
    I přes vysoké náklady na renovaci se domnívá, že pro investory projekt stojí zato, i vzhledem k rostoucí atraktivitě oblasti okolo Battersea. Leží totiž přímo naproti čtvrti Chelsea, kde by mělo nově sídlit velvyslanectví Spojených států a mohla by sem být prodloužena i trasa metra.
    "Pro nás je nejdůležitější, aby Battersea bylo obnoveno, aby nalezlo nové použití. Jsme otevřeni všem nápadům," říká Pugh a nevylučuje možnost umístit do Battersea i fotbalový stadion, o který projevil zájem fotbalový klub Chelsea.
    Tato možnost zvedla ze židlí sdružení místních obyvatel, které se vytvořilo v roce 1983, kdy byla elektrárna uzavřena, a navrhlo proto alternativní projekt zaměřený na kulturu.
    "Toto místo by mělo být věnováno zejména kultuře a práci," vysvětluje architekt Keith Garner, člen sdružení. Podle něj se jedná o prestižní adresu, známou po celém světě, ideální pro podniky zejména v oblasti tvorby a médií.
    Připomíná zároveň zdařilé příklady renovace podobných továren v cizině: výrobny Fiat v Turíně, nebo bývalou továrnu na koberce Deana Clougha v Halifaxu na severu Británie. "Ve městě bohatém jako Londýn neexistuje žádná omluva proto, že se pro Battersea téměř 30 let nic nedělalo," konstatuje Garner.