Galerie města Prahy připravila výstavu Stanislava Podhrázského

Rozbitý džbán, kol. 1956, uhel, papír

Praha - Významného představitele české poválečné malby Stanislava Podhrázského (1920 až 1999) představuje nová výstava v Domě U Kamenného zvonu. Jmenuje se Neklidná krása a Galerie hlavního města Prahy ji připravila jako průřez jeho celoživotní tvorbou. Vystavena jsou díla, která dlouho nebyla k vidění, včetně zápůjček z mnoha galerií a soukromých sbírek, mimo jiné i ze Centre Georges Pompidou v Paříži, které vlastní Podhrázského kresby od 80. let.
    Podhrázský je podle autorky výstavy Marie Klimešové jedním z nejosobitějších českých malířů a sochařů. Jeho jedinečnost spočívá ve zvláštním spojení dobových tendencí v umění, především surrealismu, abstrakce a nové figurace, s osobitou tematikou, citovým nábojem a zcela nezaměnitelným druhem malířského lyrismu. Podhrázský je jedním z několika mála českých umělců, kteří by nebýt komunistické periody bezpochyby dosáhli, díky nadčasovosti a jedinečnosti své tvorby, evropské proslulosti, míní autorka.
    Svým raným dílem se Podhrázský řadí k radikálním představitelům českého poválečného surrealismu, k jeho blízkým přátelům patřili Zbyněk Sekal, Zdeněk Palcr, Josef Lehoučka, Emila a Mikuláš Medkovi a Miloš Chlupáč. Pozdější autorova tvorba má solitérní povahu a vedle surrealismu reflektuje formální vzorce i dalších důležitých etap světového výtvarného dědictví, zejména italské renesance a manýrismu. Vedle znepokojivosti ji charakterizuje spontaneita, formální svrchovanost a lyrické hodnoty.
    Podhrázský pracoval také jako restaurátor, spolu s přáteli Václavem Boštíkem, Zdeňkem Palcrem a Olbramem Zoubkem se významně zasloužil o obnovu renesančních sgrafit zámku Litomyšl, kdy řadu lunetových výjevů sám komponoval. Opravu fasády prováděli v 70. letech, kdy se nemohli věnovat své volné tvorbě.
    Galerii v Domě U Kamenného zvonu tvoří dva výstavní prostory ve dvou patrech. V polovině prohlídky expozice musí tedy vždycky divák výstavu opustit, vrátit se na schodiště a nahoře do ní znovu vstoupit. Architekt současné výstavy Josef Pleskot oba prostory dokázal spojit. "Kde není okruh nebo smyčka, nemůže být žádné vyvrcholení," řekl. Zpřístupnil proto málo používané historické točité schodiště v závěru první části výstavy, jimž mohou lidé pokračovat v prohlídce bez přerušení.
    Retrospektiva v Domě U Kamenného zvonu spolu s vydáním monografie (Arbor Vitae) by měla podle Klimešové přispět k hlubšímu zhodnocení Podhrázského celoživotní tvorby.


Doplněno redakcí:

Stanislav Podhrázský - Neklidná krása
25. 10. 2013 - 23. 2. 2014
Dům U Kamenného zvonu, Staroměstské náměstí 13, Praha 1
Kurátorka: Marie Klimešová
Architektonické řešení: Josef Pleskot, AP ATELIER Norbert Schmidt, Michaela Zucconi
Grafické řešení: Filip Skalák