Řešení Anglického nábřeží v Plzni - 1. místo
Autoři: Roman Strnad, Jan Vrbka, Tomáš Růžička, Šárka Vomelová, Jan Gadziala, Miloslav Meixner
Urbanismus
Navržená knihovna je posazena na hranici městského jádra, přímo tak navazuje na osu Šafaříkových sadů. Místo leží v oblasti vysoké, husté zástavby, samo o sobě je ale těžko zastavitelné. Je sice v čele pohledové osy jednoho z mála českých nábřeží, tvoří nicméně také předprostor Západočeskému muzeu, který tuto stavbu posiluje.
Náš návrh z těchto ambivalentních charakteristik vychází: využívá pouze části půdorysu, na kterém staví objem jen lehce přesahující okolní zástavbu. Takto ponecháváme stávající kvalitu otevřeného pozemku a dodáváme nový prvek – závěr pohledové osy plzeňského nábřeží. Domníváme se, že na takto významném místě, pro město symbolickém, má stát nová městská knihovna.
Vlastní hmota knihovny je umístěna podélně s pozemkem tak, že vytváří dva různě velké předprostory. Jeden uzavřenější k ulici Americká, druhý volnější směrem k Šafaříkovým sadům. Tento druhý předprostor se svažuje a vytváří pomyslné prodloužení Šafaříkových sadů. Vlastní hmota knihovny tedy nestíní sousedícímu bytovému domu, nechává se volně obestoupit veřejným prostorem.
Architektura
Architektura budovy vychází z urbanistických vztahů. K budově Západočeského muzea se knihovna staví užší stranou, k protějšímu břehu se naopak jeví jako čtvercová. Umístění jednotlivých funkcí se váže na výhledy a na okolní urbánní krajinu. K řece Radbuze je tak orientováno centrální jádro, zajišťující hlavní pohyb budovou. Návštěvníci budou moci sledovat, jak se výhled na nábřeží Radbuzy mění se zvyšujícím se podlažím.
Vlastní hmota budovy je členěný kubus, který umožňuje přiřadit jednotlivým funkcím vhodný vnější objem. Funkcím odpovídá i členění fasády: prosklená plocha - kde je výhled a studovní místa, plná plocha - kde jsou skladovány knihy. Přes takto diferencovaný objem je přetažena síťka, která budovu sjednocuje a zklidňuje. V detailu překrývání jednotlivých textur fasády se vrací téma ambivalentnosti urbánního prostředí. Vnější povrch síťky může být nasvětlen a využit pro multimediální prezentaci knihovních aktivit. Fasáda se tak stává další funkční vrstvou budovy.
Vnitřní prostor tvoří platformy, umístěné do všeobjímající konstrukční mřížky. Vynecháním podlah vznikají v knihovně dílčí haly se schodišti, které umožňují zkrátit návštěvníkovi cestu za knihou.
Funkční a provozní náplň:
Navrhujeme podzemní parkovací garáže ve třech podlažích. Vjezd je sdružen se stávajícím vjezdem pro parkoviště Komerční banky. Přístup k autům a požární úniky jsou řešeny mimo provoz knihovny. Provoz podzemních garáží je nezávislý na knihovně; technická vybavenost těchto dvou elementů je však soustředěna do jedné zóny/bloku v 1.PP.
Přízemí knihovny je otevřené do parteru a je vyhrazeno pro městotvorné aktivity, jako jsou kavárna s čítárnou denního tisku a periodik, knihkupectví, euroinfocentrum. Knihovnu chápeme jako otevřenou instituci, která je s obyvateli svého města v kontaktu a poskytuje vzdělaní a kulturní vyžití všem věkovým skupinám.
Vlastní provozy knihovny počínají druhým nadzemním podlažím – hlavní halou s centrálním výdejem výpůjček, oddělením periodik, internetem, šatnou, apod. Hala je výrazným prvkem vnitřního prostoru stavby, počíná zde cesta návštěvníka za knihami, tj. promenáda jednotlivými úrovněmi volného výběru propojenými soustavou schodišť. Všechna podlaží jsou zároveň přístupná napojením na komunikační jádro s výtahy.
Volný výběr tvoří těžiště knihovny a je v něm uloženo cca 2/3 fondů. Jednotlivé úrovně mohou fungovat jako samostatná oddělení. Veřejnosti nepřístupný sklad knih je propojen malým příručním výtahem s výdejní halou a zásobován servisním výtahem z komunikačního jádra.
Kanceláře a zázemí zaměstnanců knihovny zabírají jedno celé podlaží (9.NP). V exkluzivní poloze posledního podlaží (10.NP) s výhledem směrem k historickému jádru města s dominantou chrámu Sv. Bartoloměje je navržen multifunkční společenský sál a salonek s malým barem a zázemím.
Hodnocení návrhu porotou:
Reprezentant solitérní budovy navržený na vhodném místě řešeného území. Hmotově dobře reaguje na okolí a vytváří příznivý veřejný prostor. Je v jasně definovaném vztahu k významným objektům města. Celková architektonická forma, zejména v pohledu z Americké třídy, není přesvědčivá
Navržená knihovna je posazena na hranici městského jádra, přímo tak navazuje na osu Šafaříkových sadů. Místo leží v oblasti vysoké, husté zástavby, samo o sobě je ale těžko zastavitelné. Je sice v čele pohledové osy jednoho z mála českých nábřeží, tvoří nicméně také předprostor Západočeskému muzeu, který tuto stavbu posiluje.
Náš návrh z těchto ambivalentních charakteristik vychází: využívá pouze části půdorysu, na kterém staví objem jen lehce přesahující okolní zástavbu. Takto ponecháváme stávající kvalitu otevřeného pozemku a dodáváme nový prvek – závěr pohledové osy plzeňského nábřeží. Domníváme se, že na takto významném místě, pro město symbolickém, má stát nová městská knihovna.
Vlastní hmota knihovny je umístěna podélně s pozemkem tak, že vytváří dva různě velké předprostory. Jeden uzavřenější k ulici Americká, druhý volnější směrem k Šafaříkovým sadům. Tento druhý předprostor se svažuje a vytváří pomyslné prodloužení Šafaříkových sadů. Vlastní hmota knihovny tedy nestíní sousedícímu bytovému domu, nechává se volně obestoupit veřejným prostorem.
Architektura
Architektura budovy vychází z urbanistických vztahů. K budově Západočeského muzea se knihovna staví užší stranou, k protějšímu břehu se naopak jeví jako čtvercová. Umístění jednotlivých funkcí se váže na výhledy a na okolní urbánní krajinu. K řece Radbuze je tak orientováno centrální jádro, zajišťující hlavní pohyb budovou. Návštěvníci budou moci sledovat, jak se výhled na nábřeží Radbuzy mění se zvyšujícím se podlažím.
Vlastní hmota budovy je členěný kubus, který umožňuje přiřadit jednotlivým funkcím vhodný vnější objem. Funkcím odpovídá i členění fasády: prosklená plocha - kde je výhled a studovní místa, plná plocha - kde jsou skladovány knihy. Přes takto diferencovaný objem je přetažena síťka, která budovu sjednocuje a zklidňuje. V detailu překrývání jednotlivých textur fasády se vrací téma ambivalentnosti urbánního prostředí. Vnější povrch síťky může být nasvětlen a využit pro multimediální prezentaci knihovních aktivit. Fasáda se tak stává další funkční vrstvou budovy.
Vnitřní prostor tvoří platformy, umístěné do všeobjímající konstrukční mřížky. Vynecháním podlah vznikají v knihovně dílčí haly se schodišti, které umožňují zkrátit návštěvníkovi cestu za knihou.
Funkční a provozní náplň:
Navrhujeme podzemní parkovací garáže ve třech podlažích. Vjezd je sdružen se stávajícím vjezdem pro parkoviště Komerční banky. Přístup k autům a požární úniky jsou řešeny mimo provoz knihovny. Provoz podzemních garáží je nezávislý na knihovně; technická vybavenost těchto dvou elementů je však soustředěna do jedné zóny/bloku v 1.PP.
Přízemí knihovny je otevřené do parteru a je vyhrazeno pro městotvorné aktivity, jako jsou kavárna s čítárnou denního tisku a periodik, knihkupectví, euroinfocentrum. Knihovnu chápeme jako otevřenou instituci, která je s obyvateli svého města v kontaktu a poskytuje vzdělaní a kulturní vyžití všem věkovým skupinám.
Vlastní provozy knihovny počínají druhým nadzemním podlažím – hlavní halou s centrálním výdejem výpůjček, oddělením periodik, internetem, šatnou, apod. Hala je výrazným prvkem vnitřního prostoru stavby, počíná zde cesta návštěvníka za knihami, tj. promenáda jednotlivými úrovněmi volného výběru propojenými soustavou schodišť. Všechna podlaží jsou zároveň přístupná napojením na komunikační jádro s výtahy.
Volný výběr tvoří těžiště knihovny a je v něm uloženo cca 2/3 fondů. Jednotlivé úrovně mohou fungovat jako samostatná oddělení. Veřejnosti nepřístupný sklad knih je propojen malým příručním výtahem s výdejní halou a zásobován servisním výtahem z komunikačního jádra.
Kanceláře a zázemí zaměstnanců knihovny zabírají jedno celé podlaží (9.NP). V exkluzivní poloze posledního podlaží (10.NP) s výhledem směrem k historickému jádru města s dominantou chrámu Sv. Bartoloměje je navržen multifunkční společenský sál a salonek s malým barem a zázemím.
Hodnocení návrhu porotou:
Reprezentant solitérní budovy navržený na vhodném místě řešeného území. Hmotově dobře reaguje na okolí a vytváří příznivý veřejný prostor. Je v jasně definovaném vztahu k významným objektům města. Celková architektonická forma, zejména v pohledu z Americké třídy, není přesvědčivá
0 comments
add comment
