Polyfunkční dům ve Slivenci - výsledky soutěže
V architektonické soutěži na podobu Polyfunkčního domu ve Slivenci vyhrál návrh ateliéru BOD Architekti. Soutěžní porota ho vybrala mezi šesti vyzvanými účastníky, protože nejlépe naplnil požadavky na architektonické, konstrukční a ekonomicky přiměřené řešení.
Polyfunkční dům ve Slivenci by měl vyrůst na západním okraji obce na místě bývalého ovčína. Ve studii je navržen společenský sál pro 250 osob, obecní knihovna a také dvacet malometrážních bytů. Vítězný návrh pracuje se střídmou stavební formou a umístěním dvou jednoduchých hmot s odkazem na tradiční venkovské tvarosloví. Fasáda objektů se sedlovou střechou je z lícových cihel a mezi domy vznikne také menší veřejné prostranství. Pro pražské architekty Vojtěcha Sosnu, Jakuba Straku a Jáchyma Svobodu z ateliéru BOD nejde o první vítěznou soutěž. Mají za sebou například rekonstrukci hospody v Máslovících a aktuálně realizují například stavbu radnice pro Prahu 7 nebo sportovní halu v Modřicích.
Na druhém místě skončil návrh architekta Martina Matisky a na třetím studia 3+1 Architekti. Všechny soutěžní návrhy budou veřejnosti představeny na výstavě. Zadavatel soutěže po celou dobu průběhu soutěže o návrh dbal na maximální transparentnost. Definici zadání i hodnocení odborné poroty provázela snaha o nalezení nejvhodnějšího řešení po architektonické, konstrukční, funkční i ekonomické stránce. „Vítězný návrh nejlépe odpovídá potřebám Městské části Praha – Slivenec“, říká starostka městské části Jana Plamínková
AUTORSKÁ ZPRÁVA / BOD ARCHITEKTI
Urbanistická koncepce
Společenský sál aspiruje na budoucí centrum společenského dění Slivence. Pozemek se však nachází při dnešním okraji urbanistické struktury, která je rozvinuta od původního středu, za nějž považujeme vztah kostel – zámek, směrem jižním a severovýchodním. Platný územní plán ale počítá s rozvojem severně k rušné komunikaci K Barrandovu.
Samotný stavební program je rozdělen do dvou objektů - bytového domu s pronajímatelným prostorem a společenského sálu s knihovnou. Bytový dům je odsunut do bariérové polohy za současný rodinný dům, a je tak odcloněn od přístupové silnice Ke Smíchovu, opakuje tak polohu i hmotové řešení objektů v těsném sousedství, což je zejména patrné z pohledu z polí, záhumních cest. Budova sálu se naopak přimyká k cestě Ke Smíchovu, kterou považujeme za významovou osu území. Objekt je vůči silnici postaven štítovou stranou, čímž se dostává do výrazné pozice – do průhledu při cestě z návsi okolo zámku. Zároveň před objektem vzniká volné vydlážděné prostranství pro společenský život obce, který může ze sálu ven naprosto přirozeně expandovat.
Architektonická koncepce
Oba dva objekty byť s odlišným využitím vnímáme jako jeden celek. Pro dojem jednoty a z ní plynoucího zvýraznění významu místa volíme stejné či příbuzné architektonické principy, tím dochází k potlačení roztříštěnosti, která se v okolí objevuje. Jako hmotovou inspiraci volíme v okolí stojící selská hospodářská stavení, dlouhé stodoly, obyčejné domy. Tento přístup pokládáme v dané lokalitě za kontextuální a uměřený. Inspirace se objevuje i v materialitě objektů. Na střeše je červená taška a na fasádách je cihla. Tento materiál je základem selských stodol v okolí. My jí ale neomítáme, ukazujeme ji v její přirozené a nestárnoucí kráse. Tímto počínáním posouváme oba dva objekty do lehce abstraktní polohy. Střecha se začíná vizuálně propojovat se zdmi, a jsou tak lépe čitelné jednoduché čisté tvary návrhu, a inspirace archetypem se stává naléhavou a nepopíratelnou. Tato lehká zvláštnost je zde odůvodnitelná významností objektů pro obec. Materiál cihly navíc požaduje určitý způsob navrhování, cihle nesluší velké otvory s překlady, konzoly, je těžká a domy z ní by jako těžké tektonické objekty měly i působit. Měly by být vrostlé do země. Tento přístup vyvolává řešení několika detailů, které se zároveň objevují i na selských staveních. Velké otvory sálu, díky kterým je možné sál propojit s prostranství před ním v jeden celek, nemají nadpraží, ale sahají až pod okapovou římsu.
Provozně dispoziční řešení
Sál s knihovnou
Základní vztah mezi sálem a veřejným prostorem před ním je propojení. Objekt sálu je provozně sdružen s knihovnou. To je výhodné z důvodu nahraditelnosti veřejného vybavení jako je foyer/zádveří, šatna, toalety, ale i z důvodu případné expanze dění v knihovně do sálu – například přednášek, většího autorského čtení, apod. Lze přepokládat, že v jeden okamžik se oba provozy potkají jen velice zřídka, protože provozní doba knihovny bude pravděpodobně končit ve chvílích, kdy bude ožívat sál. Je ale samozřejmě možné v jeden okamžik sál i knihovnu zcela plně využívat bez jakýchkoliv omezení, například při pronájmu pro svatební hostinu, pořádání vinobraní na prostranství před sálem apod.
Vstupní foyer je svorníkem provozu, je zde nástup do knihovny i sálu, toalety, šatna. Lze jej používat pro malé výstavy. Knihovna je dvoupodlažní prostor částečně otevřený až do krovu budovy. Spodní patro je koncipováno jako knihovna pro dospělé se západním světlem, bezbariérově přístupné patro je prostorově členěno na část dětskou na galerii a na čítárnu, kterou lze proměnit v malý přednáškový či výstavní prostor s výhledem směrem východním do veřejného prostranství.
Společenský sál je půdorysně a objemově dimenzován, aby byl schopen pojmout největší společenskou akci obce – ples až pro 250 lidí. Způsob využití prostoru při plesu klade obrovské nároky na výměry. Je totiž nutné přinejmenším 75% lidí posadit, ne vždy totiž všichni tancují, ale zároveň ne vždy všichni sedí. Dimenze tanečního parketu je obdobná. Pro úsporné řešení jsme zvolili galerii v patře obíhající obvod sálu. Ta pojme až 102 sedících lidí. Plochu sálu ve vstupním podlaží prostorově člení schodiště vedoucí na galerii. Vzniklé niky jsou využité pro sezení při plesu v kapacitě 96 míst. Tím vzniká jasně vymezená plocha pro tanec. Tuto plochu jako arénu obklopuje sezení a dominuje jí jeviště s rozebíratelným podiem.
Interiér člení plné vazby krovu, sál je přisvětlen světlíkem vloženým namísto hřebenu střechy. Horní osvícení dodá interieru vznešenost, bude jej ale možné odclonit roletami umístěnými pod světlíkem. Plné vazby krovu jsou využité pro zapuštěné umělé osvětlení sálu a zároveň jako nosiče garnýží těžkých závěsů, jímž je možné sál různě členit a zmenšovat při využití pro jiné typy provozu jako koncerty, firemní akce, svatby, divadla s většími nároky na hloubku jeviště apod.
Bytový dům
Objekt bytového domu s malometrážními byty je koncipován jako chodbový dům s chodbou při severní hlukově exponované fasádě. Objekt obsahuje požadovanou skladbu bytů. Dle výškového zaměření pozemku využívá terénního rozdílu na délku domu přibližně 1,8m. Tato svažitost umožňuje umístění bytů s předzahrádkami v částečně zapuštěném sníženém přízemí. Tím je vizuálně zmenšena hmota bytového domu a v konfrontaci s objektem sálu nepůsobí dominantně, což by bylo nežádoucí, a zároveň je tím využité obnažující se spodní patro. Dům se otevírá jižním směrem francouzskými okny, každý byt tak má kontakt s venkovním prostorem. Směrem severním ke kapacitní komunikaci dům působí uzavřeně, menší okna 1x1m osvětlující severní chodbu připomenou archetyp sýpky u pole.
Hlavní jižní vstup je v úrovni parkoviště, to je o 1,45 m níže než veřejný prostor před sálem. Do objektu se tak vchází v úrovni mezipodesty, na níž navazuje průchozí výtah. Tímto řešením je vchod pocitově oddělen od veřejného prostoru do upozaděné polohy, případné akce sálu by tedy provozně neměly objekt omezit. Zároveň tím dochází ke zdůraznění hlavního vstupu, který je převýšen. Západní část domu přímo přístupná z veřejného prostoru před sálem slouží jako pronajímatelný prostor.
V objektu jsou navrženy dva bezbariérové byty ve zvýšeném přízemí, přístupné v úrovni terénu severním vstupem, nebo prostřednictvím výtahu z jižní strany. Celý objem domu je využit beze zbytku včetně podkroví, kam jsou situovány ložnice některých bytů. Suterén objektu vyplňují sklepní kóje, technická místnost a retenční nádrž na dešťové vody pod hlavní vstupní podestou. Konstrukční systém je stěnový s modulovou osnovou 3,5m. Oba dva objekty jsou zděné s betonovými stropy a dřevěnými krovy.
Vytápění obou objektů bude řešeno jako plynové, objekt sálu bude vybaven vzduchotechnickou strojovnou.
Polyfunkční dům ve Slivenci by měl vyrůst na západním okraji obce na místě bývalého ovčína. Ve studii je navržen společenský sál pro 250 osob, obecní knihovna a také dvacet malometrážních bytů. Vítězný návrh pracuje se střídmou stavební formou a umístěním dvou jednoduchých hmot s odkazem na tradiční venkovské tvarosloví. Fasáda objektů se sedlovou střechou je z lícových cihel a mezi domy vznikne také menší veřejné prostranství. Pro pražské architekty Vojtěcha Sosnu, Jakuba Straku a Jáchyma Svobodu z ateliéru BOD nejde o první vítěznou soutěž. Mají za sebou například rekonstrukci hospody v Máslovících a aktuálně realizují například stavbu radnice pro Prahu 7 nebo sportovní halu v Modřicích.
Na druhém místě skončil návrh architekta Martina Matisky a na třetím studia 3+1 Architekti. Všechny soutěžní návrhy budou veřejnosti představeny na výstavě. Zadavatel soutěže po celou dobu průběhu soutěže o návrh dbal na maximální transparentnost. Definici zadání i hodnocení odborné poroty provázela snaha o nalezení nejvhodnějšího řešení po architektonické, konstrukční, funkční i ekonomické stránce. „Vítězný návrh nejlépe odpovídá potřebám Městské části Praha – Slivenec“, říká starostka městské části Jana Plamínková
Sekretář soutěže: Ing. arch. Miroslav Vodák
AUTORSKÁ ZPRÁVA / BOD ARCHITEKTI
Urbanistická koncepce
Společenský sál aspiruje na budoucí centrum společenského dění Slivence. Pozemek se však nachází při dnešním okraji urbanistické struktury, která je rozvinuta od původního středu, za nějž považujeme vztah kostel – zámek, směrem jižním a severovýchodním. Platný územní plán ale počítá s rozvojem severně k rušné komunikaci K Barrandovu.
Samotný stavební program je rozdělen do dvou objektů - bytového domu s pronajímatelným prostorem a společenského sálu s knihovnou. Bytový dům je odsunut do bariérové polohy za současný rodinný dům, a je tak odcloněn od přístupové silnice Ke Smíchovu, opakuje tak polohu i hmotové řešení objektů v těsném sousedství, což je zejména patrné z pohledu z polí, záhumních cest. Budova sálu se naopak přimyká k cestě Ke Smíchovu, kterou považujeme za významovou osu území. Objekt je vůči silnici postaven štítovou stranou, čímž se dostává do výrazné pozice – do průhledu při cestě z návsi okolo zámku. Zároveň před objektem vzniká volné vydlážděné prostranství pro společenský život obce, který může ze sálu ven naprosto přirozeně expandovat.
Architektonická koncepce
Oba dva objekty byť s odlišným využitím vnímáme jako jeden celek. Pro dojem jednoty a z ní plynoucího zvýraznění významu místa volíme stejné či příbuzné architektonické principy, tím dochází k potlačení roztříštěnosti, která se v okolí objevuje. Jako hmotovou inspiraci volíme v okolí stojící selská hospodářská stavení, dlouhé stodoly, obyčejné domy. Tento přístup pokládáme v dané lokalitě za kontextuální a uměřený. Inspirace se objevuje i v materialitě objektů. Na střeše je červená taška a na fasádách je cihla. Tento materiál je základem selských stodol v okolí. My jí ale neomítáme, ukazujeme ji v její přirozené a nestárnoucí kráse. Tímto počínáním posouváme oba dva objekty do lehce abstraktní polohy. Střecha se začíná vizuálně propojovat se zdmi, a jsou tak lépe čitelné jednoduché čisté tvary návrhu, a inspirace archetypem se stává naléhavou a nepopíratelnou. Tato lehká zvláštnost je zde odůvodnitelná významností objektů pro obec. Materiál cihly navíc požaduje určitý způsob navrhování, cihle nesluší velké otvory s překlady, konzoly, je těžká a domy z ní by jako těžké tektonické objekty měly i působit. Měly by být vrostlé do země. Tento přístup vyvolává řešení několika detailů, které se zároveň objevují i na selských staveních. Velké otvory sálu, díky kterým je možné sál propojit s prostranství před ním v jeden celek, nemají nadpraží, ale sahají až pod okapovou římsu.
Provozně dispoziční řešení
Sál s knihovnou
Základní vztah mezi sálem a veřejným prostorem před ním je propojení. Objekt sálu je provozně sdružen s knihovnou. To je výhodné z důvodu nahraditelnosti veřejného vybavení jako je foyer/zádveří, šatna, toalety, ale i z důvodu případné expanze dění v knihovně do sálu – například přednášek, většího autorského čtení, apod. Lze přepokládat, že v jeden okamžik se oba provozy potkají jen velice zřídka, protože provozní doba knihovny bude pravděpodobně končit ve chvílích, kdy bude ožívat sál. Je ale samozřejmě možné v jeden okamžik sál i knihovnu zcela plně využívat bez jakýchkoliv omezení, například při pronájmu pro svatební hostinu, pořádání vinobraní na prostranství před sálem apod.
Vstupní foyer je svorníkem provozu, je zde nástup do knihovny i sálu, toalety, šatna. Lze jej používat pro malé výstavy. Knihovna je dvoupodlažní prostor částečně otevřený až do krovu budovy. Spodní patro je koncipováno jako knihovna pro dospělé se západním světlem, bezbariérově přístupné patro je prostorově členěno na část dětskou na galerii a na čítárnu, kterou lze proměnit v malý přednáškový či výstavní prostor s výhledem směrem východním do veřejného prostranství.
Společenský sál je půdorysně a objemově dimenzován, aby byl schopen pojmout největší společenskou akci obce – ples až pro 250 lidí. Způsob využití prostoru při plesu klade obrovské nároky na výměry. Je totiž nutné přinejmenším 75% lidí posadit, ne vždy totiž všichni tancují, ale zároveň ne vždy všichni sedí. Dimenze tanečního parketu je obdobná. Pro úsporné řešení jsme zvolili galerii v patře obíhající obvod sálu. Ta pojme až 102 sedících lidí. Plochu sálu ve vstupním podlaží prostorově člení schodiště vedoucí na galerii. Vzniklé niky jsou využité pro sezení při plesu v kapacitě 96 míst. Tím vzniká jasně vymezená plocha pro tanec. Tuto plochu jako arénu obklopuje sezení a dominuje jí jeviště s rozebíratelným podiem.
Interiér člení plné vazby krovu, sál je přisvětlen světlíkem vloženým namísto hřebenu střechy. Horní osvícení dodá interieru vznešenost, bude jej ale možné odclonit roletami umístěnými pod světlíkem. Plné vazby krovu jsou využité pro zapuštěné umělé osvětlení sálu a zároveň jako nosiče garnýží těžkých závěsů, jímž je možné sál různě členit a zmenšovat při využití pro jiné typy provozu jako koncerty, firemní akce, svatby, divadla s většími nároky na hloubku jeviště apod.
Bytový dům
Objekt bytového domu s malometrážními byty je koncipován jako chodbový dům s chodbou při severní hlukově exponované fasádě. Objekt obsahuje požadovanou skladbu bytů. Dle výškového zaměření pozemku využívá terénního rozdílu na délku domu přibližně 1,8m. Tato svažitost umožňuje umístění bytů s předzahrádkami v částečně zapuštěném sníženém přízemí. Tím je vizuálně zmenšena hmota bytového domu a v konfrontaci s objektem sálu nepůsobí dominantně, což by bylo nežádoucí, a zároveň je tím využité obnažující se spodní patro. Dům se otevírá jižním směrem francouzskými okny, každý byt tak má kontakt s venkovním prostorem. Směrem severním ke kapacitní komunikaci dům působí uzavřeně, menší okna 1x1m osvětlující severní chodbu připomenou archetyp sýpky u pole.
Hlavní jižní vstup je v úrovni parkoviště, to je o 1,45 m níže než veřejný prostor před sálem. Do objektu se tak vchází v úrovni mezipodesty, na níž navazuje průchozí výtah. Tímto řešením je vchod pocitově oddělen od veřejného prostoru do upozaděné polohy, případné akce sálu by tedy provozně neměly objekt omezit. Zároveň tím dochází ke zdůraznění hlavního vstupu, který je převýšen. Západní část domu přímo přístupná z veřejného prostoru před sálem slouží jako pronajímatelný prostor.
V objektu jsou navrženy dva bezbariérové byty ve zvýšeném přízemí, přístupné v úrovni terénu severním vstupem, nebo prostřednictvím výtahu z jižní strany. Celý objem domu je využit beze zbytku včetně podkroví, kam jsou situovány ložnice některých bytů. Suterén objektu vyplňují sklepní kóje, technická místnost a retenční nádrž na dešťové vody pod hlavní vstupní podestou. Konstrukční systém je stěnový s modulovou osnovou 3,5m. Oba dva objekty jsou zděné s betonovými stropy a dřevěnými krovy.
Vytápění obou objektů bude řešeno jako plynové, objekt sálu bude vybaven vzduchotechnickou strojovnou.
0 comments
add comment
