Ještěd f kleci 2008 - slavnostní vyhlášení

Ve středu 20. ledna 2009 se šest vážených osobností české architektonické scény uvolnilo ze svých každodenních povinností, aby mohly přijet do Liberce a posoudit desítky projektů studentů tamější fakulty architektury. Po celodenním úsilí poroty najít v kupce jehel tu pravou proběhlo navečer slavnostní vyhlášení a udělení cen nejzajímavějším projektům.
Liberecká škola architektury stojí rozkročená někde mezi velkými technikami a malými uměleckými školami. Přestože spadá pod technickou univerzitu a nabírá do ročníku stále větší počet studentů, dokáže si hlavně díky jednomu společnému ateliérovému prostoru udržet atmosféru uměleckých škol. Liberecký “hangár“ má tu neocenitelnou vlastnost, že snadno dokáže přijmout téměř jakoukoliv funkci. Od sportovního hřiště, přes velkoplošnou kancelář, přednáškový sál až po místo pro konání různých happeningů. V těchto dnech se liberecký ateliér proměnil ve velkou galerii, jakou nemá k dispozici snad žádná jiná škola v Čechách. Již druhým týdnem se na jednom místě vystavují všechny studentské projekty. Velmi rychle si tu lze udělat přehled o úrovni celé školy. Člověk nemusí přebíhat z mezi poschodími z jedné místnosti do druhé a přitom se obávat, aby nevynechal nějaký ateliér. Zde je všechno přehledně nashromážděno do jediného prostoru. Máte klid a nemusíte nikde hledat. Kdo tu nevisí, tak na škole nestuduje. To mohlo porotě druhého ročníku Ještědu f kleci práci při rozhodování alespoň trochu usnadnit.
Externí porotu se až překvapivě snadno povedlo sestavit hned na první pokus. Do namrzlého Liberce se ve středu sjeli editorka Irena Fialová, architekt Jakub Fišer z ateliéru Aulík Fišer architekti, Prokop Tomášek z ateliéru A69 - architekti a Petr Hájek s Janem Šépkou z ateliéru HŠH architekti, kteří za svého mluvčího a předsedu zvolili profesora Martin Rajniše.
Rozhodování nebylo lehké. O přízeň poroty usilovaly drobné designové předměty i velké urbanistické projekty. Pro hodnocení scházela jasně daná pravidla, která si komise musela v ten den sama vytvořit. O vytoužený Ještědu f kleci se tak nakonec museli podělit čtyři studenti: Jana Hlavová za lineární urbanismus již brzy zatopené vesnice Nové Heřmínovy, Václav Toufar s praformou kostela do Prášil, Vojtěch Malina s minimalistickým designem obytného dvoukoláku a Jindřich Ráftl za virtuální experiment v oblasti kinetické architektury. Porotě scházelo jasné profilování jednotlivých ateliérů, a rozhodla se tak neudělit v této kategorii žádnou cenu. Ve otevřeném ateliéru mají všichni okamžitý přehled o tom, co dělají v sousedním ateliéru a dobré nápady se tak šíří jako lavina, což lze považovat spíš za prospěšné.
Studenti každé ze škol architektury v Čechách si možná v duchu přejí, aby jejich cena měla ten nejzajímavější název s co nejdelší tradicí. Daleko cennější je však skutečnost, že celý semestr nenavrhovali něco, co bez povšimnutí okamžitě zmizí v někde v archivu a nanejvýš si pak mohli do svého portfólia udělat další zářez. Studenti se dozvěděli názor od nestranné poroty, která jejich projekt viděla nezatíženým pohledem.
Závěrečná řeč Martina Rajniše nalila všem novou sílu do dalšího semestru. Po předání cen se liberecký ateliér proměnil v jeden velký raut, a když je co oslavovat, tak se slaví samo.