Důstojný dům krčí se v šaškovském převlečku.
Myslím, že ani při odmítání zakázek tohoto typu by čeští architekti hlady neumřeli. Jakoby nebylo všude vidět dost lidových výbojů v tomto směru.
Dle mého pionýrský přípěvek do dekorativního diskurzu současné architektury. Kouckého labuť na Labutí nechť je dalším názorem. Podprahově mi kompozice zateplení od Atelieru 38 připomíná osobnost Jiřího Krohy, jehož dynamické formy představovaly v meziválečném období nevídaný český unikát. Rozhodně bych tuto slupku nedával na roveň panelovým regeneracím. V doktríně funkcionalistické "pravdy" je však skutečně tato realizace nepřípustná a měl by z ní spíše radost Venturi než Teige.
Já mám radši ženský, co se uměj namalovat tak, že podtrhnou své přednosti a potlačí nedostatky a především člověk vnímá tu ženskou přímo a ne skrze vrstvu čehosi ....... a pokud je opravdu ošklivá, žádné omalovánky nepomohou...leda chirurgie...
Krohu sem netahejte probůh, to je úplně jiná váhová kategorie...
Rád bych vyvedl slečnu Hrnčířovou z mylné představy, co se chudosti a výdělků regionu rázovitého Moravy severní týká. Zase tak zlé to věru není...zakázku jsme nevzali z důvodů finančních, zateplování domků by náš atelier, věřte, neuživil. A už vůbec jsme v tomto případě k výsledku nebyli nijak tlačeni investorem! Co takhle vyzkoušet něco jiného, než je zažité zprůměrované cítění...ačkoliv se svou tvorbou nehlásíme k postmoderně, anglickým citátem v textu nepřímo k diskuzi k "pionýrské" realizaci vyzýváme...se mi vybavila věta profesora Sedláka na přednášce na brněnské fakultě..."na této škole se slovo postmoderna může vyslovit pouze na záchodku, a to ještě hodně potichu"
Rozehrát objem pomocí barevnosti a odstupňované tloušťky izolantu zateplovacího systému je lákavé. Poprvé jsem si tohoto výrazového prostředku všimnul na tzv. Tančícím domě, kde se toho úmyslně rozehrává víc.
Pro autora:
Nechtěla jsem Vás rozhodně vinit z nějaké nízké motivace.
Nevím jak na severní Moravě, u nás v Brně se sice o postmoderně možná málo mluví, zato těch barevných zateplených fasád se zapadlými plastovými okny a podetnutými sokly jsou tu už plné ulice, asi to tak odpovídá nějakému tomu zprůměrovanému cítění, nevím.
Kvalitní opravy solidních meziválečných domů, (které sice nejsou jistě žádnými unikátními uměleckými díly, zato povětšinou velmi chytrými, elegantními a z kvalitních materiálů postavenými domy, jejichž estetika dodnes nikoho neštve), které neexhibují a nepopírají záměry se kterými byly tyto stavby původně navrhovány, byste ovšem spočetl na vlastních prstech.
Podle mého názoru je dnes bohužel každý majitel meziválečné vily v zachranitelném stavu, který ještě navíc osloví k rekonstrukci architekta malý zázrak a přesvědčit ho k prezentované úpravě fasády, pokud ji navíc sám nepožadoval je poněkud rozmařilým plýtváním kvalitou, která se nám ve větším měřítku dochovala jen díky absenci Baumaxů na našem území v posledních nešťastných 40 letech. Zatím se možná zdá, že "materiálu", jakým byl tento dům, je všude kolem dostatek, no hádám, že za patnáct let nebude nikde žádný. Za situace, kdy možná už generace našich dětí nebude mít o existenci českého a moravského běžného (chcete-li venkovského, středostavovského) fukcionalismu ani potuchy a za normu kvality stavění budou pokládány domy dnešní, bych očekávala, že soudní architekti budou "něco jiného" zkoušet na novostavbách (nebo třeba šumperácích, kde by se mohlo rovněž pěkně ukázat, zda barevnou kompozicí na fasádě lze pomoci architektuře tam, kde jiné kvality chybí). Tomuto domu toho nebylo zapotřebí.
Pro Jana Kratochvíla:
Vámi zmíněné srovnání s paneláky je myslím celkem namístě, vyznívá ovšem pro tuto fasádu bohužel špatně. Barevné záplaty paneláků kryjí alespoň povětšinou nefunkční a hnusné spoje panelů, na tomto domě nebylo co zakrývat, leda snad nedostatek citu a peněz potřebných k tomu, aby byl dům udržen ve stavu (funkčním a estetickém), v jakém byl, když si ho osvícený investor stavěl.
Měl jsem tu čest navštívit dnes již zesnulou Leokádii Klimešovou, investorku a majitelku opavského rodinného domu jenž projektovali bratři Šlapetové ( nachází se poblíž). Nikoliv osvícenství a pokora jak se domníváte, ale naopak exhibicionismus, odlišení, odtržení od starého a přihlášení se k češství bylo důvodem investora postavení funkcionalistické vilky.Stačí se projít z brněnského Svoboďáku na Českou...namátkou Moravská banka, Eislerův rožák pod Zelňákem, Avion...vážně se domníváte že se v době vzniku jednalo o pokoru a nikoho neštvaly? Ještě že Dvořákův purismus v ochraně památek předcházel funkcionalismu ( akorát období gotiky, jste zaměnila za funkcionalismus)...
Ohledně hnusných spojů panelákových...nepravidelně přetmelené spáry a praskliny výrazným červeným tmelem, housenky tvořící "boudnikovskou" grafiku...jsou často mnohem úžasnější než následné zateplení...
Asi si nerozumíme. To co zmiňujete, byly odvážné novostavby, které jistě kdekoho naštvaly. Tato diskuse je o opravách fasád kvalitních historických domům jakých už všude kolem není nekonečně mnoho. Nejsem žádným zastáncem památkářského purismu, čas ukáže, jestli Vaše zateplení přidalo další kvalitní výrazovou vrstvu tomuto pěknému domu a obohatilo tak jeho stavební vývoj o pozoruhodný příspěvěk současné doby, anebo to byla hloupá vnější módní dekorace podobně jako ten meziokenní břizolitový pruh, který jste polystyrenem bez váhání zakryli.
Podle Vás je asi duchem tohoto domu radikalismus a popření všeho minulého, s nímž se fukcionalismus jako styl prosazoval, proto při rekonstrukci pokračujete v romto radikalismu patrně zcela převratným tvarováním polystyrenu. Já v tomto domě cítím spíš ducha jednoduchosti, oproštěnosti a formy, jež následuje funkci. Nejspíš proto si dobře opravenou fasádu představujeme každý jinak.
"Nová kompozice nezávislá na obsahu…" je sice fajn, ale pokud to není "Nová kompozice nezávislá na objemu".... potom to vážně zavání dekorováním a je to ne jeden, ale hned deset kroků zpět....
Otto Wagner, kterýžto se secesí dostal k moderně by nevěřícně kroutil hlavou.....
Protože tohle je takový Wagner pozpátku - Otto Rengaw, dalo by se říct....
Paneláci mají právo na dekor, protože jsou to takové tabule výtvarných snesitelností - svojí deskovitostí přímo nabádají k vymalovánkám a objemovým expanzím...
Nicméně na domě, který již svůj objem rozehrál je jakékoliv plošné rozehrávání jen bodypainting bez zvláštního uhrančivého efektu...
Mě osobně se tato úprava velice líbí a myslím si že architekturu tohoto domu vyzvedla o řád výše. Strukturovaná barevná fasáda na mě působí kladně a myslím si že by se takto mělo dělat více domů než s pouhou strohou jednotvárnou fasádou
Protože na architektuře velmi oceňuji "výtvarno", tato fasáda se mi líbí. Barevné řešení balancuje na hraně, ze které je snadné spadnout do typického panelákového řešení. Můj skromný názor je ten, že autoři ten balanc pěkně ustáli.
Jehobohakrucifixsakra, tady někdo nabarví kus fasády na oranžovoa hned se tu rozjíždí diskuze o dekoru a negování funkcionalismu, brbly. To co vidím já je šedivej barák s oranžovýma vobdélníkama, přesně takhle nespisovnej jako tahle věta. Funkcionalismem až za hrob jste poznamenáni vy, kdož v tomto panelákovém umění spatřujete výtvarno a nějaký posun. Oceňuji, že se autor zapojil do diskuze. Tedy dotazy na něj: Jakým způsobem byl tento "dekor" (pardon, stále tam nic podobného nevidím) utvářen? Podle jaké logiky? Podle jaké KRÁSY?
Fasáda je naprosto ekvivalentně blbá jako předchozí břizolit. Proboha je to to SAMÉ! ÚPLNĚ TO SAMÉ, co vedlo předchozího majitele, aby si tam udělal proužky. Jen je to oranžové ...
Než mě proklejete, postmodernismus obecně v jeho zvrhlosti velmi miluji. Ale v návaznosti na tento dům tam z něj nespatřuji ničeho kromě pár prázdných vět autora.
Add new comment
Diskusní příspěvky vyjadřují stanoviska čtenářů, která se mohou lišit od stanovisek redakce. Všechny příspěvky musí být schváleny redaktorem dříve než budou zveřejněny.
Redakce archiweb.cz ctí v maximální možné míře svobodu slova, nicméně ve výjimečných případech si vyhrazuje právo smazat nebo opatřit komentářem příspěvek, který se netýká tématu diskuse, porušuje platné zákony ČR nebo dobré jméno portálu, obsahuje vulgarismy nebo má reklamní charakter.
Myslím, že ani při odmítání zakázek tohoto typu by čeští architekti hlady neumřeli. Jakoby nebylo všude vidět dost lidových výbojů v tomto směru.
Krohu sem netahejte probůh, to je úplně jiná váhová kategorie...
Kroha naštěstí nemusel zateplovat. Nebo bohužel?
Nechtěla jsem Vás rozhodně vinit z nějaké nízké motivace.
Nevím jak na severní Moravě, u nás v Brně se sice o postmoderně možná málo mluví, zato těch barevných zateplených fasád se zapadlými plastovými okny a podetnutými sokly jsou tu už plné ulice, asi to tak odpovídá nějakému tomu zprůměrovanému cítění, nevím.
Kvalitní opravy solidních meziválečných domů, (které sice nejsou jistě žádnými unikátními uměleckými díly, zato povětšinou velmi chytrými, elegantními a z kvalitních materiálů postavenými domy, jejichž estetika dodnes nikoho neštve), které neexhibují a nepopírají záměry se kterými byly tyto stavby původně navrhovány, byste ovšem spočetl na vlastních prstech.
Podle mého názoru je dnes bohužel každý majitel meziválečné vily v zachranitelném stavu, který ještě navíc osloví k rekonstrukci architekta malý zázrak a přesvědčit ho k prezentované úpravě fasády, pokud ji navíc sám nepožadoval je poněkud rozmařilým plýtváním kvalitou, která se nám ve větším měřítku dochovala jen díky absenci Baumaxů na našem území v posledních nešťastných 40 letech. Zatím se možná zdá, že "materiálu", jakým byl tento dům, je všude kolem dostatek, no hádám, že za patnáct let nebude nikde žádný. Za situace, kdy možná už generace našich dětí nebude mít o existenci českého a moravského běžného (chcete-li venkovského, středostavovského) fukcionalismu ani potuchy a za normu kvality stavění budou pokládány domy dnešní, bych očekávala, že soudní architekti budou "něco jiného" zkoušet na novostavbách (nebo třeba šumperácích, kde by se mohlo rovněž pěkně ukázat, zda barevnou kompozicí na fasádě lze pomoci architektuře tam, kde jiné kvality chybí). Tomuto domu toho nebylo zapotřebí.
Pro Jana Kratochvíla:
Vámi zmíněné srovnání s paneláky je myslím celkem namístě, vyznívá ovšem pro tuto fasádu bohužel špatně. Barevné záplaty paneláků kryjí alespoň povětšinou nefunkční a hnusné spoje panelů, na tomto domě nebylo co zakrývat, leda snad nedostatek citu a peněz potřebných k tomu, aby byl dům udržen ve stavu (funkčním a estetickém), v jakém byl, když si ho osvícený investor stavěl.
Ohledně hnusných spojů panelákových...nepravidelně přetmelené spáry a praskliny výrazným červeným tmelem, housenky tvořící "boudnikovskou" grafiku...jsou často mnohem úžasnější než následné zateplení...
Podle Vás je asi duchem tohoto domu radikalismus a popření všeho minulého, s nímž se fukcionalismus jako styl prosazoval, proto při rekonstrukci pokračujete v romto radikalismu patrně zcela převratným tvarováním polystyrenu. Já v tomto domě cítím spíš ducha jednoduchosti, oproštěnosti a formy, jež následuje funkci. Nejspíš proto si dobře opravenou fasádu představujeme každý jinak.
Otto Wagner, kterýžto se secesí dostal k moderně by nevěřícně kroutil hlavou.....
Protože tohle je takový Wagner pozpátku - Otto Rengaw, dalo by se říct....
Paneláci mají právo na dekor, protože jsou to takové tabule výtvarných snesitelností - svojí deskovitostí přímo nabádají k vymalovánkám a objemovým expanzím...
Nicméně na domě, který již svůj objem rozehrál je jakékoliv plošné rozehrávání jen bodypainting bez zvláštního uhrančivého efektu...
Fasáda je naprosto ekvivalentně blbá jako předchozí břizolit. Proboha je to to SAMÉ! ÚPLNĚ TO SAMÉ, co vedlo předchozího majitele, aby si tam udělal proužky. Jen je to oranžové ...
Než mě proklejete, postmodernismus obecně v jeho zvrhlosti velmi miluji. Ale v návaznosti na tento dům tam z něj nespatřuji ničeho kromě pár prázdných vět autora.