Budova TELEHOUSE vznikla přestavbou a přístavbou objektu telefonní ústředny z konce 70. let 20. století. Původní objekt byl navržen jako čistě technologický dvoupodlažní sokl doplněný třemi ustoupenými podlažími, které byly převážně určené pro administrativu. Všechny telekomunikační technologie jsou zachovány a po celou dobu výstavby zůstaly v plném provozu. V nové architektonické a konstrukční koncepci je stávající technologie integrována a vytváří jeden kompaktní funkční celek – technologický sarkofág skrytý uvnitř nové budovy.
Pozemek byl původně zastavěn solitérní budovou obklopenou zelenými příkopy. Rozšířením půdorysu nyní fasády navazují na urbanistický kontext Dejvic tím, že dostupují stávající uliční čáry a dotvářejí tak formu městského bloku.
Podél sousední administrativní budovy
PPF-Gate (námi realizované v roce 2009) je vybudován nový veřejný park spojený s piazzettou a arkádami, které zastřešují velké schodiště a eskalátory vedoucí na vyvýšenou hlavní vstupní terasu přemosťující stávající telekomunikační strojovny.
Hmotový koncept budovy tvoří tři 18 metrů široké kancelářské prsty orientované ve směru sever-jih se vzájemným odstupem 12 metrů. Rozměry tak navazují na šestimetrovou modulaci zachovávaných konstrukcí. Do dvorů mezi prsty jsou umístěna dvě prosklená vertikální komunikační jádra, která vycházejí z hlavní vstupní haly umístěné uprostřed půdorysu.
Nový pětipodlažní suterén, využitý převážně pro parkování, obepíná stávající konstrukce a kabelovny. Úroveň hlavní římsy bloku umožnila umístit nad zachovávanou konstrukci šest nových podlaží. Její omezená nosnost podmínila použití lehkých stavebních metod – jako jsou dutinové stropní panely umístěné na ocelových nosnících Peikko a nosnými fasádními stěnami.
Vzpomínkou na původní objekt je do prostoru vstupního atria re-instalovaná socha Vítěze od Olbrama Zoubka, což bylo přáním sochaře a autora původního objektu Václava Aulického.