Návrh rodinného domu v chráněné krajinné oblasti nabízel jako téma uchopení regulativů evokujících výstavbu v téměř tradiční podhorské obci. Realitou byla práce v kontextu běžného nově budovaného předměstí (plošné rozšíření zástavby obce nedaleko velkého města), s uliční hranou pozemku při jakémsi kruhovém poloobjezdu. Ostatní domy v lokalitě základní požadavek na zastřešení sedlovými střechami v principu dodržují. Zařazujeme se tedy do společnosti variací na téma staveb, které půdu sice nepotřebují, ale prostor podkroví, je-li už třeba je budovat, nějak využijí.
Figura stavby je dlouze protaženým profilem domu se sedlovou střechou, na dvakrát zalomeným, aby se poskládal do šířky pozemku. Hlavní hmota domu je tak položena souběžně s uliční hranicí pozemku, charakteristické štítové stěny se však nabízí pohledům ze zahrady i ulice. Zlomená hmota přidává soukromí venkovním prostorům při vstupu do domu a východu na zahradu.
Pobyt v domě se odehrává především na úrovni přízemí, ohraničený ložnicí při uličním štítu a pracovnou při západním, s hlavním obytným prostorem v centrální části, otevřeným přes hluboké jižní zápraží do zahrady. Podkroví využíváme pro dva pokoje odrůstajících dětí při uličním štítu, více místností nebylo třeba přidávat. Střecha plynule klesá do zahrady, otevřená do obytných místností. Otevřený objem nad obytným prostorem přidává adekvátní výškovou proporci, v pracovně při zahradním průčelí klesá do prostoru téměř zahradního domku.
Pojednání stavby a interiérů je v souladu se vkusem stavebníků střídmé až strohé, v převážné většině komponované ze škály standardních, šedobíle laděných stavebních a nábytkových materiálů.