Rodinný dům na Červeném kopci

Koukam, ze mam jedinecnou moznost se zeptat primo autora :o) Interiery jsou super, ale nechapu proc je ten dum tak odriznuty od zahrady, kterou ma pod sebou? Je to uz cizi pozemek? Prijde mi, ze pri pohledu ze spod (obr. c. 1) pusobi zbytecne tezkopadne.

Když si otevřete i další obrázky, zjistíte že směrem na jih je zahrada s bazénem a grilem - ta je přístupná z 1NP. Severní svah by mohl být přístupný z 1PP (suterénu), ale proč by měl být?

Je to samozrejme otazka preferenci klienta, ale ja bych osobne asi vic ocenil vetsi propojeni baraku se zahradou, nez vyhlidku typu "sokoli hnizdo"

Já bych zase raději ocenil vyhlídku.

Neni to nic proti nicemu. Vyhlidka z interieru nepopira vylez na dolni zahradu, ze ktere je urcite taky pekny vyhled. Je to samozrejme hodne pocitova vec, ale ja bych vsechny baraky otacel maximem prosklene plochy smerem do udoli. Jinak na tema sokoliho hnizda: ma smysl tam, kde je teren tak strmy, ze nejde plochu pod domem vyuzivat. Krasna ukazka takoveho domu je ve filmu "Cinska ctvrt" od Polanskeho - bydli tam v nem takovy zkorumpovany padouch...

Já myslím, že je to vyřešené akorát - jak na jih na terasu, tak na sever na město.
S tím zkorumpovaným padouchem to je docela vtipné, protože v tomto domě bydlí lidé, kteří korupci stíhají

...je to dům nějakýho hlavouna ze státní správy, jo? (7:- | )

Tý brďo, tak vod tohohle momentu chci bejt státní zaměstnanec! (7;- D)

Á propos, za co že to byl odvolán ten Mareš z NBU...? (7:- P)

Vždyť už ve státní správě jsi!!! nebo ne?
Nechci tady šířit nějaké nepravdy, ani nevím jestli to můžu psát, ale domnívám se, že jeden z obyvatel domu je soudce. Snad je to o.k. a není to už moc osobní.
Jinak dům za 7 mega mi přijde rozpočtem zcela normální. Líbí se mi, že vila působí strašně exkluzivně, ale přitom je to úplně normální dům z cihel.

...asi jsem se minul povolanim. Kdyby nekdo mel recept jak se stat z architekta investorem, dejte mi vedet. Gross neobhajil ani argument, ze si vydelal na ten byt na Barrandove. Jinak ten zkorumpovanej gauner z Cinsky ctvrti byl pred tim policajt :o) 7 MG mi na ten barak taky neprijde moc ...jen bych to porad... no nebudu se opakovat.

gratuluji, konečně zase nějaká další stavba, která se nespokojí s vyžitou chudokrevnou tradicí funkcionalismu, ale snaží se o organické pojetí. ještě lépe, když se to nezvrhává do kýče. škoda, že je ten domeček zase jenom bílý... nějaké pěkné šupiny by mu slušely...nebo rovnou stříbrné disky,že? ))

...prijde mi to genialni a to ve vsech smerech, navic tahle pecka vypada na 40 mega a ne na 7, navic ty dekorativni architektonicke prvky, fakt se mi to libi, za relativne malo penez, reprezentativni bydleni. Myslim, ze tohle je opravdu umeni, k tomu jsou potreba talentovani architekti. Setri penize a drzi styl. Klanim se....do roka u vas zvonim a skemram o podobny projekt

Dle mého krásná stavba, snad jenom zaujalo mě, že když jsem na tu stavbu déle koukal, tak si říkám co mi tam nesedí, co mě připadá nepatřičné? Pak mi to docvaklo ten barák nevypadá k bydlení ale vypadá spíše jako muzeum nebo luxusní výstavní sín - zkrátka spíše veřejný prostor k povznesení ducha než účelná stavba k bydlení....T takovém domě bych se snad bál i vařit, prát, spát...připadal bych si tam nepatřičně, spíš bych si tam dokázal představit nobl recepci a vernisáž obrazů s proslovy kunshistoriků-)
Ale stejně je to krásná stavba!

nadhera, byl nekdo se podivat ve vile tugendhat? na bydleni je to totez skoda ze pred nim stavi byty, pak ho uz zas ze silnice neuvidim

Prominte vazeny/a , ale vila Tugendhat tohle zdaleka neni. Not at all !

“Líbí se mi, že vila působí strašně exkluzivně, ale přitom je to úplně normální dům z cihel."

Však také i vila Tugendhat je vlastně “úplně normální dům z cihel". Jenom že ty cihly jsou německého tvaru a velikosti, do Brna prý letecky dopravovaných.

Jak známo, až do té doby Mies van der Rohe stavěl všechny své domy v Německu, z režných cihel. Jelikož v Brně (přes jeho značnou německy mluvící menšinu - říká se až 30%) Mies nenašel dostatečně uspokojující důkazy, že místní stavebnictví by jeho "sichtmauwerk" zvládlo, rozhodl se dodatečně pro omítnutý plášť budovy.

Jak to bylo s cihlami pro Tugendhat? Jak je ten příběh celý. Anebo legenda? Tím líp. Už sedíme a posloucháme...

Prodávám jak jsem koupil: V 80tých letech tehdy na obnově Vily Tugendhat pracujíí architektka mi sdělila, že její tehdy již zesnulý otec (ing. arch. Jeřábek) stavbu Vily T. navštíl jako student architektury se školou, a tam jim bylo řečeno nejen že všechny cihly jsou z Německa, ale take, že do Brna byly dopraveny letecky.

Stále ještě dnes, kdy letecká doprava je často menší dobrodružství než cesta pražskou tramvají, přepravovaní cihel vzduchem ještě natolik nezdomácnělo. Natož tenkráte, kdy vzlétnout s 10 tunovým nákladem (cca 3000 cihel) byl již výkon. Leč pravda, nebo ne, "prostředky na to tehdy byly".

Co je ale zcela určitě pravda je, žze zde použite cihly byly z Německa, neboť jak známo Mies řešil všechny podrobnosti, doslova do poslední cihly. V tom byl vlastně až “středověký" mistr stavitel, včetně toho že veškeré jeho technické vzdělání proběhlo na stavbě či v dílně jeho otce. Také tak všechny jeho jiné stavby (nejen té doby) rozměrově byly vždy odvozeny od zakladních stavebních prvků. Takže česká "třicítka" by samozřejmě zde nepasovala.

Rozměrové skladby (paterns) jsou naprosto stěžejní v práci Mies van der Rohe. Proto jsem byl třeba překvapen, když při opravách rumunskými koňmi poškozených venkovních schodů, v těch 80tých letech, rozměrová skladba jejich kamenných obkladů byla pozměněna, s odůvodněním, že kámen z původního lomu tam zbylý není dostatečné jakosti, k dodržení původních rozměrů !?!

Ale to již s "letajícíma" cihlama nemá co dĕlat a tak se omlouvám.

Der Adler much nelapá. Létá s cihlami.
Děkujeme za příběh.
Koncem dvacátých let však musela být spousta cihelen v okolí Brna, pro které vyrobit některý z "německých" formátů bylo hračkou. Vždyť majitelé i dělníci vešli do branže za Rakouska a tehdy bylo zvykem objednat např. pro stavební detaily (i když třeba římsa není detail) stavivo přesných rozměrů. Bylo to přirozené, protože jinak by to byla práce a náklad navíc (sekání českých třicítek, vyšší vrstva omítky...).
Možná je to záležitost Miesovy potřeby zhmotňovat ideje vystupující z hlubiny jeho ducha cihlami, s nimiž byl již hluboce ztotožněn.
Chtěl bych vidět tu cihlu, opatrně vyseknutou z Tugendhatu. Ale teď prosím za prominutí zase já, pro Vás je taková představa asi jako krádež přímo z oltáře.

...to si taky myslím... (7:- | )

A i kdyby snad byl van der Rohe vůči schopnostem svých Volksgennosen v Brně a okolí tak nedůvěřivý, o kolik by se asi - probůh(!) - stavba domu zpomalila, kdyby se ty cihly z Němec přivezly normálně na vagonu?
Ale v souvislosti s tou (i na dnešní poměry) hříšně drahou stavbou je celkem pochopitelné, že kolem jejího budování vznikaly rozličné lidové skazky. Byl jsem v té vile dvakrát a poměrně obšírný výklad se o ničem podobném nezmiňoval.

Tím ovšem nechci zpochybňovat samo svědectví o tom vyprávěném dobrodružství.

Díky! (7:- ))

Ačkoliv si Mies van der Rohe považuji velmi (navíc i proto, že sám jsem také začínal řemeslem) a Vilu T., přes její svĕtoslávu a přemrštĕnou pořizovací cenu si dovedu představit jako velmi příjemný (doslova "geműtlich") domov šťastné rodiny, tak přesto moje chápání rozdílu, mezi svatým a světským, mi znemožňuje takovýto technický zákrok považovat za svatokrádež.

V porovnání, co se nyní děje třeba pod starostlivou péčí pana Kněžínka s Karlovým mostem, vybourání nějakého zdiva zde (beztak omítnutého) by asi bylo menším zločinem.

Jinak, když vezmeme v úvahu třeba onyxovou stěnu (šutr až z Atlasu) makasar v Paříži zvědem nalezený a na místě Mistrem osobně prověřený, před jeho koupí a pak přepravou do Brna, tak pár letajících cihel z celkového tónu tohoto podniku vůbec nevybočuje. Prostě, když na to je....

...Je jasné, že onyx se musí shánět tam, kde se těží, a vzácné tropické dřevo nejspíš bude k mání v hlavním městě nějaké koloniální mocnosti, jakou představuje dejme tomu Paříž, než abychom ho kupovali na Žižkově. ...Ale vozit do napůl německého Brna cihly německého formátu, nadto ještě letecky?!

Mně to játra nerve. Spíš jsem měl dojem, že majitelé byli při veškerých nárocích na luxus přeci jen zásadním způsobem rozumní lidé a tohle mi tedy ten obraz poněkud kazí.

Á propos, šel Vám odkaz na to povídání o Žižkově (7:- ))

Luxus a společenská prestiž dokáže hodně..., že majitelé na to nalítli, jestli to teda není fáma (?), mi i napovídá, že Mies byl určitě šikovný obchodník a nedoporučil jen tak ledajakou cihelnu a leteckou společnost. Třeba si v tom brněnští radní berou příklad a nechtějí být za chudáky . To bude mít Fránek radost, že mu tu tak tlacháme okolo.

Nabyvše zkušeností i na tak "předražených" stavbách, jako např. Sydney Opera House, kde také různé stavební části pocházely ze všech koutů světa (keramické obklady pláště skořepin ze Švédska, sklo pro skleněné stěny -včetně zvláštních přístrojů na jeho opracování na stavbě- z Francie etc. etc.) jsem možná na takovéto výstřednosti zvyklý a tak i v tomto případě si je možná proto i snadněji připouštím.

Však také tato Utzonova snaha, získat to nejlepší z celého světa, pro tu kterou část stavby, mu nakonec zlomila vaz. Ne ani tak stále stoupající výdaje, jež byly stejně všechny hrazeny z výnosu pro to zavedené loterie (takže to vše zaplatil opeře zhusta nepropadlý "všeholid") ale proto, že místní výrobci a dodavatelé tlačili na vládu, aby Utzona donutila stavět jeho návrh výlučně z domácích hmot a výrobků.

Ten taková omezení samozřejmě nepřijal, neboť například velikost místniho skla do té doby nepřesahovala 1.8m/1.2m. Vraceje se zpět k vile T., tam téměř 40 let dříve plavené sklo 6m/3m nebylo nemožné (ale 50 let později již nedosažitelné). Také jsme jednou junáky bývali !

Á propos, diky, ten Žižkov je skvělý.

...ony tam ty skleněné tabule už dneska vyrobit půjdou. Je zřejmé, že když to v oněch časech uměly jen dvě sklárny na světě, tak to tím spíš nešlo v postátnělém sklářském průmyslu socialistických severních Čech. Jako parafrázi názvu onoho památkářského sborníku "Co jsme si zbořili" by tady bylo lze použít heslo "Co jsme si zkazili".

Rádo se stalo!

(7:- ))