Římskokatolický kostel sv. Ducha

...nejsem si jistý konceptem "slupek". Chápu ho, ale myslím si že by se moderní církevní stavba měla spíše otevírat do světa (zvlášť bude-li kostel hostit ostatky Jana Pavla II. - který, jak známo, byl pro větší otevřenost a liberalizaci církve). Mám pocit, že je to krok zpět ke středověkému ideálu církve. Tohle berte jako názor do diskuze.

Další věc je ta zvonice... jednak mám nejasný pocit že už jsem ji někde viděl - to by mi však vůbec nevadilo, ovšem kdyby tomu kostelu víc slušela. Ovšem to je asi záležitost vkusu...

Jsem si jistý konceptem slupek.
Vymezují jasné hranice mezi prostředími - velké sídliště - sakrální prostor, profánní- sakrální. Je to opravdu obdoba středověkého opevněného kostela v prostředí s velmi vysokou kriminalitou na jihu Ostravy. Za dobu svého krátkého fungování se navíc slupky osvědčily mimo jiné jako hlukový filtr a tlumení teplotních nárazů, vyvýšené plato pak jako hranice podvědomé zábrany vstupu např. pro opilce z mnoha okolních barů a diskoték.
A co je vlastně otevřenost v architektuře - to, že bude kostel vypadat jako supermarket František od Riepl-Riepl?

Dovolil bych si malou poznámku autorovi článku - Ony písmena na svatostánku patrně nebudou A a W, nýbrž řecké "alfa" a "omega", což se symbolicky vztahuje na Krista, jako na počátek a konec dějin (vzhledem k původním textům, které byly v řečtině, je to více než pravděpodobné)...

Ona myšlenka ztišení je docela zajímavá, nicméně souhlasím s Vaším názorem, protože dle mého je to skutečně na úkor otevřenosti a bezprostřednosti. Stavba mi z exterieru přijde symbolicky bohatá a při vizuální hmotě kostela docela "střídmá", a domnívám se, že určitě by nemohla být vyšší, jak je naznačeno v textu (středověk už opravdu skončil a sním i velikost katedrál, církev prostě takovou pozici v dnešním světě nemá, jako tomu bylo v oněch dobách)... Trochu mne zklamalo řešení liturgického prostoru, který by dle mého spíše zasluhoval centrální řešení (oltář uprostřed - resp. eliptický vztah s ambonem) - škoda, mohla to být hezká symbióza s celkovým řešením stavby. Jinak mne příjemně překvapila hra se světlem.

slupky jsou v tomto pripade obzvlast trefne, viz třeba Kahn. ale nejsem si jisty ze zde nejlepe. Podivejte se na Sv. Petra, Loretu, Sv. Horu třeba. Jedna cibule pěknější než druhá.

Při prvním pohledu na kostel s neóny bych řekl, že se jedná o nějaký noční klub. Musím se přiznat, že exteriér stavby jsem musel trochu"rozdýchat", ale tak je tomu vždycky, když přijde něco netradičního do tradičního (vím, o čem mluvím, vlastně píšu). Fakt je ten, že po určitém čase, v ní lze objevit jistou otevřenost vůči okolí a předevšim jednoduchost řešení vnitřních prostor, především liturgického, tomu dává potvrzující ráz. Nové řešení znamená nový přístup, tj. nové porozumnění základním vztahům a principům, byť to apriori nemusí být vždy to pravé. To ovšem ukáže až budoucnost...

Pro mne je vrstevnatost jednou z nejpodstatnějších vlastností prostoru. Jednotlivé vrstvy opravdu mohou filtrovat, dávají prostoru lepší čitelnost. Proto je mám rád. V protikladu jsou právě uniprostory - většinou designované a hladké. Jsou ale velmi brzy nudné. Proto miluji slupky.
Ještě k Františkovi od Riepl-Riepl: Minulý týden jsem si ho detailně prošel i s výkladem. Jednoznačne mohu říct, že není sakrálním prostorem. Je to víceúčelová architektonická kompozice s krásnými detaily. Budova ale bude čímkoliv, co na ní napíšete - galerií, muzeem, knihovnou, nebo snad větší vilou? Nemá jakékoliv typoogické znaky, kterých by bylo možné se chytnout. Myslím, že je produktem naší liberální západní společnosti - nikoho neurazí - hlavně v místní čtvrti s převahou arabských přistěhovalců.

Dovolil bych si nesouhlasit s tvrzením, že kostel sv. Františka není sakrálním prostorem. Je, a plnohodnotným... Povahu sakrálnosti v terminologii křesťanského smyslu totiž neurčuje zvolený design, resp. koncept stavby, nýbrž samotná přítomnost posvátného, nebo-li svatého tajemství. V tomto ohledu je třeba rozlišovat mezi architektonickým vyjádřením kostela a jeho samotným smyslem, byť spolu nerozdílně souvisí...

...od rekonstrukce kostela St. Martin-in-the-Fields tady se nedá nic jiného dělat, než diskutovat a vysvětlovat, jak to bylo myšleno...

...od Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci stojí kubický metr obestavěného prostoru kostela 3.810 Kč. Olomouc stojí při celkové ceně 1,1 mld přesně 10.000 kč za kubický metr. Takže kubík je zde cca o 6.200 kč levnější. Český stát je zjevně bohatý investor.