Revitalizace zámku ve Zlíně

hard to understand such a (potential) project. why is it published here?
lots of work has been put into it. lots of 3D, models, and text. I can tell. lots of money behind it probably (work is not free)

but

what is the thinking behind that?
what is this project for (socially speaking)? is it serving only private interests?

the castle is a common 'good' to zlin's inhabitants, not some sort of private historical building that would serve a sole business (undestand) making money thing.



context wise the project is a big FUCK THE CONTEXT in my opinion (which is just my own)
the center of gravity of Zlin is changing, but the castle will always stand aside from it.
many looked for a reuse/new use to it. the castle is a landmark.
historical pictures and diagram can not justify the architectural choices that have been made.
it looks more like a wart kind of addition to the castle from the outside. The patio looks nice though.

it seems to me that some private/money interest are trying to push a project nobody wants.

"Zámek je nejstarší dochovanou budovou ve městě." ... hneď na začiatku článku som si prečítal tento fakt... a potom už len márne hľadal adekvátnu argumentáciu pre tak radikálnu zmenu zastrešenia objektu. "Její nepříliš hodnotnou část zcela nahrazuje" ... diskusia o hodnotách je veľmi krehká vec, láka k subjektívnym súdom. Hoci veľmi oceňujem iniciatívu za oživenie zámku, myslím si, že navrhovaná rekonštrukcia ide priďaleko, je to viac prestavba a transformácia, ako obnova historickej dominanty mesta (aspoň čo sa veku stavby týka). Ak raz platí, že "jeho koncepce ... vyžaduje velké otevřené prostory s adekvátními světelnými podmínkami, kterými historická palácová dispozice zámku pochopitelně nedisponuje" - tak vytváranie uvedených priestorov a podmienok nevyhnutne znásilňuje historický objekt. Navyše, pokiaľ som pochopil, pôvodná hmota strechy existuje, nezanikla. V Zlíne sa nachádza dosť pamiatok moderny, ktorá si oveľa lepšie tyká so súčasným tvaroslovím, aké je - hoci kvalitne - použité v tomto návrhu.

Nalistoval jsem před pár dny v Magazínu Zlín tento článek:
http://www.zlin.eu/promena-zamku-co-rikate-na-prvni-navrh--a ktuality-2455.html

s přitištěným ankentím lístkem, který lze vyplnit i online:
https://formulare.zlin.eu/webfiller/formservice/filler.open? DocID=26640308

Na tuto akci magistrátu nelze veřejně na webu reagovat jakýmkoliv jiným způsobem. Nacházím jistou analogii s aktuálním slovenským referendem. Tyto situace mě prostě krajně rozčilují!

Jak se jeden myli ! Az dosud jsem si myslel, ze rozumim anglicky, narodivse se v anglickem prostredi, s veskerym svym vzdelanim tamtez (cestina je toliko jazyk mych predku). Kdyby puvodce sve myslenky vyjadril cesky, tak bych je mozna lepe pochopil. Ale, kdo vi? Mozna "ball is in my court".

Přestavba, pardon revitalizace, zde ma evidentně jediný účel - vymazat historickou hodnotu a génius loci stavby a místa. Až za par desítek let vypukne další podobná "potřeba"provést další rekonstrukci, prakticky nebude důvod budovu nevyvezt beze zbytku na skládku.

V argumentaci obhajoby návrhu mi chybí dnes zcela obvyklý závěr: požádáme o příspěvek ze strukturálních fondu a bude nás (město) to stát pouhých 15pct ceny. Ve skutečnosti, ale 50pct (kvůli odvodům ČR do rozpočtu EU). V případech jako je tento, je nutné také zamlčet, ze provozní náklady zdaleka převýší výnos. Apel, v posledních odstavcích, na sebevědomí současné politické reprezentaci by neškodilo vytesat do betonu nad vstupní bránu.

Nechápu jak je možné, že se takový záměr připravuje bez architektonické soutěže, speciálně pokud zadání údajně vyžaduje zásadní přestavbu. Jedině soutěž by na základě konkurenčních myšlenek ospravedlnila, zde se jedná o zásah adekvátní či nikoli a když už, zda je právě tento zásah ten nejkvalitnější. Neméně zajímavou odpovědí z odborného vyhodnocení by bylo, zda není na místě přehodnotit samotné zadání.

Zlín je zvláštní město. Chlubí se svým baťovským založením, ale stejně tak upozorňuje, že i před tím byl městem s vlastní strukturou. Tu ovšem baťovská doba nechávala nepovšimnutu, stavěla vedle. Baťovské město nikdy nebylo dostavěno, moderní Zlín zůstal bez náměstí. V takové chvíli zbytky původního města byly velmi příjemné. Mezi starým městem a baťovským městem zůstal v parku zámek, V zemi přeplněné památkami všech dob to samozřejmě není hvězda, v městě, které je nedokončené a stále si není jisto, jak se dostavět má, je to jedna z jistot. Jistota příjemná. Odešlo z ní muzeum a odešla z ní galerie. Nevím, je-li tam ještě restaurace. Má tam vzniknout nové muzeum a nová galerie. K nim by se restaurace určitě hodila. tak nějak neumím pochopit, proč se to celé musí tzv. revitalizovat, či spíše ničit, právě navrženým způsobem. Hotelové pokoje mohou vzniknout jinde, nemusí zrovna tady. Navržen věc (slovo architektura se tu nějak vzpěčuje) - to není revitalizace, to je devastace. Leopold Bauer nebyl tak úplně bezvýznamný architekt a jeho zásah zámku slušel a zatím ještě sluší. Navrhovaná proměna zámku velmi nesluší a ze Zlína udělá město, které své architektonické pověsti hodně ublíží. A když nebudu hodnotit, co to dělá se zámkem - zbyde mi ošklivá, těžkopádná hmota s tupými proporcemi (bez ohledu na čtverce a kříže kreslené přes fasádu). Text pana Koryčánka mi k tomu připadá hodně smutný.

Situaci kolem zámku sleduju už delší dobu a pokusím se ji vysvětlit tak, jak ji chápu já.
Zlínský zámek je dlouhodobě obtížně provozovatelný objekt. V době, kdy tam sídlila Krajská galerie a muzeum JV Moravy, byl z velké části využíván těmito institucemi. Bývala v něm kromě toho kdysi docela slušná restaurace, před pár lety dokonce došlo k vestavbě nové kuchyně pod nádvoří, ale provoz restaurace se nepodařilo udržet.
Po odchodu galerie a muzea do nových prostor tzv. Baťova institutu město řeší, co se zámkem. (Mimochodem analogickou otázku, co s bývalou budovou knihovny v centru, město vyřešilo vloni rekonstrukcí objektu pro činnost zájmových organizací, folklorních souborů atd).
Zámek je větší sousto, a tak v jeho případě dokonce asi před rokem proběhla anketa, jak si občané představují jeho využití, pochopitelně s množstvím přepestrých odpovědí. Následně byl zámek městem pronajat sdružení podnikatelů, kteří ho chtějí naplnit novým obsahem, pro nějž si nechali zpracovat projekt, který teď představují (jako nájemci!) městu a veřejnosti. Město se rozhodlo opět uspořádat anketu mezi občany, tentokrát s jednoznačnějším dotazem, jak se vám líbí tento návrh. Svým způsobem je to tedy opět příklad rezignace města /kraje, vlády/ na své funkce.
Z mého pohledu je zásadním problémem zámku jeho poloha uprostřed bývalého zámeckého parku, osekaného přetíženými několikaproudými komunikacemi. Paradoxně složitá je i dopravní obslužnost objektu vč. parkování většího množství vozidel atd. Naopak téměř ideální je dostupnost pro pěší, zámek je v dosahu nádraží, autobusového nádraží, kolem projíždejí prakticky všechny linky MHD.
Snaha dát zámku nový obsah naráží na jeho "zastaralou" formu - má silné zdi, malá okna, chybí "open space". Kdyby nešlo zrovna o památku, bylo by jistě lepší ho zbourat a postavit nový objekt na míru danému účelu. Architekt zde tedy nejspíš udělal maximum, aby případnému investorovi zámek přetvořil k požadovanému účelu, svou vizi vysvětlil a odůvodnil. Je ovšem otázkou, zda by po těchto úpravách zámek ještě zůstal zámkem. Svým osudem by se ale hodně přiblížil nedalekému objektu bývalého okresního soudu, který před asi sto lety vznikl přestavbou původního pivovaru.
Po pravdě nemůžu uvěřit, že je to vážně míněný záměr. Připadá mi to spíš jako pokus o vytyčení pole pro bitvu s památkáři (aby bylo možné vyjednat "mečiarovský kompromis") nebo jako manévr, jak vzdát pokus o oživení zámku ("neschválili jste nám projekt, tak nic nebude"). Na druhou stranu tento projekt umožňuje nově (střídměji) definovat zadání (doufám tedy, že příštím požadavkem nebude akvapark či rozhledna) a také uvědomit si hodnoty této celkem nenápadné historické stavby v centru racionalistického města.

tuto větu tesat, je to manifest pozitivismu: "...vzhledem k povaze programu bylo jasné, že se neobejdeme bez nových zásahů. Bez nich by se však objekt proměnil v prázdný restaurovaný skanzen, jehož vznik by byl jen stěží zdůvodnitelný..." už je to tu zas

Souhlasím, jen upřesnění: Za první republiky bylo staré centrum města zcela přestavěno. Ze starých staveb zůstal zámek, pivovar-soud, stará škola-knihovna-klubová budova, kostel, 2 budovy s historizujícími fasádami na náměstí (dnes jen fasády jako součást pláště nákupního centra), budova nádražíčka, možná pár drobnějších domů, které nepřekážely. Přestěhován byl i hřbitov.
Přestavba proběhla vč. změny uliční sítě - s odkazem na původní byl vytvořen relativně velkorysý plán, který dosud (byť hraničně) umožňuje vedení transitní dopravy centrem města.
Náměstí práce bylo a je podle mě novým městským náměstím u továrny, byť ustrnulo v čase a řada studií na dostavbu ve 40. letech i později (i po sovětském vzoru) se nerealizovala.
Doporučuju http://www.staryzlin.cz

...je hodně příkladů odvážných, přitom skvělých projektů i realizovaných dostaveb historické architektury ( st.john the divine - Calatrava, radnice v Bensbergu, Peiova galerie v Lucembursku, Sainsbury wing od Venturiho, Reichstag, ten krásný hotel od Souto de Moura, Louvre, Tate modern a já nevím co všechno ještě). Pro všechny je však společný jeden znak. Pokorná citlivost. Okecat jde cokoliv. Včetně podobného analyticky ironického supergesta. Dobrá architektura tím nevznikne

Jedním ze zvláštních příkladů je Zámek od F Kafky...
Ono je celkem blízko od budovi zámku k visacímu zámku, obzvláště na tomhle případu.No a když je visací zámek na vratech zámku...?

Pane Skála, Kafkův Zámek je nedokončený. Měl sem za to, že zámek ve Zlíně je hotov.

Ujišťuji Vás, pane Brejcho, že Kafkův Zámek je pernamentně zároveň dokončený a nedokončený, zrovna jako zlínský zámek.
Kdysi v 90. letech jsem dělal experimentální studii- model Kafkova zámku jako architektonické superstruktury- mezi ulitou rodu a počítačovým virem.
Došel jsem k následujícímu obzoru- jen prach na Klammových spisech obsahuje napětí usazené na první skice i posledním fragmentu ruiny. Ví to jak Frída, tak Erlanger a samozřejmě i Klamm...
A pokud s tím bude srozuměn i autor možné přestavby, tím lépe...

Cert vem pokoru (citlive) porozumneni zde chybi. Carlo Scarpa, pada na mysl.

Tá strecha je strašne out of kontext. Zabíja to krásu tej starej budovy!

Mě to něčím připomíná K. Pragera, je to prostě velké problematické gesto, které nepotřebujeme. Než tohle, tak raději bourat a stavět nové. Snad jako studie, ale nemá cenu se k tomu vážně vyjadřovat o realizaci nemluvě.

I Zlín má právo mít svůj paskvil.

Proč ne? Mají-li ve Zlíně pocit, že jejich moderní město trpí přemírou historických památek (mimo baťovskou éru), tak nechť si tu "jedinou", kterou tam ve skutečnosti mají, klidně zprzní. Vždyť i na náměstí Míru si nasadili do domů s neorenesančními fasádami červa, když se jim tam rozkutálelo Zlaté jablko.

Obhajobu návrhu slovy pana Koryčánka chápu a souhlasím s ní do té míry, že město chce mít svůj středobod, ten nechť je moderní a je výrazem pokračování ideálů nového Zlína a že se městu může dařit právě ve století 21., napovídá již číslo nejznámější zlínské budovy a sice „jednadvacítka“. A vnímám místo a zámek jako prostor pro kulturní setkávání, jako spojnici dvou zlínských částí (fabrika a staré centrum města okolo nám. Míru).
Ale je nutno si položit otázku, zda je tedy vybrán vhodný objekt pro splnění tolika cílů, mnohdy snad i protichůdných, které se mu kladou na bedra. Uvědomme si, že sám historický objekt a jeho status národní památky je docela logickou překážkou pro prezentaci rozvoje, vzletných myšlenek a inovátorských přístupů. Troufám si říci, že chyba nastala hned na začátku a jakákoliv další práce (v případě pana architekta Míčka jistě i mravenčí a téměř nadlidská) je úplně zbytečná. K čemu dlouhé statě odborníků, filozofická rozkládání, teoretizování a hraní si na koncepci, když zadání neodpovídá možnostem vybraného objektu?
Pokud muzeum - ano, pokud kavárna - ano, přednášky, společenské aktivity, workshopy, letní festivaly, místo setkávání - výborně! Ale proč hotel, proč nevyužíváme sklepení a přistavujeme patro, rušíme původní střechu, proč přetékáme přes historický půdorys, proč, proč, prostě proč kazíme formu a vnucujeme se s novou? Protože se chceme buďto zviditelnit a nebo prostě cpeme jakýsi obsah do neodpovídající „excelové tabulky“. Nesedí to? No tak jí změníme vzorec, přidáme řádky, ubereme sloupce a hele: Už se to tam vejde… Heuréka, jdeme přestavovat.

Veškeré argumenty na obhajobu opírající se o mnohé zásahy do objektu v předešlých epochách jsou pouze berličkou a to již v zárodku nalomenou. Nežijeme přece v 19. století, ani na začátku 20., abychom si z historického celku dělali trhací kalendář.

Před panem architektem Míčkem na jednu stranu smekám, že se tak složitého úkolu zhostil a dotáhl jej až do konce, protože cítím, že takové zadání je takřka neřešitelné a čas, který vskutku poctivému vypracování musel věnovat, nechci ani znát. Na druhou stranu by ale bylo možná vhodnější dát najevo, že tudy cesta nevede a nikoliv přesvědčit i sám sebe, že toto řešení je správné.

Zjednodušeně řečeno: Můj vkus říká, že pokud budu navrhovat řešení na rekonstrukci zlínského zámku a mým přáním se stane dosažení kompozice co nejvíce NEforemné, původnímu objektu v největší možné míře NEodpovídající a na místo samé maximálně se NEhodící, pak se budu snažit udělat přesně to, co je zde navrženo a to si ještě nejsem jistý, zda to úplně trefím. Z tohoto pohledu je návrh žel bohu dokonalý… No proč ne, pokud to Zlín chce?

Smekám před panem Pavelkou. Již dlouho jsem v internetových diskuzích nenarazil na komentář, který by byl tak skvěle a trefně formulovaný.