|
foto: Jakub Holas |
Cílem rekonstrukce byla přestavba rodinného domu na vícegenerační dům (3 byty - byt 2+1 (1.np) = 85 m², byt 3+kk (2.np) = 85 m², byt 2+kk (3.np) = 75 m²) se vstupy do bytů v jednotlivých podlažích. Základní myšlenka návrhu spočívala v přiznání původních a nových částí jak po formální, provozní, tak i materiálové stránce. Nové objemy "prorůstají" dovnitř i ven v každém podlaží domu, včetně střechy.
Studie stavebních úprav rodinného domu předpokládala odstranění stávajícího dvouramenného schodiště v jižní části dispozice. Nové ocelové dvouramenné schodiště zůstalo na stejném místě, ale s užší geometrií. Další výraznou úpravou bylo rozšíření zádveří. Zde vznikl prostor pro samostatný vstup do bytu v přízemí a nástup na nové domovní schodiště, které je hlavním komunikačním prvkem v domě. V patře byly vybourány všechny příčky vyjma mezi ložnicemi. Výsledkem je otevřený obytný prostor zahrnující kuchyň s ostrůvkovou linkou, jídelní kout a obývací pokoj, neboli salónek. Dominantním prvkem v otevřeném prostoru je vyzděný víceúčelový blok, vymezující koupelnu s původní litinovou oválnou vanou, kuchyni, spíž a prostor pro lednici. Součástí konceptu interiéru je vestavěný nábytek v podobě knihovny, šatní skříně a policové stěny v salónku. Společenské, jídelní, kuchyňské a hygienické funkční plochy bytu jsou na jedné ose, podtržené vizuálním kontaktem. Stávající dva pokoje zůstávají nezměněny a lodžie na jižní straně byla přestavěna na pracovnu. V podkroví je dispozice obdobná dispozici v patře. Půdní byt je otevřený do krovu vyjma místnost ložnice, nad níž je umístěné mezipatro jako úložný či obytný prostor přístupný po žebříkovém schodišti z obývacího pokoje. Podlaha je na původní úrovní, pouze v kuchyni a na toaletě je vyvýšená nad vazné trámy a vytváří tzv. "pódia".
Vodorovné a svislé konstrukce přistavěných částí jsou navrženy z dřevostavby, v exteriéru obložené modřínovými latěmi v šikmém směru a v interiéru smrkovými palubkami ve svislém směru. Povrch koupelny v patře je z probarvené vápenné kletované omítky v kontrastu s ostatními vápenocementovými omítkami v bytě. Různorodé povrchové úpravy tak podtrhují koncept přiznání původních a nových částí. Z důvodu navození dojmu otevřeného bytového prostoru v patře není příčka do hygienického zázemí vyzděna až ke stropu. Centrální prostor tak působí otevřeněji a vzdušněji. V uličním štítu střešního vikýře bylo umístěné kruhové okno s nerezovou balotinovanou šambránou, která v exteriéru rámuje panorama města a v interiéru vytváří prostor pro odpočinek a sezení.