Kéž by takto vypadaly rekonstrukce technických památek. Tleskám a volám bravo! Myslím, že se jedná o velmi citlivou restauraci - tedy pokud má stavba sloužit jinému účelu, což je volba u většiny technických památek. Jen si nejsem jistý, zda zcela vyšel záměr s oním přístavkem. Na mě působí velmi nesourodě, jakoby na střechu položil hotovou buňku obří jeřáb. Navíc mě tato nástavba svým vzhledem připomíná stavby „socialistického funkcionalismu“ ala budovy ZDŠ, nejrůznější samoobsluhy a Priory. Atoři jistě toto nezamýšleli, nemohu však za to, že to ve mně zmíněnou asociaci vyvolává. Bude to ale zřejmě můj problém.
Ještě poznámka k těm nezvykle hustým železobetonovým překladům ve stropě. Mám původní vzdělání v oblasti silnoproudé elektrotechniky a pokud si vzpomínám, má takovéto zesílení konstrukce čistě ochranný charakter. Muselo chránit statiku budovy v případě exploze velkého transformátoru. I to se někdy (velmi vynímečně) stávalo u transformátorů starých typů. Proto též ona ocelová okna z tenkých pásků dělená malými tabulkami, aby v takovém případu měla tlaková vlna volný prostor a úlomky skla nenadělaly zas až tak velkou paseku na ulici. Prioritou tedy takto řešeného stropu nebylo ukrytí kabelů.
Na každou funkcionalistickou stavbu lze posadit podobnou bedýnku a změnit původní hmotovou kompozici. Vůbec si nemyslím, že by se podobný přístup měl zhusta uplatňovat. Navíc v tomto případě se jedná o nemovitou kulturní památku.
Rekounstrukce objektu se nepochybně odehrává ve vysokém standardu autora. Ale ta nástavba. To je opravdu hrůzné. Okopírovat federální shromáždění (či já vím co) a posadit to na tak proporcionální a čistou architekturu je skoro zločin. Proč proboha nebyl použit mnohem jemnější návrh z barevné skici jako na Langansu? Sice nic nového, ale rozhodně lepší než tohle. Pane Lábusi, klesnul jste u mě, je-li to ovšem Vaše práce (skoro se mi tomu nechce věřit).
A CO BY JSTE TAM POSTAVIL VY? CHALOUPKU STRÝČKA TOMA? "NORMALIZACNI" NEPRIPADA VAM TO NA POMERNE UJETEJ TERMIN NA JEDNODUCHOU FRAZOVANOU HMOTU. JE VIDET JEN VASE ARCHITEKTONICKA A MENTALNI NEVYSPELOST, KDYZ SEM PISETE TAKOVYHLE REAKCE...JE LIBO PAR OBLOUCKU A PAR SADROVYCH JELENU? MIMOCHODEM, ZAJEDTE SE NA TU NORMALIZACNI ARCHITEKTURU PODIVAT TREBA DO FRANCIE, TAM BY SE NECO TAKOVYHLEHO ZHODNOTILO ASI JINAC.
Zato nadávka v předmětu, argumentace sádrovými jeleny, použití špatně čitelných verzálek a nesmyslná reakce ve stylu „Co byste tam postavil Vy?" s pravopisnou chybou jsou důkazy architektonické a mentální vyspělosti přímo renesanční...
Děkuji za Váš příspěvek z pohledu oboru silnoproudé elektrotechniky. Leccos to o původní Librově stavbě vysvětluje. A také to vypovídá o tom, jak je důležité prostudovat dobu vzniku stavby do všech relevantních důsledků - například i z oboru elektrotechniky, abychom se mohli k architektově práci vůbec zodpovědně vyjadřovat. Zmiňuji to i proto, že se domnívám, že totéž platí i u případu práce architekta Lábuse, datované o více než 80 let později. Za osm desetiletí se do původní Librovy stavby propsalo tolik událostí, že k hodnocení nástavby je - podle mého názoru možné přistoupit teprve po důkladném seznámení s celým úkolem. Výroky, které nástavbu hodnotí, přestože ani nezaznamenaly, že ještě není dokončená, není třeba brát na vědomí. Závěrem bych rád zmínil, že na povedené rekonstrukci trafačky má významnou zásluhu právě profesionalita, pečlivost, pracovitost a zkušenost architekta Lábuse a neméně tak osvícený přístup investora a uživatele stavby zosobněného panem Rudolfem a firmou WPB.
Na vědomí ať každý bere to, co uzná za vhodné. Stejně tak ale má každý právo hodnotit tuto nástavbu nebo jakýkoliv jiný barák, aniž by předtím běžel do knihovny pro čas. ERA 21 1/2005, kde byly historie stanice i projekt její rekonstrukce popsány, případně studoval Memorandum na výše uvedeném webu. Může hodnotit i to, co vidí jako kolemjdoucí, může hodnotit skici nebo vizualizace. Když už odborná média (Archiweb, ARCHITEKT), nebo samotný autor na lednové konferenci ARCHITEKTURA ČR, tuto rekonstrukci prezentují v nedokončeném stavu (čert ví proč - možná trend z ciziny, kde se do časopisů někdy rychle fotí málem už i stavební jáma), mohou se snad ostatní vyjádřit k tomu, jak na ně tato realizace působí - třeba právě teď a právě na těchto fotografiích. Nebo si opravdu myslíte, že architektura je elitním oborem pro pár zasvědcených znalců - a že baráky se mohou lidem líbit či nelíbit až po podrobném studiu autorských zpráv a všech historických a odborných souvislostí?
Mimochodem. Dle vizualizací se výraz samotné nástavby namontováním žaluzií už příliš nezmění. Na druhou stranu nemám dojem, že zde někdo pochybuje o tradičně pečlivém přístupu prof. Lábuse z hlediska technického či památkového...
...Vážně tam budou žaluzie? Když jsem slyšel, že je to nedokončené, řekněte mi, proč jsem si hned pomyslel, že tam budou žaluzie?...(7;- D)
Add new comment
Diskusní příspěvky vyjadřují stanoviska čtenářů, která se mohou lišit od stanovisek redakce. Všechny příspěvky musí být schváleny redaktorem dříve než budou zveřejněny.
Redakce archiweb.cz ctí v maximální možné míře svobodu slova, nicméně ve výjimečných případech si vyhrazuje právo smazat nebo opatřit komentářem příspěvek, který se netýká tématu diskuse, porušuje platné zákony ČR nebo dobré jméno portálu, obsahuje vulgarismy nebo má reklamní charakter.
Ještě poznámka k těm nezvykle hustým železobetonovým překladům ve stropě. Mám původní vzdělání v oblasti silnoproudé elektrotechniky a pokud si vzpomínám, má takovéto zesílení konstrukce čistě ochranný charakter. Muselo chránit statiku budovy v případě exploze velkého transformátoru. I to se někdy (velmi vynímečně) stávalo u transformátorů starých typů. Proto též ona ocelová okna z tenkých pásků dělená malými tabulkami, aby v takovém případu měla tlaková vlna volný prostor a úlomky skla nenadělaly zas až tak velkou paseku na ulici. Prioritou tedy takto řešeného stropu nebylo ukrytí kabelů.
Mimochodem. Dle vizualizací se výraz samotné nástavby namontováním žaluzií už příliš nezmění. Na druhou stranu nemám dojem, že zde někdo pochybuje o tradičně pečlivém přístupu prof. Lábuse z hlediska technického či památkového...