Budova ČSOB v Praze

V roce 2003 ČSOB zahájila proces nejen výběru lokality a projektu pro přestěhování svého ústředí mimo centrum Prahy, ale zároveň tím započala kulturní proměna samotné banky. Ještě dříve, než pro novou budovu bylo vybráno radlické údolí, padlo rozhodnutí o změnách ve firmě, o nové firemní kultuře. A nové ústředí se mělo stát hnacím motorem těchto změn a vytvořit prostředí pro týmovou práci, komunikaci, sdílení informací a znalostí, prostředím pro korporaci s plochou řídící strukturou. Tyto aspekty pak byly určujícími pro samotné zadání investora pro přípravu projektu nové budovy.
Očekáváno bylo nejen provozně dokonalé pracovní prostředí, ale také psychologicky a sociálně příznivé klima pro uživatele. Předpokladem bylo sofistikované využívání prostoru, denního světla, zeleně a dalších psychologicky pozitivních prvků pomáhajících eliminovat negativa sdílených kanceláří. Plánována byla ekologicky příznivá stavba s co nejmenšími negativními vlivy na životní prostředí. I s ohledem na tuto skutečnost byl kladen důraz na dlouhodobé udržení kvality u všech použitých materiálů a konstrukcí, tedy schopnosti úspěšně absorbovat procesy stárnutí.
Architektura objektu měla být dle zadání investora přátelská, nikoliv exkluzivní, s příznivým vztahem k okolí, k uživatelům a k návštěvníkům.
Všem výše jmenovaným kritériím byl jako nejlépe vyhovující vybrán ve dvoukolovém výběrovém řízení developerský projekt společnosti SKANSKA CZ s návrhem AP ATELIERU Ing. arch. Josefa Pleskota. Ten nové sídlo banky citlivě zasadil na dno Radlického údolí. Do lokality poskytující dostatečný prostor pro rozvoj a se stanicí metra a konečnou tramvaje velmi dobře dopravně dostupné. Výstavbou nového ústředí ČSOB v Radlicích tak byla zahájena urbanizace, ale také stabilizace celých Radlic.
Záměr architektů vytvořit moderní administrativní budovu jako flexibilní systém pracovního prostředí, které bude snášet dynamické proměny potřeb banky, vyústil v čtyřpatrový objekt s pátým ustupujícím poschodím a třemi podzemními podlažími. Stavba je 70 m široká a 210 m dlouhá. Nejde však o monoblok, ale o šestici srostlých pavilonů, a budova je organizována jako malé město. Komplex je propojen jednou centrální komunikací – „ulicí“, dlouhou jako Celetná ul. od Prašné brány po Staroměstské náměstí – vedenou prvním nadzemním podlažím, a tvoří tak ideální místo pro setkávání lidí. Jako na každé městské ulici i zde najdeme restauraci, kavárnu, konferenční sál až pro 120 osob, bankomat, čítárnu s knihovnou, zeleň s vodním prvkem a klidným posezením, lékaře…
Prostor je strukturovaný tak, aby vzniklo množství opakovatelných jednotek dostatečně prosvětlených denním světlem a interiérově zařaditelných podle jednotného principu. Pracovní prostor je variabilní, dělený na open space a množství jednacích místností a koutů. Všech 2700 klasických pracovních míst je umístěno tak, aby zaměstnanec měl dostatek denního světla a přirozený výhled ven. Denní světlo se do budovy dostává přes pět hlavních atrií, jimiž prochází již zmíněná ulice, dalších šest menších atrií je umístěno v jednotlivých pavilonech.
V případě nedostatku denního světla, přichází ke slovu osvětlení umělé. To je v otevřeném kancelářském prostoru založeno na dvou systémech, a to na přisazených stropních svítidlech v prostoru komunikační páteře a na stojacích lampách s přímo-nepřímým osvětlením, situovaných u každého pracoviště. Systém stropních svítidel je ovládán centrálně. Systém stojacích lamp je řízen automaticky a plynule tak, aby na pracovišti bylo dosaženo vždy alespoň 500 lx. Každá lampa má svou vlastní časovou křivku intenzity svícení, která je dána parametry jejího umístění (vzdálenost od fasády, atp.), její výkon je pak regulován dle jasu oblohy, směru slunečního světla a polohy žaluzií. Každý pracovník pak může zvýšit nebo snížit intenzitu osvětlení lokálně, přímo ovladačem na lampě. Lampu lze také ovladačem na lampě vypnout.
Nedílnou součástí celé budovy je vnitřní a venkovní zeleň. Je využíváno nejen jejích estetických účinků, ale i vysoké užitné hodnoty zelených ploch s pozitivním vlivem na kvalitu životního prostředí. Flora napomáhá zmírnit intenzitu hluku, prašnost prostředí, přehřívání stavebních prvků a mikroklimatu. Uvnitř budovy pak zeleň přispívá k okysličování a zvlhčování vzduchu, ale také stíní a člení prostor.
Rostliny vysázené v okolí budovy zajišťují splynutí budovy s přiléhající přírodou, kdy druhová skladba je odvozena z druhové skladby stávajících přírodních porostů.
Zeleň je v těsném styku i se samotnou budovou, kdy vyplňuje atria, která jsou pro ni přímo určena a pne se po fasádách, což opět zvyšuje integraci do zeleného prostředí. Pobytové zelené střechy mají rozlohu 7 000 m2. Je zde šest obdobných krajinných zahrad s vyvýšenými pahorky, které jsou porostlé hájky stromů a stromových keřů s lučním podrostem. Pro pozorovatele zeleň na střeše plynule přechází do okolních svahů. Zemina na střeše je místy navršena až do výšky 1,4 m, aby byl umožněn růst i středně vysokých stromů. Orientace zahrad ke světovým stranám podmiňuje odlišné koncepční pojetí. Zatímco severní část střešní krajiny navazuje svým charakterem na přírodní svah radlického údolí, zahrady s jižní expozicí připomínají svou skladbou dřevin slunné Středozemí. Významnou funkcí střešních zahrad je zároveň retence dešťových vod.
O parkovou výsadbu na terasách a střeše budovy se stará automatický systém zavlažování, rozvedený k jednotlivým stromům a keřům. K zavlažování je používána dešťová voda. Dešťová voda se jímá do dvou nádrží v podzemí, kdy větší z nich má velikost plaveckého bazénu, cca 500 m3.
Už z výše uvedeného vyplývá, že budova je navržena s orientací na životní prostředí. Nejen, že jde o tzv. brownfield, tedy vznikla na místě, které již bylo v minulosti stavebně využité, ale při stavbě byly v maximální možné míře využity přírodní materiály – dřevo, ocel, sklo a beton. Ekologicky je navržen i samotný chod budovy se snahou co možná nejvíce snížit její energetickou náročnost. Proto jsou zde využity pasivní i aktivní prvky energetického hospodářství. Vedle tepelných úspor jde i o využívání tepla, které vzniká přítomností lidí, provozem počítačů, ale i z provozu zařízení ve zvláštních prostorách, jako v datových místnostech, kuchyni či strojovně.
Vzduch je do prostor přiváděn podokenními a podlahovými jednotkami a následně odváděn přes chodby či přímo prostorem atrií do podstřeší, kde je po rekuperaci odváděn ven. VZT systém a elektromotorické otevírání oken v převážné části roku podchlazuje chladnějším nočním vzduchem prostory tak, aby byla využita tepelná setrvačnost stropů a betonových stavebních konstrukcí, což je usnadněno bezpodhledovým řešením budovy. Při vysokých vnějších teplotách začíná být přiváděný vzduch ochlazován a souběžně odvlhčován. V létě pak budova využívá pasivní prvky energetického hospodářství, především mobilních, automaticky řízených vnějších žaluzií a vnitřních rolet. Je však možné je ovládat i lokálně, kde lze navolit míru zatažení a sklon lamel. Po určité době se ale systém opět přepne zpět do automatického režimu. Je tak zabráněno opomenutí a trvalému vytažení žaluzií v době intenzivního slunečního svitu, které by neúměrně zvyšovalo tepelnou zátěž přilehlé části interiéru. V nočních hodinách v zimním období pak stažené vnější žaluzie slouží jako dodatečná tepelná izolace objektu. Prosklená zastřešení atrií jsou stíněna roletami, které jsou rovněž ovládány automaticky, dle slunečního svitu, polohy slunce a vnější teploty.
Jelikož projektem nového ústředí v Radlicích, pro které se vžila anglická zkratka NHQ (New Headquarters) bylo dosaženo všech cílů popsaných v úvodu tohoto textu, rozhodla se ČSOB přestěhovat také zbývající společnosti své skupiny do Radlic. Toto rozhodnutí bylo v roce 2013 impulsem pro přípravy stavby druhé budovy umístěné ve svahu nad Radlickou ulicí. Budova dle návrhu ateliéru Chalupa architekti byla dokončena v roce 2019. Obě budovy jsou propojeny lávkou. Tím byl dovršen vznik skutečného kampusu. A protože Pleskotova budova je v kampusu ta severní, zkratka NHQ se může používat i nadále. Nově se však jedná o zkratku anglického spojení Nothern Headquarters. Pro budovu z ruky bratří Chalupů se pak ujala zkratka SHQ – Southern Headquarters. O té se můžete více dočíst zde.