Městská plastika Grashopper

Luční kobylka se anglicky řekne grasshopper. Jsme přece jenom v Rakousku, a tak má každé podstatné jméno na začátku velké písmeno. Aby částečně porozuměli místní, vypustí se ve slově tráva druhé S - německy se totiž luční koník řekne der Grashüpfer. Vznikne tak slovní hříčka v podání avantgardní skupiny BKK-3, která si vůbec ráda hraje. Se stavbami, slovy, a když se podíváte na jejich domovské stránky, uvidíte, že rádi hrají i fotbal - s poněkud pozměněnými pravidly. (pš)



Na městském okruhu se to zazelenalo: městská plastika před inkubačním centrem IP.TWO na Ottakringu vytváří přes celou délku budovy dráždivou urbánní krajinu. Co tu nadměrně bují, jsou zeleně natřená plechová stébla trav, která zdobí schodišťové rameno a proměňují ho na ‘vícefunkční umělecký objekt‘ (BKK-3). Jeho hodnota není pouze vizuální, ale i v městotvorném užitku, když odděluje rušný okruh v bezprostřední blízkosti od chodců a nástupu do budovy. Nabízí navíc pohled na stresem zužovaný provoz aut pěkně z vyvýšené perspektivy. Objekt neslouží jen kancelářské budově, ale v případě potřeby i jako vchod do sousedící restaurace a jako letní zahrádka. Naposledy dokázala ‘luční kobylka’ svoji způsobilost i jako ‘catwalk’. Jednoho dne se tu vzpínali bílí koně ve vysoké trávě - nebo to skutečně byli jednorožci?