Objekt bývalých stájí je součástí hospodářského areálu založeného kolem roku 1870. Velikost a poloha domu je pro uspořádání hospodářství klíčová. Spolu s podobně velkou stodolou na jižní hraně pozemku vymezuje prostor velkého dvora a ustavuje měřítko areálu, které je řádově větší než měřítko okolní obytné zástavby.
Dům byl posledních zhruba dvacet let nevyužíván, nakonec navíc delší dobu bez střechy. Degradace původních stavebních konstrukcí tak byla značná.
Návrh směřoval k záchraně možného. Připadalo nám, že k jistotě a velkorysosti původního není potřeba přidávat.
Cílem byl jeden velký, univerzální výstavní prostor s malým zázemím, využívaný sezónně od jara do podzimu.
Hlavním stavebním zásahem byla fixace obvodového zdiva (o několik decimetrů vychýlená západní strana domu) pomocí masivních betonových rámů a návrh nového zastřešení. Střecha je valbová stejně jako původní. Horní osvětlení proskleným hřebenem značí novou náplň prostoru a principiálně propojuje konírnu se sousedním novým školícím střediskem.
Kámen obvodového zdiva byl v ploše manuálně očištěn, lokálně vyspraven a přespárován. Stejně tak byly vyspraveny cihelné šambrány kolem oken.
Do původních otvorů jsme zasahovali minimálně.
Navrhovali jsme jednoduchá konstrukční a materiálová řešení (důraz na nízké náklady). Důležitá nám pro případné budoucí sofistikovanější úpravy připadá čitelnost původního.
Zásadní byla investorova chuť a vůle zachránit objekt většinově považovaný za odepsaný, navíc v území, které je dík současné absenci smysluplné sociální a urbánní politiky města nahlíženo s přezíravým despektem.