MÍSTO
Úzká, protáhlá parcela je zahradou na okraji historického centra Mníšku. Zástavba kolem je různorodá a hutná. Převládá drobné měřítko rodinných domů jednoduchých tvarů se sedlovými střechami, kořeněné množstvím tvarově různorodých dvorních vestaveb a přílepků.
Tvar zahrady a blízkost sousedních objektů vymezují prostor pro umístění domu. Navržený dům tak nenavazuje (protože nemůže) na linii ke komunikaci přilehlých domů, ale je osazen v hloubce pozemku a váže tak na úroveň dvorních objektů, pro ulici Za Sokolovnou též typických.
CÍL
Tvar parcely, legislativa a ochranářství volající po konzervativním tvarosloví a materiálech, nás vede k variování tradičního domu s úzkým dlouhým půdorysem a dispozičním trojdělením.
Toto do značné míry okolnostmi formulované řešení nám však není ztrátou. Základní téma tradičních materiálů a archetypálního tvarosloví nám tu připadá příhodné. Současnost je zřetelná v jednotlivostech – například ve velikostí pevně zasklených oken do zahrady, nebo třeba v denním prostoru otevřeném do krovu.
Budoucnost (naděje) je artikulována nikou s tradičním mariánským motivem ve štítě domu (ten se zatím chystá).
Kruh se tak uzavírá ve vědomě přítomném okamžiku.
Spoléháme na proporce, prostotu a solidní provedení.