Arcidiecézní muzeum - Hospodářský dvůr

Arcidiecézní muzeum v Olomouci
Areál budoucího Arcidiecézního muzea je realizován na základě vítězného návrhu z architektonické soutěže z roku 1998. Soutěž byla vypsána Muzeem umění Olomouc, které uspělo v konkursu na vybudování a zřízení Arcidiecézního muzea. Arcidiecézní muzeum je umístěno do komplexu tzv. Přemyslovského hradu - národní kulturní památky. Objekty románského biskupství, kapitulního děkanství a hospodářského dvora utvářejí společně s dómem sv. Václava a kostelem sv. Anny srostlici tvarů, která se paprskovitě rozvíjí podél organické linie hradeb.
Návrh redukuje nové zásahy do objektu na funkčně a provozně nezbytné prvky, které se jasně odlišují od původních konstrukcí a prostupují interiérem a exteriérem celého areálu. Při jejich tvorbě jsou použity tři materiály: beton, ocel a sklo. Nejzřetelnějším novým zásahem do rostlé struktury památky je návrh provozního propojení kapitulního děkanství a biskupského paláce, formovaný jako vložený železobetonový objekt, skrytý za hradbou na parkánové terase. Ostatní vložené prvky jsou v poloze servisních provozů muzea. Ve staré skořápce jsou rozesety nové ocelové a betonové organismy, které mohou v čase přibývat, ubývat, nebo být nahrazeny jinou vnitřní tkání pro nový život.

Hospodářský dvůr
Hospodářský dvůr vytváří nezbytné zázemí pro sousední objekty budoucího Arcidiecézního muzea. Servis představují kanceláře zaměstnanců, depozitáře, restaurátorská dílna, fotoateliér a velín s nepřetržitou ostrahou. Nové funkce ve starém objektu vždy znamenají nejen nové zásahy, ale do značné míry také kompromisy v rehabilitaci historické budovy. Bez nich by ale objekt zanikl, nebo by se dostal do podoby restaurovaného skanzenu.
Díky novému využití může stavba dál žít a vyvíjet se. Koncept je založen na vkládání nových kontrastních prvků - kontejnerů a buněk - do starého rekonstruovaného objektu. Rekonstrukce a v některých místech i restaurování stávajících prvků, měly za cíl navrátit objekt a především jeho interiéry do původní geometrie a podoby ( Hospodářský dvůr byl vždy využíván jako zázemí sousedního Kapitulního děkanství, byly zde stáje, kuchyně a sklady ). Při tvorbě nových prvků byly použity materiály podporující kontrastní atmosféru - nový versus starý. Původní "staré" konstrukce jsou obnoveny ve své ryzí podobě, "nové" jsou prostoupeny systémem moderních funkcí a technologií.
Při hledání řešení a atmosféry nových prvků jsme si kladli otázku: "Co má dnes znamenat pracovní prostor - tedy především kancelář?" Má být prostorem spíše příjemným, barevným, téměř obytným, nebo naopak neutrálním, suchým a civilním? Naše inspirace a řešení se ubíraly druhým směrem. Proč by měly být pracovní prostory hravé nebo barevné, vždyť mají sloužit pro přemýšlení nad prací. Nemají rozptylovat pozornost, mají umožnit soustředění. Inspirací pro buňky kanceláří nám byly vězeňské a mnišské cely (např. v celách věznice pro nejtěžší zločince v americkém Coloradu je vše navrženo z velmi odolných materiálů na míru). Buňky pro nás tedy znamenaly "cely na práci". Cela umožňuje soustředění, ale nevylučuje možnost zabydlet se podle svého. Cely i kontejnery si budou dál žít svůj život a budou se měnit podle uživatelů, kteří do nich vnesou svůj otisk každodenní přítomností.
Jak naložit s vestavěnými objekty, když bude potřeba změnit jejich funkci, nebo když doslouží? Jistě je možné tyto kontejnery dál upravovat, rušit nebo podle potřeby vytvářet nové. Dnes je v Hospodářském dvoře bod nula, začátek, první vrstva nové struktury v očištěné a restaurované slupce.