Zemská galerie Dolního Rakouska

Dolnorakouská Kremže ležící na úpatí vinic v údolí Wachau není jen oblíbenou zastávkou cykloturistů, ale pro svých 25 000 stálých obyvatel nabízí plnohodnotný poklidný život včetně univerzitního zázemí, výborné gastronomie a kulturního vyžití.
Na začátku “Kulturní míle“, kde leží řada uměleckých institucí, se již v polovině 90. let minulého století zrekonstruovala tabáková továrna na uměleckou síň od vídeňského architekta Adolfa Krischanitze a na počátku milénia se podle návrhu významného kreslíře Gustava Peichla otevřelo muzeum věnované karikaturám. Před přírůstkem nového muzea činila roční návštěvnost uměleckého okrsku 160 tisíc návštěvníků.
V roce 2015 byla v “Kulturní míli“ vyhlášena soutěž na novou galerii Dolního Rakouska, kde by na ploše 3 000 m² mohla být vystavena část uměleckých sbírek ve vlastnictví rakouské spolkové země.
Ve dvoukolové soutěži, které se účastnilo 59 návrhu, zvítězilo vorarlberské studio marte.marte. Dosavadní tvorba bratrské dvojice Bernharda a Stefana Marteových se doposud nesla v duchu kompaktních kubusů a masivních materiálů, takže konkávně prohnutá fasáda složená z blyštivých hliníkových šupin byla pro mnohé překvapením. Svébytná tančící skulptura dvou natočených čtverců ladně uspořádává městský prostor. Přízemí se nízkými vykrojenými oblouky obrací přímo do ulice, zatímco střešní terasa nabízí vyhlídky na přilehlý Dunaj a vzdálený benediktýnský klášter Göttweig. Muzeum hledá ideální poměr mezi zástavbou a volným prostranstvím. Přechod mezi jednotlivými natočenými podlažími zceluje šupinatá fasáda připomínající flitrové šaty tanečnice.
Zatímco zvenku muzeum výborně funguje jako samostatný exponát, tak uvnitř je nabídka výstavních prostorů limitována komunikačním jádrem i šikmými obvodovými stěnami. Cenným obrazům od Schieleho nebo Kokoschky je tak nejlépe v suterénu, kde se nachází tradiční galerijní místnosti a také přímě podzemní spojení s přilehlou Kunsthalle.
Kumulaci několika kulturních institucí a zajímavých architektonických budov lze od místních považovat za chytrý tah, jak odlákat turisty na jedno místo a nadále ponechat malebné historické jádro obyvatelům Kremže.