Hlavním motivem umělecké síně v Kremži je dialog staré stavby (bývalé tabáková továrna) s nově vytvořenou hmotou (výstavní hala a přednáškový sál). Paralelně mezi těmito stavbami probíhá vnitřní dvůr se zasklenou střechou a příležitostně slouží k výstvavám a společenským akcím. Stará a nová stavba dohromady poskytují řadu rozdílně strukturovaných částí, které vedle samotných výstavních prostor obsahují i přednáškový sál, foyer, kavárnu, kanceláře a technické zázemí. Byl ponechán raně industriální charakter stavby a ponechány historicky důležité prvky jako např. sloupy, okna apod. Nově vytvořené prostory se materiálově i vybavením drží zpátky, aby poskytovaly vystavovaným exponátům co největší prostor.
Kunsthalle v Kremži vznikla v prostorách bývalé tabákové továrny z roku 1852. Během doby ztratila budova svoji funkci, ne však kvalitu svých vnitřních prostor. V roce 1992 proběhla mezinárodní architektonická soutěž na přestavbu továrny. V letech 1994-95 se Adolfu Krischanitzovi podařilo citlivě rehabilitovat starý stav a racionálně budovu rozšířit o 1400 čtverečních metrů výstavních ploch v jasné přístavbě. V následujících letech přestavěl Krischanitz uvnitř budovy obchod a restauraci a jako poslední přírůstek stejného autora je gastronomický pavilon z roku 2000.