Vinařství Vik

foto: Cristobal Palma

Chilský architekt Smiljan Radić v tomto roce zažívá jeden úspěch za druhým. Po vítězství v soutěži na novou telekomunikační věž nad Santiagem, která má šanci stát se novým symbolem jeho rodného města, se mu podařilo prosadit v Evropě s autobusovou zastávkou v rakouském Krumbachu a s letním pavilonem Serpentine. Nyní v chilském údolí Millahue dokončil zatím svoji největší realizaci vinařství pro Alexandera Vika spravujícího vinice o rozloze 44 km². S projektem připomínajícím rozevřenou bránu do pahorkaté krajiny zvítězil Smiljan Radić společně s Loretou Lyon již v roce 2007 ve vyzvané soutěži pro chilské architekty. Po vítězství strávil Radić další tři roky dokončováním výsledné podoby a výběrem vhodných materiálů. Vinařství s výhledem na mohutné pohoří And je koncipováno tak, aby mělo co nejmenší negativní dopad na okolní krajinu. Proto byly do projektu zakomponovány nejmodernější technologie: např. textilní střecha umožňuje pracovat uvnitř budovy bez potřeby umělého osvětlení. Většina sklepů a skladů však stále zůstává ukrytá pod zemí. Impozantní přístup do vinařství je přes vodní hladinu se sklonem 2 stupně, která obstarává přirozené ochlazování vzduchu i stropů sklepení. Přímou přístupovou cestu křižují další betonové stezky, čímž vznikají polygonální vodní plochy, kde se nachází balvany rozmístěné podle návrhu chilské sochařky Marcely Correa, která je zároveň Radićovou manželkou. Kameny, které Correa sesbírala po okolí, však v novém prostředí navozují zcela odlišnou atmosféru a působí jako meteority z jiné planety. Radič kromě vinařství navrhl na nedalekém kopci ještě ubytování pro hosty.