Projekt představuje oblíbenou chilskou „silniční kapli“ možná lépe kapličku, kde lidé na cestách hledají útěchu a chodí se tu modlit za tragicky zemřelé. Zároveň zde zanechávají oběti v podobě svíček a květin. Tyto kaple stojí často na opuštěných místech dálnic a jsou tvarově a barevně výrazné. Mnohdy vypadají větší, než ve jsou skutečnosti. Podobně jako tomu bylo v historii, kdy chrámy předstírali svoji velikost. Tímto dlouho používaným trikem je měřítko. Snad kvůli touze po velikosti jsou prvky kaple miniaturizovány. Okna, dveře a sloupy jsou zkráceny přesně na to, aby seděli lidskému měřítku. Stěny jsou velké neprůhledné tenké s detailem jemné perforace. Celé objekt má tvar jehlanu s uříznutou špičkou, na kterém je nasazena průhledná střecha. To vše by v nás mělo vyvolávat pochyby o lidském měřítku. Mělo by se zde setkávat lidské s monumentálním, podobně tak jako je tomu u silničních kaplí.
Ondřej Machač