Rekonstrukce a rozšíření pavilonu 20er/21er Haus

Pro bruselskou výstavu Expo'58 vznikla celá řada zajímavých národních expozic. Po skončení byly některé dočasné pavilony rozmontovány a převezeny nazpět do zemí, které v Bruselu reprezentovaly. Nejinak tomu bylo v případě rakouského pavilonu '20er Haus', jehož autorem byl Karl Schwanzer. Pavilon byl v roce 1962 převezen do památkově chráněné Švýcarské zahrady vídeňského Belvederu, kde sloužil potřebám MUMOK až do svého přestěhování do MQ v roce 2001. Od té doby zůstal pavilon opuštěný a hledalo se jeho další využití. Na konci roku 2012 byl po třech letech pavilon znovu otevřen. Autorem rekonstrukce a rozšíření '21er Haus' je Schwanzerův žák Adolf Krischanitz, který se svým projektem zvítězil v roce 2003 v architektonické soutěži.
Hlavním cílem '21er Haus' bylo snížit z ulice Arsenalstrasse účinek přístavby. Nová fasáda je citací stávajícího rastru a přístupový most lemující stavbu. Uvolnění suterénu a důsledné navázání na stávající topografii způsobilo přehodnocení a zcela nové určení tradice místa. Muzeum se muselo vzdát své galerijní monofunkčnosti. V horním patře zůstala plně klimatizovaná výstavní plocha a přízemí slouží ke krátkodobým výstavám. V suterénu se nachází sbírky soukromé nadace Fritze Wotruby, ale také kavárna, šatna, dětský ateliér, sklad a technické zázemí. Kavárnu v zapuštěném dvoře, v němž jsou instalovány sochy Fritze Wotruby, navrhl Krischanitz společně s dalším vídeňským architektem Hermannem Czechem.